Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Česká pirátská strana Marcel Kolaja se domnívá, že vedle otázek bezpečnosti či konkurenceschopnosti Evropské unie jsou podstatným tématem také lidská práva. Zmínil třeba to, že by Česko mělo přeshraničně uznávat rodičovství i v případě stejnopohlavních párů. To však prý naráží na postoje konzervativců.
Nechceme tu žádný skanzen, ale moderní technologie, říká Kolaja kandidující za Piráty
Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti) (zdroj: ČT24)
Dvacet let v Evropské unii. Jak to členství hodnotíte?
Velmi pozitivně. Myslím si, že to vidí i občané na každém kroku. Není to jenom ten bilion korun v čisté pozici, který jsme získali z fondů Evropské unie, a který potom byl investován tady do infrastruktury v České republice, ale je to přístup na vnitřní trh pro české firmy, je to přístup českých zákazníků do zahraničí právě v Evropské unii skrz vnitřní trh – takže mají přístup ke kvalitním, bezpečným výrobkům.
A je to samozřejmě také otázka bezpečnosti a suverenity, protože když porovnáme Českou republiku se zeměmi, které neměly tu možnost vstoupit do Evropské unie – jako je třeba Ukrajina, tak si myslím, že ten rozdíl tam je naprosto zásadní.
Která tři témata považujete v těchto volbách za ta nejpodstatnější?
Za mě a za Piráty je to určitě silná a konkurenceschopná Evropa. Na tom musíme zapracovat a musí to jít ruku v ruce s bojem proti klimatické změně, protože to takhle dělají i ostatní části světa jako USA a Čína. Pokud to dělat nebudeme, tak nám ten ekonomický vlak ujede a v Evropě zchudneme. Je to zcela jistě otázka bezpečnosti, otázka ochrany lidských práv – my vidíme, že v Evropě bohužel nyní hodně posilují populisté a konzervativci, kteří třeba v Polsku zakazují potraty a potom tam umírají polské ženy. My určitě nechceme, aby se takovéto síly rozrostly.
No a takové horizontální téma v České republice mi přijde zajímavé – že některé politické strany, řekněme čitelnost těch politických stran, některé politické strany se seskupují do nějakých slepenců politických stran, které vzájemně spolu potom ne úplně souhlasí, anebo se různě přebarvují a říkají něco jiného, než říkaly v minulosti, nebo jak v minulosti hlasovaly. Myslím si, že Piráti v tomhle nabízejí čitelnou a jasnou politiku.
Jedna věc je, co chcete v Evropském parlamentu prosazovat, druhá věc je, čemu třeba chcete naopak zabránit v Evropském parlamentu. Můžete to shrnout?
Já už jsem to trochu nakousnul tím tématem lidských práv. My jsme v tom uplynulém období hlasovali o takových věcech, jako je zahrnutí práva na interrupci do Listiny základních práv Evropské unie, my jsme hlasovali třeba o tom, abychom uznávali přeshraničně rodičovství. To znamená – když přijedou dva rodiče, kteří jsou muži, s dítětem do České republiky, tak aby i tady potom v nemocnici oba rodiče pustili k dítěti. Konzervativci jsou proti tomuhle. Chtějí vlastně lidem zakazovat, co mají dělat.
My jsme pro velkou obranu lidských práv a práv lidí bez rozdílů. A tohle je něco, čemu chceme zabránit. Stejně tak chceme zabránit těm zpátečnickým snahám konzervativců likvidovat ten dobrý pokrok v boji proti klimatické změně, který je velmi nutný právě proto, abychom i uchránili evropskou ekonomiku, aby ekonomika rostla. My tady nechceme žádný skanzen, my chceme moderní technologie.
Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Případně o koho, kdy, proč?
Ze strategického hlediska se nám to zcela jistě vyplatí. Je to samozřejmě i záležitost do budoucnosti. Když se třeba budeme bavit o Ukrajině, nebude to samozřejmě zítra, ale na druhou stranu tak, jak se vyplatilo nejenom České republice, ale celé Evropské unii rozšířit se třeba o ten blok zemí, kdy se v roce 2004 připojovalo Česko, tak se nám to do budoucna vyplatí u těch ostatních dalších zemí, které momentálně jsou na stole.
Jsou to i třeba některé země západního Balkánu, protože prostě nás to ekonomicky posune dopředu. Vnitřní trh bude větší, a současně třeba budeme-li se bavit například o Ukrajině, v budoucnosti někdy o Gruzii, tak to bude znamenat, že tyto země nespadnou do sféry ruského vlivu, což je pro bezpečnost českých a evropských občanů velmi důležité.
