EU omezí prodej aut se spalovacími motory od roku 2035, shodli se ministři životního prostředí

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.

Konečnou podobu všech norem budou členské státy dojednávat s Evropským parlamentem během půlročního českého předsednictví EU, které začíná v pátek.

Ministři po dlouhém celodenním vyjednávání schválili pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

„Přechod k ekologičtějšímu hospodářství s čistými energiemi bude vyžadovat přispění všech sektorů a členských států,“ komentovala výsledek jednání francouzská ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedala poslednímu ministerskému zasedání, na němž předala na půl roku vedení Česku.

Emise budou od roku 2035 zpoplatněny

Členské země našly společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory. Ministři se přes odpor několika států včetně Itálie či Slovenska shodli na výrazném zpoplatnění jakýchkoli emisí skleníkových plynů z nově prodávaných aut od roku 2035, které prakticky znamená jejich zákaz.

„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory, auta dál, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být prodávána,“ popsala po jednání kompromis dohodnutý na základě německého návrhu česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Termín roku 2035 navíc nemusí být definitivní, neboť unijní státy se shodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle opravdu dosáhnout či zda jej například odložit.

Státy se shodly také na tom, že do roku 2030 by měla EU snížit produkci skleníkových plynů ze sektorů pokrytých emisními povolenkami o 61 procent. V rámci očekávaného růstu cen kvůli zpoplatnění emisí z vytápění budov a ze silniční dopravy schválili ministři vznik sociálně klimatického fondu, jehož objem patřil k hlavním sporným bodům jednání.

Konečný kompromis přinese podle Hubáčkové českým domácnostem ohroženým energetickou chudobou celkem 35 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 26 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...