Piráty do eurovoleb povede opět Marcel Kolaja, porazil Gregorovou a Peksu

Lídrem pirátské kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude stejně jako v roce 2019 Marcel Kolaja, nynější první místopředseda strany a europoslanec. Rozhodli o tom členové Pirátů při sobotním jednání celostátního fóra. Získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Dvojkou kandidátky bude současná europoslankyně Markéta Gregorová, trojkou moravskoslezská zastupitelka Zuzana Klusová.

V souboji o první místo na kandidátní listině porazil další dva současné europoslance – Markétu Gregorovou a Mikuláše Peksu. Gregorová obdržela 152 hlasů, Peksa 81. Už před druhým kolem hlasování z klání vypadli bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík a neurochirurg Albert Štěrba.

Gregorovou následně pirátská členská základna zvolila dvojkou kandidátky. Za svoji hlavní prioritu označila soustředění se na nové technologie a umělou inteligenci a v tomto smyslu i na bezpečnost. Zkritizovala mimo jiné vládní ODS za to, že se nedokáže soustředit na výzvy, jako jsou dezinformace. Na třetím místě bude Zuzana Klusová, zastupitelka Moravskoslezského kraje. 

Kolaja byl do začátku loňského roku místopředsedou Evropského parlamentu, nyní zastává pozici kvestora. Má tak na starosti administrativu a finanční záležitosti spojené s chodem instituce. Kromě toho působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a ve výboru pro kulturu a vzdělávání.

Kolaja chce hájit soukromí evropských občanů

Kolaja chce v Evropském parlamentu navázat na práci v předchozím funkčním období a nadále usilovat o to, aby každý občan měl větší kontrolu nad svým životem on-line i offline, řekl po svém zvolení. „Budu hájit soukromí evropských občanů, to je pro mě jako piráta něco extrémně důležitého, něco, co Pirátská strana nese jako svůj prapor už od svého založení,“ poznamenal. Chce usilovat o Evropu jednotnou, moderní, respektující lidská práva. Prosazovat chce odpovědnou klimatickou politiku a udržitelnou ekonomiku.

„V rovině demokratické nechceme, aby Evropu rozkradli nebo rozložili autoritáři nebo polodiktátoři, jako je třeba (maďarský premiér) Viktor Orbán,“ uvedl Kolaja na brífinku. Doufá, že po volbách příští rok se rozšíří pirátský klub v europarlamentu o zástupce dalších zemí, například Lucemburska.

Piráti také na svém internetovém fóru zahájí volbu kandidáta do Evropské komise. Návrhy mohou podávat do 1. října, nominanti budou mít na rozmyšlenou další dva týdny, následně se uskuteční dvoukolová volba. O funkci se může ucházet každý člen nebo registrovaný příznivec strany.

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 7. a 8. června příštího roku. V posledních eurovolbách Piráti získali bezmála čtrnáct procent hlasů a tři mandáty.

Společnou kandidátku STAN povede Nerudová a Farský

Jasno o čele kandidátky už má vládní STAN, jejichž kandidátku s „osobnostmi pro Evropu“ povedou ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s někdejším poslancem hnutí Janem Farským.

Lidovci v květnu oznámili, že jejich jedničkou do voleb bude nynější europoslanec Tomáš Zdechovský. Otázkou zůstává, zda KDU-ČSL, ODS a TOP 09 budou ve volbách kandidovat samostatně, nebo v koalici SPOLU.

Předsednictvo opozičního hnutí ANO bude o krajských nominacích na kandidátku pro evropské volby jednat v příštích týdnech, řekl nedávno první místopředseda Karel Havlíček. Hnutí SPD se dohodlo na spolupráci v evropských volbách s Trikolorou, spojení má zabránit propadávání hlasů. Vedení hnutí by mělo o nominacích z regionů jednat nejpozději na podzim. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 29 mminutami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 5 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 6 hhodinami

Evropský pohled