Dosud neplatila žádná společná pravidla, která by se týkala migrace. Teď přecházíme na novou migrační politiku, která bude platná od roku 2026. Jak ji hodnotíte?
Piráti ten migrační pakt z drtivé většiny nepodpořili, a to z toho důvodu, že si nemyslíme, že by to byl nějaký zásadní posun dopředu. Ani co se týká toho, že by na mořích umíralo míň lidí, kteří se vydají na tu nebezpečnou cestu do Evropy, ani z pohledu bezpečnosti Evropanů, protože ty frontální země, jako je Řecko, Španělsko, Itálie, tak pořád budou přetížené. Nebudou mít dostatek prostoru na to, aby důkladně prověřily žádosti o azyl. To nepomůže bezpečnosti Evropanů.
Myslíme si, že ten pakt je skutečně nedostatečný a špatně vyjednaný. Myslíme si, že bychom měli bojovat více proti pašerákům, působit pozitivně v těch zemích, odkud uprchlíci do Evropy přicházejí a hodně bojovat proti ruské propagandě, která právě láká uprchlíky do Evropy, protože slibuje úplné nesmysly, jako že tady dostanou několikatisícové sociální dávky v eurech každý měsíc. A potom se samozřejmě ti lidé velmi diví, až se do té Evropy dostanou.
Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? A pokud ano, tak jakým způsobem?
Samozřejmě. Je to z pohledu bezpečnosti to nejlepší, co můžeme udělat, ale i z pohledu ekonomiky je to to nejlevnější pro nás, co můžeme udělat – pomáhat Ukrajině. V současnosti má Evropská unie připraven balík pomoci ve výši asi 170 miliard korun, v přepočtu, a velmi mě mrzí, že Maďarsko tuhle další snahu opět blokuje.
Dalším tématem je takzvaný Green Deal neboli tedy plán Evropské unie na záchranu klimatu. V čem vidíte jeho přínos?
Ten přínos je dvojího typu. Jednak ochrana klimatu je samozřejmě velké téma proto, protože pokud nebudeme klima chránit, tak se nám oteplí planeta natolik, že bude v některých částech planety vlastně velmi problematické vůbec bydlet. A bude to mít dopad i na bezpečnost Evropanů, na zdraví lidí. Dnes umírá v Evropě ročně 300 tisíc lidí předčasně na znečištěné ovzduší.
Tou druhou oblastí je ekonomika, protože celý svět tohle ví, sleduje a modernizuje svoji ekonomiku, svůj průmysl, aby byla udržitelnější. Pokud my tento krok neudržíme, tak to znamená, že v Evropě zchudneme, a to my nechceme. Proto piráti prosazují – a přišli i s plánem, jak upravit Green Deal, jak dostat více investic do moderních technologií, a je to skutečně jediná cesta, jak bychom v Evropě jako občané, jako všichni Evropané zbohatli, nikoli zchudli.
Prezident Petr Pavel začátkem roku opět otevřel téma přijetí eura. Měla by Česká republika přijmout euro?
My jsme se k tomu zavázali, takže si myslím že, otázka toho, jestli ano, nebo ne, je vlastně mírně bezpředmětná. To důležité je kdy a jak se tam dostaneme, a myslím si, že vláda by zcela jistě měla přijít s jasným plánem, jaké kroky, kdy ty kroky budou provedeny a kdy přesně bude ten termín. Ale ten bude samozřejmě záležet na tom přesném plánu. V každém případě by to mělo být ve chvíli, až na to Česká republika bude připravena.
V budoucnu se staneme v Unii čistým plátcem, to znamená, že více zaplatíme, než dostaneme. Jak tohle jako politik lidem vysvětlit, že budou zkrátka dotovat zaostalejší regiony na úkor těch svých?
Ono se nám to ve výsledku vyplatí úplně stejně tak, jako se to vyplácí těm západním zemím, které posílají peníze do České republiky, přeneseně řečeno. Ve výsledku si myslím, že třeba vnitřní trh, volný pohyb osob, kdy lidé můžou cestovat volně přes hranice a nemusí mít s sebou pas, natož nějaká víza, volný pohyb kapitálu, zboží a služeb, je prostě to, co je ten největší přínos Evropské unie – jak ekonomicky, tak v komfortu života lidí. To znamená – tohle by bylo to moje vysvětlení, proč se nám to stále vyplatí.
A potom ten důvod – my ho teď sledujeme v posledních letech velmi usilovně – a to je bezpečnost. Prostě to, že jsme členy Evropské unie, tak nám přináší bezpečnost a suverenitu České republiky. Ve srovnání s Ukrajinou skutečně je to naprosto jasné.