Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.
Evropské hodnoty zachrání jen naše vítězství, řekl Zelenskyj lídrům EU. Znovu žádal o zbraně
Události: Zelenskyj přijel na summit EU do Bruselu (zdroj: ČT24)
Projev v Evropském parlamentu uvedl Zelenskyj vyjádřením díků za „zásadovost a energii“ Evropské unie. Tyto dvě hodnoty podle něj reprezentují evropské hodnoty stojící na udržení míru. Zdůraznil, že jen ukrajinské vítězství nad Ruskem zajistí evropské hodnoty.
Zmínil, že Ukrajina před Ruskem hájí svou evropskou cestu a příslušnost. „Rusko má obrovské zásoby ještě sovětských zbraní a velkou podporu od různých diktátorských režimů, především Íránu. Kreml systematicky ničil to, co jsme vytvářeli,“ řekl. I proto podle něj Ukrajina bojuje s „nejvíce protievropským režimem moderního světa.“
Na závěr poděkoval za pomoc v dodávkách humanitární pomoci a zbraní. „Stojím tady, abych hájil cestu domů pro náš lid, pro všechny Ukrajince a Ukrajinky. Všichni jsme ale součástí dějin Evropy,“ zdůraznil.
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského v europarlamentu (zdroj: ČT24/EBU)
Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii, řekla Metsolová
V Evropském parlamentu Zelenského přivítala jeho předsedkyně Roberta Metsolová. „Ukrajina je Evropa a budoucnost vaší země je v Evropské unii,“ nechala se slyšet. Zmínila rovněž, že je podle ní nutné poskytnout Ukrajině bojové letouny a další potřebné zbraně.
Na mimořádném summitu mají evropští lídři řešit i možnosti omezení rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy nebo podporu unijní ekonomiky v době masivních státních subvencí ve Spojených státech a Číně.
Summit pak začal minutou ticha za oběti zemětřesení v Turecku a Sýrii. Na úvod Metsolová rovněž ocenila, že Ukrajina poslala záchranáře do oblastí v Turecku a Sýrii postižené ničivým zemětřesením. „Tomu se říká opravdová solidarita,“ poděkovala na úvod Zelenskému.
Podle unijních činitelů byla cílem Zelenského návštěvy snaha přesvědčit evropské lídry v Bruselu k dalším dodávkám zbraní, munice či ke stupňování tlaku na Moskvu. Zástupci unijních zemí by se měli shodnout na tom, že budou Kyjev podporovat bez ohledu na délku trvání války.
Tisková konference premiéra Fialy v Bruselu (zdroj: ČT24)
Po projevu v Evropském parlamentu se Zelenskyj přesunul na jednání mimořádného summitu, kde řekl, že svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny. Pro bezpečnost regionu je podle něj významná jednota. „Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem,“ řekl ve zhruba desetiminutovém projevu.
Ukrajina podle něj potřebuje děla, moderní tanky, stíhací letouny, střely dlouhého doletu a munici. Unijní země v minulých dnech slíbily dodávky tanků, se stíhačkami zatím váhají. Krátce Zelenskyj hovořil také o zřízení tribunálu k potrestání válečných zločinů, kterých se podle něj „ruští teroristé“ dopouštějí.
„Vítejte v EU, vítejte doma,“ přivítal ho na úvod jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Zelenskyj je podle něj symbolem odvahy ukrajinského lidu a posunul zemi blíže Evropské unii, dodal a řekl, že v EU panuje „odhodlání pomáhat“ napadené zemi.
Von der Leyenová: Další sankce omezí ruský export
Unijní země také chystají další balík sankcí proti Rusku. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zasáhnou opatření ruský export v hodnotě asi deseti miliard eur (v přepočtu zhruba 237 miliard korun) a rovněž další ruské politiky, armádní činitele a lidi, kteří šíří válečnou propagandu.
Tyto sankce Unie navhrne v nejbližších dnech, míní předsedkyně Komise. EU se podle ní zaměří na „Putinovy propagandisty“, což požadoval sám Zelenskyj. Unijní země chtějí schválit sankce před prvním výročím začátku invaze připadajícím na 24. února.
Zároveň von der Leyenová ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim, dodala.
Scholz očekává schválení dalších dodávek zbraní
Před jednáním v Bruselu německý kancléř Olaf Scholz řekl, že setkání se Zelenským na summitu bude příležitostí, jak potvrdit další podporu unijních států Ukrajině, která se už téměř rok brání ruské agresi. „Znovu můžeme vyslat signál jednoty a solidarity a ukázat, že jsme schopni podporovat Ukrajinu v její obraně nezávislosti a územní celistvosti,“ uvedl.
