„Nešťastné,“ hodnotí Fiala rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu o zatykačích

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

„Nešťastné rozhodnutí ICC oslabuje autoritu v jiných případech, když dává na stejnou úroveň zvolené představitele demokratického státu a předáky islamistické teroristické organizace,“ komentoval Fiala na sociální síti X.

ICC vydal zatykače kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Soud o tom informoval v prohlášení, podle něhož zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dajfa. Ten je podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.

„Náš postoj je stále stejný. Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodně-právní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě,“ uvedl mluvčí české diplomacie Drake.

3 minuty
Události: Mezinárodní zatykač na Netanjahua, Galanta a Dajfa
Zdroj: ČT24

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje rozhodnutí ICC za nešťastné. „Zločiny, ze kterých ICC viní izraelského premiéra a bývalého ministra obrany, by měly být podloženy důkazy. A to zvláště s ohledem na to, že víme, jakým způsobem s vlastním obyvatelstvem zachází hnutí Hamás, které z něj dělá živé štíty a humanitární pomoc zneužívá pro své teroristické cíle,“ zdůraznila Černochová.

Lidovecký poslanec a předseda meziparlamentní skupiny ČR-Izrael Jan Bartošek na sociální síti X označil rozhodnutí ICC za neuvěřitelný právní akt, protože se týká demokraticky zvoleného premiéra suverénní země. „ICC tak přispěl k celkové atmosféře nejistoty současného světového uspořádání,“ hodnotil Bartošek.

Soud podle něj staví na stejnou úroveň teroristy s legálně zvolenými státními představiteli, což může v praktické rovině jen povzbudit teroristická hnutí na celém světě. Vyzval vládu a ministerstvo zahraničí, aby Česko zvážilo dočasně pozastavit svou účast ve Shromáždění smluvních stran, a doporučil pozastavit český finanční příspěvek na chod ICC.

Nejvýše postavená Češka v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), uvedla na síti X, že vydat zatykač na izraelského premiéra je naprosto nepřijatelné. „Izrael není ve válce s Hamásem agresor a stíháni mají být pouze a jedině ti, kteří válku rozpoutali – tedy příslušníci teroristického hnutí Hamás,“ uvedla. Dodala, že stojí pevně za Izraelem.

Česko je dlouhodobým spojencem Izraele, připomínají Kupka a Kolovratník

„Česká republika je dlouhodobým a přesvědčeným partnerem Izraele. A já to rozhodnutí považuji také za velmi nešťastné,“ řekl v pořadu Události, komentáře ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Zejména proto, že staví do jedné pozice Vladimira Putina s premiérem Netanjahuem a jejich pozice je naprosto odlišná.“ Toto „rozmlžení“ vnímá jako velmi negativní zprávu jak pro evropskou veřejnost, tak pro i pro další pozici soudního tribunálu.

Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) k tomu řekl, že v tomto je s Kupkou ve shodě. I on připomněl, že Česko je dlouhodobým spojencem Izraele. Rozhodnutí ICC bylo v rámci ANO intenzivně projednáno a „měli jsme téměř stoprocentní shodu, že jsme na straně Izraele a že to rozhodnutí je velmi špatné a je velmi nešťastně načasované.“ Zároveň zmínil, že v konfliktu umírají desítky tisíc civilistů.

Naopak podle bývalého pirátského europoslance Marcela Kolaji je postup ICC dobrou zprávou. „Používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje, úmyslné způsobení velkého utrpení a úmyslné zabití nebo vraždy jsou závažné zločiny, které je třeba důkladně prošetřit a vyvodit důsledky,“ napsal na síti X.

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a na lídry palestinského teroristického hnutí Hamás už v květnu.

„Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC,“ upozornil server The Times of Israel. Mezi signatáři je i Česká republika. Pokud země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Možné sankce jsou ale v podstatě omezeny na slovní důtku.

14 minut
Zpravodaj ČT Borek k zatykači na Netanjahua a Galanta
Zdroj: ČT24

Izrael vede už přes rok vojenskou operaci v Pásmu Gazy s cílem zničit teroristické hnutí Hamás. Operace je reakcí na útok Hamásu a dalších skupin z loňského 7. října, při kterém palestinští teroristé pozabíjeli na dvanáct set Izraelců a další stovky odvlekli do zajetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 40 mminutami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 3 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 8 hhodinami
Načítání...