Kdo zastupuje Česko v europarlamentu? Přes dvě třetiny obyvatel neznají jediné jméno

Letos se konají volby do Evropského parlamentu, ví o tom ale jenom třetina Čechů. Správný rok přitom nedokázal určit ani velký podíl těch, kteří vyjádřili ochotu hlasovat. Že lidé nejeví o evropské zastoupení České republiky zájem, ukazuje také neznalost tuzemských europoslanců. Žádného z nich nezná 71 procent Čechů. Vyplývá to z výzkumu Trendy Česka, který pro Českou televizi zpracovala agentura Kantar CZ.

Volby do Evropského parlamentu patří mezi českými občany mezi ty nejméně populární. Před pěti lety se jich účastnilo jenom osmnáct procent lidí. Mandát tehdy zvolených europoslanců končí letos. Jen 34 procent lidí ale ví, že letos se konají nové volby do Evropského parlamentu. Většina buď neví, nebo ani neodpověděla.

Víte, ve kterém roce se budou konat volby do Evropského parlamentu?
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

Správný rok konání voleb do Evropského parlamentu častěji určovali muži, lidé starší 60 let a lidé s vyšším vzděláním, přičemž platí, že s vyšším vzděláním roste podíl správných odpovědí. Podíl se zvyšuje také s počtem obyvatel obce či města.

Jednoznačný zájem odevzdat v květnu svůj hlas deklarovalo ve výzkumu 36 procent respondentů, přičemž dalších 28 procent by se spíš účastnilo. Takto vysoká ochota ale neodpovídá běžné skutečné účasti, která v žádných eurovolbách od roku 2004 nepřesáhla třicet procent. Mezi zájemci o hlasování přitom jenom 42 procent dotázaných vědělo, že právě letos se budou noví europoslanci vybírat.

Kdo je v europarlamentu za Česko? Lidé hádají i Jourovou

Českou republiku nyní zastupuje celkem 21 europoslanců. Spontánně si lidé nejčastěji vybavili tři z nich – Pavla Teličku, Jana Zahradila a Jiřího Pospíšila. Každého z nich jmenovala zhruba desetina z dotázaných. Alespoň jednoho českého europoslance nebo europoslankyni dokázalo jmenovat 29 procent respondentů.

Jaká je spontánní znalost českých europoslanců a europoslankyň? (v %)
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

62 procent obyvatel nejmenovalo nikoho a zbylých devět procent pak uvádělo jména, která nepatří europoslancům. Poměrně vysoký podíl zmínek zaznamenala v tomto ohledu eurokomisařka Věra Jourová, která ale nikdy nebyla do Evropského parlamentu zvolena. Členství v Evropské komisi následovalo po tom, co vedla ministerstvo pro místní rozvoj.

Většina obyvatel zároveň věří, že tuzemští europoslanci a europoslankyně zastupují zájmy České republiky v Evropské unii – konkrétně 11 procent je o tom přesvědčeno zcela a 43 procent je o tom přesvědčeno spíše. Opačný názor pak zaujímá 38 procent občanů.

Jaká témata a jejich řešení by čeští europoslanci a europoslankyně měli v Evropském parlamentu prosazovat především?
Zdroj: technologie CATI/12. 1. – 1. 2. 2019/600 respondentů/Kantar CZ pro ČT

Když si měli respondenti vybrat z hlediska témat, tak by podle nich měli čeští europoslanci na prvním místě prosazovat především řešení migrace a ochranu hranic. Jako nejdůležitější téma to uvedlo 23 procent z dotázaných a více než polovina respondentů jej pak řadí mezi tři nejdůležitější témata. Na druhém místě se z celkového pohledu umístila ochrana životního prostředí a dvojí kvalita potravin. Jako nejméně důležité vidí z nabízených témat ochranu kulturního dědictví.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 1. až 1. 2. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Výsledky tématu o volbách do Evropského parlamentu se zakládají na reprezentativním vzorku 600 respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...