„Tuto politiku já zastávat nebudu.“ Charanzová nebude kandidovat do Evropského parlamentu za ANO

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

„Rozhodla jsem se, že za hnutí ANO už kandidovat nebudu,“ prohlásila Charanzová. Zda bude o zvolení usilovat na jiné kandidátce, zatím neřeší, uvedla.

„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku, donedávna jsem byla místopředsedkyně evropských liberálů. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem. A tuto politiku já zastávat nebudu,“ zdůraznila europoslankyně. 

K rozhodnutí nekandidovat za ANO podle ní přispěla Babišova účast na nedávném setkání konzervativních a národoveckých stran v Budapešti. „Teď žijeme v mimořádně složité době, vidíme, že na složité otázky se dávají jednoduché odpovědi. V lidech to může vyvolávat to horší a vést k ještě větší polarizaci společnosti,“ uvedla.

Vadí jí, že hnutí ANO v současné složité situaci vykresluje Evropskou unii a Brusel jako nepřítele, jako nutné zlo, jako něco, co nám vnucuje styl života. Neuměla také svým kolegům v Evropském parlamentu vysvětlit, jak Babiš vedl prezidentskou kampaň. V ní hlásal, že je proti válce a naznačoval, že je třeba omezit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho kampaň také šířila strach, že v případě zvolení jeho soupeře a současného prezidenta Petra Pavla budou čeští občané do konfliktu mnohem silněji vtaženi.

Charanzovou ocenilo Politico i EUmatrix

Charanzová je členkou Evropského parlamentu od roku 2014, kdy byla zvolena jako nestranička za hnutí ANO. Od července 2019 je místopředsedkyní EP a zabývá se například kybernetickou bezpečností nebo ochranou spotřebitelů, na což poukázal server Politico, který ji opakovaně zařadil mezi dvacet nejvlivnějších žen v evropských institucích.

Server EU matrix sestavil žebříček europoslanců podle jejich vlivu na evropskou legislativu a Charanzovou zařadil na šestou příčku. Výzkum zohlednil formální i neformální pozici politiků i skutečnou legislativní práci a síť politických kontaktů.  

V ANO se v posledních týdnech hovořilo o tom, že jedničkou kandidátky do eurovoleb bude buď Charanzová, nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.

ANO opustili i europoslanci Telička a Maxová

S hnutím ANO se ještě během svého mandátu rozešel také tehdejší poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička, který byl zvolený za toto hnutí v roce 2014. O tři roky později uvedl, že s Babišem se původně v mnoha otázkách shodovali, později se ale začali rozcházet, například v pohledu na další evropskou integraci, zavedení eura v Česku či prezidenta Miloše Zemana. Získal dojem, že se hnutí ANO odklání od programu, za který on byl zvolen, řekl tehdy Telička.

Charanzová míní, že ona a Telička jsou jiný typ člověka a volí jinou cestu komunikace a spolupráce. „Já jsem byla u hodně rozhodnutí, která pan Babiš na evropské úrovni dělal, prezentovala jsem mu své názory. Ale bylo na něm, jak se rozhodl. V tom jsme se s Pavlem Teličkou lišili. Nikdy jsem svou úlohu nebrala tak, že co panu Babišovi řeknu, tak on stoprocentně udělá. Pro mě bylo důležité, že můj hlas byl slyšet a že mu pomáhal utvářet si finální rozhodnutí o směrování Česka v Evropě,“ poznamenala.

Na podzim roku 2020 oznámila europoslankyně Radka Maxová, že opouští hnutí ANO, k jehož zakládajícím členům patřila. Uvedla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy. Mandát si ponechala a později začala v Evropském parlamentu zastupovat Sociální demokracii. Babiš Maxovou nepřímo označil za kariéristku a její odchod z ANO přivítal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...