Spokojenost dávají po madridském summitu NATO najevo politici většiny politických stran, včetně opozičního ANO. Europoslanec SPD Ivan David však míní, že Západ dohodou mezi Tureckem, Finskem a Švédskem „hodil přes palubu“ Kurdy. Zástupci vládních i opozičních stran diskutovali o bezpečnostní i hospodářské situaci v Evropě před začátkem českého předsednictví, v Událostech, komentářích.
Výsledky summitu NATO vítá vláda i opoziční ANO. České předsednictví EU musí řešit energetiku, shodují se politici
UK: Výdaje na obranu a Česko v čele Evropy (zdroj: ČT24)
Velmi spokojen je s výsledky madridského summitu místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra. Vyzdvihl dohodu o přijetí Finska a Švédska, obě země jsou podle něj „vítanými členy“, a také vůli pomáhat Ukrajině dalšími dodávkami zbraní. Za zásadní také považuje vůli posílit vojensky východní křídlo Aliance.
„NATO je ze západních organizací ta nejvíce akční, je na čele odpovědí, ale zároveň v rámci mandátu, který má. Je to organizace kolektivní obrany, není to těleso, které by řešilo každý požár na světě,“ podotkl.
Podobně spokojen je první místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. „Není vůbec nic, co by mě zklamalo. Mám velkou radost, že Turecko otočilo a souhlasí s tím, že se Finsko a Švédsko mohou stát členy NATO,“ zhodnotil madridský summit Severoatlantické aliance.
Ani první místopředseda opozičního ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček nemá k výsledkům aliančního summitu zásadní výhrady. Překvapilo ho, jak rychle byl schválen vstup dvou skandinávských zemí.
UK: Výsledky summitu NATO v Madridu (zdroj: ČT24)
Zbraně pro Ukrajinu stupňují válku, míní David z SPD
Havlíček souhlasí i s tím, že je potřeba „podpořit dále Ukrajinu na všech úrovních“. Jmenoval podporu její ekonomiky, pomoc uprchlíkům i dodávky zbraní. Nedomnívá se však, že by bylo vyloučeno i diplomatické řešení konfliktu, i když Kreml dal najevo, že je ochoten jednat pouze, když Ukrajina složí zbraně. „Vždycky budou padat silná slova. Ale to ještě neznamená, že nestojí za to jednání vyvolat,“ domnívá se Havlíček.
Po diplomatickém řešení volá také europoslanec Ivan David (SPD). Dodávky zbraní Ukrajině považuje za způsob, jak válku stupňovat. Věří, že je s Ruskem možné jednat. „I Moskva může změnit své stanovisko, pokud bude existovat východisko, které pro ni bude přijatelné a bude mít jiný charakter,“ je přesvědčen.
Na rozdíl od zástupců dalších politických stran není David zcela spokojen s výsledkem madridského summitu. Poukázal na ústupky, které obměkčily Turecko, dosud odmítající přijetí Finska a Švédska. „Cena, že Kurdové byli zase jednou hozeni přes palubu, je z hlediska lidských práv podstatná záležitost,“ zhodnotil je.
Zároveň si nemyslí, že by rozšíření NATO o dva nové členy bylo blamáží pro Moskvu, která před útokem na Ukrajinu hovořila o ambici zamezit jejímu případnému vstupu do Aliance. „Obě tyto země dlouhodobě prováděly společná cvičení se zeměmi Severoatlantického paktu. Takže je otázka, nakolik je to reálný posun, nakolik je to formální záležitost,“ míní David.
Čeští politici Evropu neuřídí, očekává Havlíček
Ukrajinská krize je jedním z témat, které česká vláda zařadila k prioritám nadcházejícího předsednictví Česka v Radě Evropské unie. Vůči tomu má opozice námitky. Podle Davida „je to snaha schovat se za Ukrajinu a zapomenout na to, že probíhají procesy, které povedou k naprosto kritickým hospodářským důsledkům“.
Za zásadní považuje zajistit dodávky energií. „To ovlivňuje prakticky všechny oblasti života a bude to mít zásadní důsledky nejenom pro hospodářství, ale i v sociální oblasti. Jsem přesvědčen, že to povede ke společenské krizi, jejíž vyústění ani nejsme schopni odhadnout,“ prohlásil.
