Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.
Izrael udeřil na cíl v Sýrii, útokům čelila i Gaza
„Izraelský nepřítel provedl letecký útok zaměřený na řadu budov v syrském pouštním městě Palmýra, při němž zahynulo 36 lidí, více než padesát bylo zraněno a na zasažených budovách a v jejich okolí vznikly rozsáhlé materiální škody,“ uvedlo syrské ministerstvo obrany.
Exilová nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP uvedla, že izraelské údery mířily na tři různé oblasti v moderním městě, které leží v sousedství starověkých památek. Zasažen měl být sklad zbraní nedaleko průmyslové zóny, kde žijí četné rodiny proíránských bojovníků. Jeden z úderů podle SOHR mířil na místo setkání velitelů íránských skupin působících v Palmýře a v syrské poušti s představiteli libanonského teroristického hnutí Hizballáh a irácké šíitské militantní skupiny Nudžabá.
Později SOHR celkovou bilanci obětí rozšířila až na 41 mrtvých, z nichž 22 byli podle ní Iráčané, většinou členové proíránského hnutí Nudžabá, a jeden příslušník Hizballáhu. AFP poznamenala, že jde o nejvyšší počet obětí izraelského útoku na území Sýrie od 23. září, kdy Izrael a Hizballáh vstoupily do otevřeného vojenského konfliktu.
Izraelská armáda své vojenské operace v Sýrii dlouhodobě zpravidla nekomentuje. Obvykle se při nich zaměřuje hlavně na íránské cíle a na pozice libanonského šíitského hnutí Hizballáh, proti němuž rozšířila koncem září vzdušné údery hlavně na území Libanonu.
Starobylé město Palmýra je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2015 se jej zmocnili teroristé z organizace Islámský stát a část antických památek v rozsáhlém chrámovém komplexu zbořili, než Palmýru později znovu dobyla syrská armáda.
Ředitel syrského úřadu památkové péče a muzeí Nazír Avad agentuře AFP sdělil, že řecko-římské chrámy v Palmýře při středečních úderech na sousední obytnou oblast žádné přímé škody zřejmě neutrpěly. „Musíme provést průzkum na místě, abychom tento názor potvrdili,“ poznamenal.
Další izraelské ztráty proti Hizballáhu
Izraelská armáda ve středu také oznámila smrt dalšího svého vojáka v operacích proti teroristům z Hizballáhu, proti nimž bojuje na jihu Libanonu. Informovaly o tom server The Times of Israel a agentura AFP, podle níž tak počet padlých izraelských vojáků od zahájení pozemní operace v libanonském pohraničí 1. října stoupl na padesát.
Armáda po předběžném vyšetření incidentu uvedla, že 22letý seržant zemřel při ranní operaci v jedné z vesnic ve východní části libanonského pohraničí, když se na vojáky nečekaně zřítila poškozená budova, kterou procházeli. Při kolapsu byl zraněn ještě jeden voják, jehož se podařilo zachránit.
Budovu předtím poškodily izraelské údery v oblasti a armáda se domnívá, že k jejímu následnému zhroucení přispěly nepříznivé povětrnostní podmínky. Současně vyloučila možnost, že by příčinou zřícení byly nastražené výbušniny či nepřátelská palba.
Situace bojů v Gaze i Libanonu je už týdny neměnná, poznamenal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „V Gaze probíhají poměrně těžké boje – v severní čtvrtině této enklávy, tedy severně od Gaza City,“ upřesnil. Židovský stát se tam utkává s poměrně silnou koncentrací bojovníků Hamásu, původně však Jeruzalém toto území označoval za dobyté.
