„Tuto politiku já zastávat nebudu.“ Charanzová nebude kandidovat do Evropského parlamentu za ANO

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

„Rozhodla jsem se, že za hnutí ANO už kandidovat nebudu,“ prohlásila Charanzová. Zda bude o zvolení usilovat na jiné kandidátce, zatím neřeší, uvedla.

„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku, donedávna jsem byla místopředsedkyně evropských liberálů. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem. A tuto politiku já zastávat nebudu,“ zdůraznila europoslankyně. 

K rozhodnutí nekandidovat za ANO podle ní přispěla Babišova účast na nedávném setkání konzervativních a národoveckých stran v Budapešti. „Teď žijeme v mimořádně složité době, vidíme, že na složité otázky se dávají jednoduché odpovědi. V lidech to může vyvolávat to horší a vést k ještě větší polarizaci společnosti,“ uvedla.

Vadí jí, že hnutí ANO v současné složité situaci vykresluje Evropskou unii a Brusel jako nepřítele, jako nutné zlo, jako něco, co nám vnucuje styl života. Neuměla také svým kolegům v Evropském parlamentu vysvětlit, jak Babiš vedl prezidentskou kampaň. V ní hlásal, že je proti válce a naznačoval, že je třeba omezit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho kampaň také šířila strach, že v případě zvolení jeho soupeře a současného prezidenta Petra Pavla budou čeští občané do konfliktu mnohem silněji vtaženi.

Charanzovou ocenilo Politico i EUmatrix

Charanzová je členkou Evropského parlamentu od roku 2014, kdy byla zvolena jako nestranička za hnutí ANO. Od července 2019 je místopředsedkyní EP a zabývá se například kybernetickou bezpečností nebo ochranou spotřebitelů, na což poukázal server Politico, který ji opakovaně zařadil mezi dvacet nejvlivnějších žen v evropských institucích.

Server EU matrix sestavil žebříček europoslanců podle jejich vlivu na evropskou legislativu a Charanzovou zařadil na šestou příčku. Výzkum zohlednil formální i neformální pozici politiků i skutečnou legislativní práci a síť politických kontaktů.  

V ANO se v posledních týdnech hovořilo o tom, že jedničkou kandidátky do eurovoleb bude buď Charanzová, nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.

ANO opustili i europoslanci Telička a Maxová

S hnutím ANO se ještě během svého mandátu rozešel také tehdejší poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička, který byl zvolený za toto hnutí v roce 2014. O tři roky později uvedl, že s Babišem se původně v mnoha otázkách shodovali, později se ale začali rozcházet, například v pohledu na další evropskou integraci, zavedení eura v Česku či prezidenta Miloše Zemana. Získal dojem, že se hnutí ANO odklání od programu, za který on byl zvolen, řekl tehdy Telička.

Charanzová míní, že ona a Telička jsou jiný typ člověka a volí jinou cestu komunikace a spolupráce. „Já jsem byla u hodně rozhodnutí, která pan Babiš na evropské úrovni dělal, prezentovala jsem mu své názory. Ale bylo na něm, jak se rozhodl. V tom jsme se s Pavlem Teličkou lišili. Nikdy jsem svou úlohu nebrala tak, že co panu Babišovi řeknu, tak on stoprocentně udělá. Pro mě bylo důležité, že můj hlas byl slyšet a že mu pomáhal utvářet si finální rozhodnutí o směrování Česka v Evropě,“ poznamenala.

Na podzim roku 2020 oznámila europoslankyně Radka Maxová, že opouští hnutí ANO, k jehož zakládajícím členům patřila. Uvedla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy. Mandát si ponechala a později začala v Evropském parlamentu zastupovat Sociální demokracii. Babiš Maxovou nepřímo označil za kariéristku a její odchod z ANO přivítal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...