Propočty, stěhování, kancelářské rošády. Velký byznys se připravuje na tvrdý brexit

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jak se zachovat v případě tvrdého brexitu
Zdroj: ČT24

Velký byznys stupňuje své přípravy pro případ chaotického odchodu – tedy tvrdého brexitu bez dohody – Velké Británie z EU. Některé společnosti propočítávají nejrůznější logistické varianty, jiné uvažují o zřízení evropských centrál, další pak zvažují přesun celých továren.

Obří námořní společnost P&O změní vlajku, pod níž plují její lodě. Britskou vystřídá kyperská, částečně i proto, aby si firma uchovala daňové zvýhodnění Unie.  

Evropský výrobce letadel Airbus ve čtvrtek varoval, že může svou výrobu křídel přesunout z Británie, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody. Společnost tam zaměstnává 14 tisíc osob.

„V případě brexitu bez dohody budeme muset učinit pro Británii potenciálně velmi škodlivé rozhodnutí,“ prohlásil šéf společnosti Tom Enders. Ve videu na stránkách firmy řekl, že jeho firma sice nemůže okamžitě přesunout velké továrny z Británie do jiných částí světa, mohla by ale být nucena přehodnotit budoucí investice v případě, že by nastal brexit bez dohody.

„Brexit hrozí zničit století vývoje založeného na vzdělání, výzkumu a lidském kapitálu,“ řekl v dosud nejostřejším varování. Kritici však už dříve možný přesun výroby zpochybnili. Tvrdí, že hlavní závod na výrobu křídel v Broughtonu pracuje efektivně, dalším plusem je pak slabá libra, píše agentura Reuters. 

Britská zpravodajská společnost BBC zvažuje, že po brexitu založí v Bruselu svou novou základnu v EU, aby tam mohla dále vysílat. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela, který tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.

„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy, například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth, bude potřebovat licenci udělenou v Unii.

„Frustrovaní? To samozřejmě jsme“

Zamotanou hlavu mají i ve společnosti Freshcut Foods, která se zabývá dovozem zeleniny ze zemí EU, v tomto období zvláště z jižního Španělska. „Obáváme se, že dodávkový řetěz bude přerušen a nebudeme mít k dispozici žádné suroviny,“ řekl její ředitel David Bondi. 

Kvůli frontám u kanálu La Manche by zelenina mohla skončit v kontejnerech. Společnost totiž nemůže skladovat čerstvé ingredience déle než den. I dvanáctihodinový časový skluz je pro uchování čerstvosti kritický. Nejistá situace zároveň narušuje plánování obchodu firmy do budoucna. Své ztráty v případě ekonomického chaosu, zavedení tarifů na zboží a celních kontrol vyčíslila na jeden milion liber ročně.

„Tohle je velmi komplexní byznys. Závazně se domlouváme s dodavateli na tom, jaké produkty budou pěstovat do konce příštího léta. Do brexitu zbývají dva měsíce a stále nevíme, jaká opatření se budou vztahovat na dovážené zboží do Spojeného království. Takže jsme frustrovaní? To se vsaďte, že jsme,“ řekl Bondi. 

O závažných ekonomických dopadech neřízeného odchodu mluví i konfederace britského průmyslu nebo někteří členové vlády Theresy Mayové. „Rozhodně si nepřeji brexit bez dohody a tvrdě pracujeme na tom, abychom se mu vyhnuli,“ řekl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Sklady se plní léky i kosmetikou

Švýcarská farmaceutická společnost Novartis a francouzský výrobce kosmetiky L’Oréal zvyšují zásoby svých produktů v Británii v rámci příprav na odchod země z Evropské unie. Novartis, který patří k největším výrobcům léků na světě, vyzval britskou vládu, aby podnikla kroky k ochraně dodavatelských řetězců. „Je životně důležité, aby vláda učinila z minimalizace narušení dodávek léků nejvyšší prioritu v době, kdy se připravuje na možný neřízený brexit,“ uvedla firma.

„Chystáme se na všechny scénáře,“ uvedl šéf společnosti L’Oréal Jean-Paul Agon. Upozornil, že Británie se na celkových tržbách podniku podílí zhruba třemi procenty, takže by pro něj brexit bez dohody neznamenal žádnou dramatickou újmu. Dodal nicméně, že firma zvyšuje své zásoby v Británii, kde již nemá výrobní základnu.

Čas na vyjednávání se krátí. K nalezení společné řeči vyzvala v pátek i britská královna Alžběta. Podle komentátorů narážela právě na debatu o brexitu v rozhádaném parlamentu. Jestli si poslanci vzali její slova k srdci, bude možná jasné už příští úterý, kdy budou hlasovat o dalším postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...