Unijní země odložily rozhodnutí o zákazu výroby aut se spalovacím motorem po roce 2035

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, neupřesnilo ale, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Návrh dojednávaný v posledních dvou letech by od poloviny příští dekády zásadně prodražil jakékoli uhlíkové emise u nových osobních vozů a dodávek. Loni v říjnu se členské státy dohodly s Evropským parlamentem na finální verzi plánu, jehož cílem je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy, parlament jej pak definitivně schválil v polovině února.

Nyní už schází pouze finální souhlas členských zemí, který často bývá pouze formalitou. Podle webu Politico měli v pátek unijní velvyslanci „položit základy“ pro tento krok plánovaný na 7. března, mluvčí švédského předsednictví Daniel Holmberg však oznámil odklad na „pozdější jednání Rady“. „Coreper se k otázce vrátí v patřičném čase,“ dodal s odkazem na označení pro radu velvyslanců.

Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje německá vláda, podle zákulisních informací také Itálie, Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing tento víkend uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.

Česko návrh nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. „Pokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví, totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech,“ prohlásil v Berlíně po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem.

Alternativní řešení se stále hledá

Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách Unie tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout, či zda jej například odložit.

Bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek v Interview ČT24 řekl, že pochybuje, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze –, pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

„Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ řekl k možnému budoucímu rozmachu elektromobility Kulhánek.

Evropská unie chce dohlédnout na spalovací motory

Kromě diskutované novely ale státy připravují také emisní normu Euro 7, která by měla dál zpřísnit pravidla pro současné spalovací motory. Proti té se staví česká vláda i opozice.

„Euro 7 je ohromný problém a je to špatně,“ shrnul v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Obává se, že výsledkem bude dramatické zdražení nových aut – i těch se spalovacími motory, které budou muset automobilky vedle vývoje elektromobilů ještě přizpůsobit novým pravidlům. Kolovratník se domnívá, že se taková drahá auta přestanou kupovat a jen ještě více zestárne tuzemský vozový park. Očekává zdražení nových vozidel o sto až sto padesát tisíc korun. 

Zdrženlivý je vůči Euro 7 jako celku i europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Nemyslí si však, že je to zbytečná norma, která jen zkomplikuje a zdraží výrobu technologií, které již mají i tak odzvoněno. Upozornil, že součástí nové emisní normy nejsou jen přísnější pravidla pro spalovací, zejména naftové motory, ale zabývá se také emisemi z drobných částic z brzdových destiček či pneumatik. Odkázal na analýzu Evropské komise, podle níž kvůli emisím z provozu automobilů umírá ročně v Evropě tři sta tisíc lidí.

Protože do roku 2035 zbývá ještě více než dekáda, je podle něj namístě pokusit se tyto počty snížit. „Jestliže v Evropě předčasně umírá na emise z automobilů tři sta tisíc lidí ročně, tak to za deset let jsou tři miliony. Takže myslím, že je potřeba se na to podívat, ale je potřeba podívat se na to realisticky,“ podotkl.

O Euro 7 jednali i Kupka s Wissingem. V Německu se k němu staví kriticky shodně spolková vláda, regionální samosprávy, automobilový průmysl i autokluby. „Shodli jsme se na jednoznačném odporu a kritice stávající předlohy normy Euro 7. Je nerealistická a není akceptovatelná, jak pro Českou republiku, tak ani pro Německo,“ řekl český ministr dopravy.

Emise oxidu uhličitého a dalších plynů, které se uvolňují při spalování fosilních paliv, škodí životnímu prostředí na několika úrovních. Pravděpodobně nejdiskutovanější je změna klimatu – jde o takzvané skleníkové plyny, kvůli kterým se planeta otepluje. Jejich úroveň v atmosféře přímo ovlivňuje, jak moc teplota poroste, a vědci upozorňují, že je třeba jejich produkci razantně snížit.

Z výfuků aut vychází také látky, které škodí přímo lidem a zvířatům. Sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý pronikají společně s prachovými částicemi hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 17 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...