„Tuto politiku já zastávat nebudu.“ Charanzová nebude kandidovat do Evropského parlamentu za ANO

Dita Charanzová nebude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu za hnutí ANO. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) současná místopředsedkyně Evropského parlamentu řekla, že jako liberální politička nesouhlasí s nynějším konzervativním a národoveckým směřováním hnutí. Neztotožnila se ani se způsobem, jakým šéf ANO Andrej Babiš vedl svou prezidentskou kampaň, uvedla. Sama přitom vedla kandidátku ANO při posledních eurovolbách před čtyřmi lety a podle serveru EU matrix patří k nejvlivnějším europoslancům.

„Rozhodla jsem se, že za hnutí ANO už kandidovat nebudu,“ prohlásila Charanzová. Zda bude o zvolení usilovat na jiné kandidátce, zatím neřeší, uvedla.

„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku, donedávna jsem byla místopředsedkyně evropských liberálů. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem. A tuto politiku já zastávat nebudu,“ zdůraznila europoslankyně. 

K rozhodnutí nekandidovat za ANO podle ní přispěla Babišova účast na nedávném setkání konzervativních a národoveckých stran v Budapešti. „Teď žijeme v mimořádně složité době, vidíme, že na složité otázky se dávají jednoduché odpovědi. V lidech to může vyvolávat to horší a vést k ještě větší polarizaci společnosti,“ uvedla.

Vadí jí, že hnutí ANO v současné složité situaci vykresluje Evropskou unii a Brusel jako nepřítele, jako nutné zlo, jako něco, co nám vnucuje styl života. Neuměla také svým kolegům v Evropském parlamentu vysvětlit, jak Babiš vedl prezidentskou kampaň. V ní hlásal, že je proti válce a naznačoval, že je třeba omezit podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho kampaň také šířila strach, že v případě zvolení jeho soupeře a současného prezidenta Petra Pavla budou čeští občané do konfliktu mnohem silněji vtaženi.

Charanzovou ocenilo Politico i EUmatrix

Charanzová je členkou Evropského parlamentu od roku 2014, kdy byla zvolena jako nestranička za hnutí ANO. Od července 2019 je místopředsedkyní EP a zabývá se například kybernetickou bezpečností nebo ochranou spotřebitelů, na což poukázal server Politico, který ji opakovaně zařadil mezi dvacet nejvlivnějších žen v evropských institucích.

Server EU matrix sestavil žebříček europoslanců podle jejich vlivu na evropskou legislativu a Charanzovou zařadil na šestou příčku. Výzkum zohlednil formální i neformální pozici politiků i skutečnou legislativní práci a síť politických kontaktů.  

V ANO se v posledních týdnech hovořilo o tom, že jedničkou kandidátky do eurovoleb bude buď Charanzová, nebo místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová.

ANO opustili i europoslanci Telička a Maxová

S hnutím ANO se ještě během svého mandátu rozešel také tehdejší poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička, který byl zvolený za toto hnutí v roce 2014. O tři roky později uvedl, že s Babišem se původně v mnoha otázkách shodovali, později se ale začali rozcházet, například v pohledu na další evropskou integraci, zavedení eura v Česku či prezidenta Miloše Zemana. Získal dojem, že se hnutí ANO odklání od programu, za který on byl zvolen, řekl tehdy Telička.

Charanzová míní, že ona a Telička jsou jiný typ člověka a volí jinou cestu komunikace a spolupráce. „Já jsem byla u hodně rozhodnutí, která pan Babiš na evropské úrovni dělal, prezentovala jsem mu své názory. Ale bylo na něm, jak se rozhodl. V tom jsme se s Pavlem Teličkou lišili. Nikdy jsem svou úlohu nebrala tak, že co panu Babišovi řeknu, tak on stoprocentně udělá. Pro mě bylo důležité, že můj hlas byl slyšet a že mu pomáhal utvářet si finální rozhodnutí o směrování Česka v Evropě,“ poznamenala.

Na podzim roku 2020 oznámila europoslankyně Radka Maxová, že opouští hnutí ANO, k jehož zakládajícím členům patřila. Uvedla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy. Mandát si ponechala a později začala v Evropském parlamentu zastupovat Sociální demokracii. Babiš Maxovou nepřímo označil za kariéristku a její odchod z ANO přivítal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 55 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...