Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.
Jeroen Lenaers podotkl, že podle něj v Polsku dochází k hrubému porušování občanských práv a demokratických norem. „Rozhovory, které jsme absolvovali, podle mě ukazují v novém světle nelegální používání špehovacího softwaru proti demokratickým aktérům v Polsku,“ řekl. Europoslanci zároveň nevidí ze strany Varšavy snahu problém eliminovat a vyzývají k zásahu Evropskou komisi.
Evropský parlament před několika měsíci obvinil polskou vládu ze sledování novinářů, opozičních politiků nebo občanských aktivistů a nakonec se rozhodl do Polska vyslat desetičlennou delegaci. Výsledkem byla slyšení s desítkami lidí včetně zástupců orgánů dohlížejících na činnost vlády, soudců, zákonodárců a obětí špehování skrze program Pegasus. Vládní politici se s europoslanci setkat odmítli.
Pojistky proti zneužívání sledovacích systémů nefungují
Na tiskové konferenci zmínil Lenaers i jeho kolegyně Sophie in't Veldová, že podle jejich zjištění v Polsku přestávají fungovat jakékoli pojistky proti zneužívání digitálních sledovacích nástrojů. Vláda se podle nich odvolává na „národní bezpečnost“, spíše ale sleduje autoritářské politické zájmy.
„Končíme tuto návštěvu velmi, velmi znepokojeni,“ uvedla in't Veldová. Podrobnosti mají europoslanci shrnout ve zprávě, která bude publikovaná v listopadu.
Porušení evropských norem a spory o právní stát
Evropský parlament vyšetřuje zneužívání sledovacích technologií i v jiných zemích Unie. V centru aféry je software izraelské výroby s názvem Pegasus, který je navržen tak, aby umožnil vzdálený přístup k mikrofonům, fotoaparátům a údajům v telefonech iPhone, i těch s operačním systémem Android. Do zařízení může proniknout bez jakékoli akce uživatele a bez zanechání stop.
Podle zpravodaje České televize ve Varšavě Andrease Papadopulose je celý případ důležitým milníkem ve sporu EU a Polska ohledně podoby právního státu.
Vyšetřovací komise sestává ze zástupců pěti evropských frakcí a zástupců šesti různých států – Německa, Polska, Slovenska, Česka, Španělska a Nizozemska. Ti všichni se dotazovali aktérů kauzy, jakým způsobem ovlivnilo jejich životy, že měli ve svých mobilních telefonech špionážní software.
„Pokud členská země EU cíleně špehovala své obyvatele, tak zcela evidentně z toho budou vyplývat velké problémy s fungováním právního státu. Polská konzervativní vláda je v tomto ohledu s Bruselem dlouhodobě ve sporu a závěry tohoto vyšetřování mohou sloužit jako jeden z mnoha důkazů o tom, že polská vláda má problém s podobou právního státu,“ zmínil zpravodaj s odkazem na problémy týkající se kontroverzní soudní reformy, zpochybňování postavení sexuálních menšin nebo fungování veřejnoprávní televize.
V Polsku byl program Pegasus použit u minimálně šedesáti osob, uvedl v tiskové zprávě český europoslanec Marcel Kolaja, který byl rovněž členem delegace. Polská vláda podle něj skandál zametá pod koberec a nečiní kroky, které by pomohly rozptýlit obavy z antidemokratického jednání. „Musíme vyvinout tlak na Evropskou komisi a ta musí jednat. Důležité je též konat na půdě Rady Evropské unie, které do konce roku jako Česká republika předsedáme,“ dodal Kolaja.
