„Tuto politiku já zastávat nebudu.“ Charanzová nebude kandidovat do Evropského parlamentu za ANO

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

„Rozhodla jsem se, že za hnutí ANO už kandidovat nebudu,“ prohlásila Charanzová. Zda bude o zvolení usilovat na jiné kandidátce, zatím neřeší, uvedla.

„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku, donedávna jsem byla místopředsedkyně evropských liberálů. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem. A tuto politiku já zastávat nebudu,“ zdůraznila europoslankyně. 

K rozhodnutí nekandidovat za ANO podle ní přispěla Babišova účast na nedávném setkání konzervativních a národoveckých stran v Budapešti. „Teď žijeme v mimořádně složité době, vidíme, že na složité otázky se dávají jednoduché odpovědi. V lidech to může vyvolávat to horší a vést k ještě větší polarizaci společnosti,“ uvedla.

Vadí jí, že hnutí ANO v současné složité situaci vykresluje Evropskou unii a Brusel jako nepřítele, jako nutné zlo, jako něco, co nám vnucuje styl života. Neuměla také svým kolegům v Evropském parlamentu vysvětlit, jak Babiš vedl prezidentskou kampaň. V ní hlásal, že je proti válce a naznačoval, že je třeba omezit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho kampaň také šířila strach, že v případě zvolení jeho soupeře a současného prezidenta Petra Pavla budou čeští občané do konfliktu mnohem silněji vtaženi.

Charanzovou ocenilo Politico i EUmatrix

Charanzová je členkou Evropského parlamentu od roku 2014, kdy byla zvolena jako nestranička za hnutí ANO. Od července 2019 je místopředsedkyní EP a zabývá se například kybernetickou bezpečností nebo ochranou spotřebitelů, na což poukázal server Politico, který ji opakovaně zařadil mezi dvacet nejvlivnějších žen v evropských institucích.

Server EU matrix sestavil žebříček europoslanců podle jejich vlivu na evropskou legislativu a Charanzovou zařadil na šestou příčku. Výzkum zohlednil formální i neformální pozici politiků i skutečnou legislativní práci a síť politických kontaktů.  

V ANO se v posledních týdnech hovořilo o tom, že jedničkou kandidátky do eurovoleb bude buď Charanzová, nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.

ANO opustili i europoslanci Telička a Maxová

S hnutím ANO se ještě během svého mandátu rozešel také tehdejší poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička, který byl zvolený za toto hnutí v roce 2014. O tři roky později uvedl, že s Babišem se původně v mnoha otázkách shodovali, později se ale začali rozcházet, například v pohledu na další evropskou integraci, zavedení eura v Česku či prezidenta Miloše Zemana. Získal dojem, že se hnutí ANO odklání od programu, za který on byl zvolen, řekl tehdy Telička.

Charanzová míní, že ona a Telička jsou jiný typ člověka a volí jinou cestu komunikace a spolupráce. „Já jsem byla u hodně rozhodnutí, která pan Babiš na evropské úrovni dělal, prezentovala jsem mu své názory. Ale bylo na něm, jak se rozhodl. V tom jsme se s Pavlem Teličkou lišili. Nikdy jsem svou úlohu nebrala tak, že co panu Babišovi řeknu, tak on stoprocentně udělá. Pro mě bylo důležité, že můj hlas byl slyšet a že mu pomáhal utvářet si finální rozhodnutí o směrování Česka v Evropě,“ poznamenala.

Na podzim roku 2020 oznámila europoslankyně Radka Maxová, že opouští hnutí ANO, k jehož zakládajícím členům patřila. Uvedla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy. Mandát si ponechala a později začala v Evropském parlamentu zastupovat Sociální demokracii. Babiš Maxovou nepřímo označil za kariéristku a její odchod z ANO přivítal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 mminutami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 30 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...