Karel Havlíček dal najevo, že nevěří vládním politikům, že dokážou předsednictví řádně zvládnout. „Neumí uřídit ani tady, tak jsem zvědav, jak to budou řídit v rámci Evropy,“ glosoval. Za důkaz považuje středeční hlasování unijních ministrů životního prostředí, kteří mimo jiné schválili pravidla znemožňující po roce 2035 prodávat auta se spalovacími motory vypouštějícími skleníkové plyny.
Kdo může za zákaz spalovacích motorů?
„Paní ministryně Hubáčková odsouhlasila, že bude konec aut se spalovacími motory v roce 2035,“ míní Havlíček. Myslí si, že se Česko mělo alespoň přidat k zemím, které prosazovaly pozdější termín.
Podle Alexandra Vondry to ale nemělo smysl, protože se rozpadla takzvaná blokační minorita, když své výhrady stáhly Itálie a Rumunsko. „Už jsme byli sami, tak se to zobchodovalo alespoň za teplárny. Máme řešení do roku 2030 pro centrální zásobování teplem, že to lidem nevzroste na míru, že by už nemohli,“ konstatoval.
Vondra naopak viní ANO coby bývalou vládní stranu, že se proti omezení spalovacích motorů nepostavila v době, kdy ještě mohl každý členský stát uplatnit veto.
Marcel Kolaja pak zpochybnil, že by hrozil úplný zánik spalovacích motorů. „Nová auta od roku 2035 nesmějí produkovat žádné emise. To bylo už na začátku ve vyjednávání, jak to navrhla Komise. Že se debata v České republice zvrhla v jakýsi zákaz spalovacích motorů, byl nesmysl,“ řekl.
Tvrzení Karla Havlíčka, že by čeští politici nebyli schopni uřídit Evropu, odmítl. „To, že to politici nezvládnou, platilo hlavně pro předchozí vládu. Rozpočet (českého předsednictví) byl poddimenzovaný, nebyl dostatek lidí. Všechno hodili na úředníky, kteří tam jsou, nedostatečně doplnili kapacity, aby bylo komfortní předsednictví zvládnout,“ obvinil Kolaja bývalý Babišův kabinet.
Energetika jako hlavní téma předsednictví
Všichni čtyři hosté diskusního pořadu se shodují na tom, že řešení energetické krize je jedním z nejdůležitějších témat českého předsednictví Unie. „Pokud bude ohroženo hospodářství, tak bude ohrožena i sociální situace občanů Evropské unie a z toho samozřejmě vyplynou velmi nepříznivé důsledky,“ komentuje David.
Havlíček míní, že předsednictví se musí věnovat konkrétně třem oblastem. „Musí se vyřešit situace na jednotném evropském energetickém trhu, který začíná kolabovat,“ tvrdí místopředseda hnutí ANO. Česko by se podle něj mělo také zasadit o to, aby se jádro a plyn zařadilo mezi udržitelné zdroje. Potřebné je podle Havlíčka také zastropovat ceny emisních povolenek, které ovlivňují ceny elektřiny.
S Havlíčkovými prioritami „více méně“ souhlasí také Vondra. „Jen podotýkám, že to, co bylo včera schváleno, tak součástí toho je i pozměňovací návrh, který jsme dávali v Evropském parlamentu, kdy tam je brzda, která se automaticky spustí, pokud by cena povolenek zase dramaticky rostla nahoru,“ říká místopředseda ODS.
Důležitým tématem podle Vondry bude i inflace, potažmo úsilí o záchranu eurozóny mezi jejími severními a jižními členskými státy. Evropská centrální banka se podle něj zdráhá zvyšovat úrokové sazby. „Protože jakékoliv drobné zvýšení samozřejmě znamená dramatický problém pro ty superzadlužené státy,“ upozorňuje Vondra s odkazem na Itálii či Španělsko.
Energetiku jako klíčové téma vidí i Kolaja. Inflaci, s níž se potýkají evropské země, však označuje za „fosilflaci“. „Protože vnikla tím, že rostla cena fosilních paliv. To znamená, že tím klíčovým bude postupně se zbavit závislosti na fosilních palivech a co nejrychleji přejít na obnovitelné zdroje energie,“ domnívá se europoslanec z řad Pirátů.