V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel přitom Zelenskyj řekl, že Scholze musí do vojenské pomoci Ukrajině tlačit a přesvědčovat německého kancléře, že pomoc je i pro Evropany. Podle něj se vztahy s Německem dostaly do obtížné fáze kvůli debatám o dodávkách moderních tanků, zároveň ale Berlínu poděkoval za již dodané zbraně.
Zelenskyj odletěl na summit společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ukrajinská hlava státu ve středu přijela na předem neohlášenou návštěvu Británie a Francie, během které přesvědčovala spojence, aby zemi rychle poslali bojové letouny a další vyspělou vojenskou techniku. Kyjev varuje, že Rusko chystá novou velkou ofenzivu.
Ve středu se ukrajinský prezident sešel i s britským premiérem Rishim Sunakem a později v Paříži s Macronem a Scholzem. Do zahraničí se vypravil teprve podruhé od začátku ruské invaze.
Na středeční Zelenského cestu do Paříže ale negativně reagovala italská premiérka Giorgia Meloniová. Po příjezdu na summit v Bruselu označila jeho setkání s Macronem a Scholzem za „nemístné“ a myslí si, že by mohlo uškodit společnému postoji EU vůči Ukrajině.
Fiala: Česko podporuje Ukrajinu na cestě do EU
Česko na evropském summitu podle premiéra Petra Fialy (ODS) podpořilo Ukrajinu na cestě k členství v EU.
„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl. Česká republika je podle premiéra připravena Ukrajině nadále pomáhat ve vojenské oblasti a také s nahrazováním zdrojů energie a opravou energetické infrastruktury, kterou Rusko systematicky likviduje.
Ukrajina se podle Fialy snaží pracovat na vnitřních změnách, posiluje boj s korupcí a upravuje legislativu navzdory válce.
Brífink premiéra Fialy před odletem na summit EU (zdroj: ČT24)
Kolaja: Jeden z nejsilnějších zážitků
„Volodymyr Zelenskyj umí oslovit publikum. I jeho videoprojev, který jsme měli možnost vidět před několika měsíci, byl jeden z nejsilnějších zážitků. Naživo je to ještě silnější,“ popsal ve večerním vysílání ČT24 europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) dojmy z návštěvy ukrajinského prezidenta v Bruselu.
„Kvalitativně se posouváme do úplně jiné fáze podpory Ukrajiny. Po zahájení agrese byla pomoc urgentní, ale zároveň poměrně chaotická. Nynější dodávky pokročilých technologií už vyžadují promyšlenou strategii, jak k této pomoci přikročit,“ doplnil europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
Osobní návštěvu Zelenského v Bruselu považuje politický geograf Michael Romancov za velmi podstatné gesto. „Má to symbolickou rovinu, je to vidět v Evropě, na Ukrajině i ve světě. Ale jestli to bude mít i konkrétnější než jen symbolický dopad, v tuto chvíli nevím, nemám, o co bych svůj názor mohl opřít,“ uvedl Romancov s odkazem na to, že pokud se v Bruselu či jinde jednalo, bylo to za zavřenými dveřmi.
90’ ČT24 - Ukrajinský prezident na mimořádném summitu EU (zdroj: ČT24)
Problém státních subvencí
Další dvě témata summitu názorově rozdělují členské země výrazně více než postoje k ruské invazi na Ukrajině. Podle diplomatů nelze očekávat zásadní shodu v otázce státních subvencí pro firmy tvořící takzvanou zelenou ekonomiku či případném dalším společném zadlužování EU.
Plán Evropské komise počítá s dočasným povolením státní podpory a zřízením nového „fondu suverenity“. Lídři jsou ale v pohledu na tyto věci rozděleni a ve čtvrtek patrně pouze vytyčí směr pro další debaty, které zřejmě potrvají dlouhé měsíce.
V oblasti hospodářské situace očekával Fiala intenzivní diskuzi. „Evropská ekonomika je pod velkým tlakem. Začala se oživovat po covidové krizi, ale to oživení bylo narušeno válkou na Ukrajině,“ poznamenal. „Jsme přesvědčeni, že zdrojem ekonomického růstu je především otevřený vnitřní trh bez velkých bariér. Nesmíme dopustit, abychom přijali opatření, která by pokřivila rovné podmínky pro všechny,“ uvedl Fiala k české pozici.
Řešení migrace
Zásadní posun nečekají diplomaté ani u tématu migrace, které Unie řeší v souvislosti s rychle rostoucím počtem lidí mířících z Afriky a z Asie do Evropy. Summit se patrně shodne na tom, že by EU měla rychleji a efektivněji navracet odmítnuté žadatele o azyl a k tlaku na mimounijní země využívat například potenciální zpřísnění vízové politiky. „Budeme se soustředit na spolupráci se zeměmi, odkud a přes které vedou neregulérní migrační toky do Evropy,“ řekl Fiala.