Studio ČT24: Zpravodaj ČT David Borek o mírových jednáních na Blízkém východě (zdroj: ČT24)
Údery v Gaze
V Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 33 lidí, tvrdí tamní úřady kontrolované Hamásem. Nejméně dvanáct lidí podle zdravotníků přišlo o život při izraelském zásahu domu v oblasti Džabálije na severu Pásma. Na předměstí města Gaza zemřel podle palestinské zdravotnické služby při izraelském vzdušném úderu záchranář a další tři lidé byli zraněni. Informace ale nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ředitel nemocnice Kamála Advána v Bejt Lahíji, jednoho ze tří sotva fungujících zdravotnických zařízení v obléhané severní části Pásma Gazy, řekl, že nemocnice byla v úterý terčem bombardování, kterému nepředcházelo varování. Podle něj bylo zatčeno 45 členů personálu. V zařízení, kde je nyní 85 zraněných, včetně žen a dětí, umírají podle jejího ředitele denně pacienti, které by za normálních okolností šlo zachránit. V úterý například zemřel jeden pacient na dehydrataci. „Bohužel nepouští sem ani jídlo, ani vodu,“ napsal ředitel agentuře Reuters v SMS zprávě.
Obyvatelé Bajt Lahíje, Džabálije a Bajt Hanúnu na severu Pásma, kde izraelská armáda zintenzivnila operace v říjnu ve snaze zabránit přeskupení ozbrojenců, uvedli, že izraelské síly vyhodily do povětří desítky domů ve třech oblastech. Obyvatelé se obávají, že si Izrael snaží na místě vytvořit nárazníkové pásmo, což ale Izrael odmítá.
Armáda židovského státu také pokračovala v úderech i na jihu Pásma Gazy. V Rafáhu u egyptských hranic při dvou úderech podle zdravotníků zahynuli tři muži. Sedm Palestinců, včetně dívky, zemřelo podle Reuters na jihu v oblasti Mavásí, kterou Izrael označuje za „bezpečnou humanitární zónu“.
Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za jeho útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších zhruba 250 odvlekli jako rukojmí.
Americké veto rezoluce o příměří
Ve stínu konfliktu na Blízkém východě jednala ve středu Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) o návrhu rezoluce, který by vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému příměří v Pásmu Gazy. Návrh však vetovaly Spojené státy, ostatních čtrnáct členů rady návrh podpořilo. Washingtonu podle agentury Reuters vadilo, že výzva k zastavení bojů nebyla explicitně spojená s požadavkem na propuštění rukojmí, která Hamás stále drží.
Americký diplomat už před jednáním oznámil, že Washington rezoluci v této podobě zablokuje. „Jak jsme mnohokrát dříve řekli, jednoduše nemůžeme podpořit bezpodmínečné příměří, které nevolá po okamžitém propuštění rukojmí,“ citoval jej Reuters. Diplomat podle ní také nařkl členy Rady, že bylo jejich cílem vyvolat americké veto a že nechtěli dosáhnout kompromisu.
Výzvu k propuštění rukojmí obsahoval i nově navrhovaný text, byla však oddělena od bodu o „okamžitém, bezpodmínečném a trvalém příměří“. RB OSN už v červnu přijala rezoluci, kde bylo propuštění desítek lidí vězněných Hamásem zahrnuto do požadavku na zastavení bojů. Dohodu mezi Izraelem a Hamásem to však nepřineslo.
Nový návrh reagoval na sílící humanitární krizi v Pásmu Gazy, uvedla před hlasováním zástupkyně Guayany, která text předložila společně s dalšími devíti volenými členy rady. Diplomatka dodala, že týdny připravovaný návrh požaduje mimo jiné urychlení přísunu humanitární pomoci, který je aktuálně pro zhruba dva miliony lidí v Gaze naprosto nedostatečný.
Ke Guayaně, dalším africkým zemím nebo k Japonsku a Jižní Koreji se pak při hlasování přidali také čtyři stálí členové Rady bezpečnosti – Čína, Rusko, Británie a Francie.
Události: Jednání o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem (zdroj: ČT24)
Americký zmocněnec Amos Hochstein přitom po návštěvě Libanonu řekl, že ukončení konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh je na dosah. Ve středu měl ještě Hochstein na programu jednání s izraelským ministrem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem, který je podle Borka velice blízký premiéru Benjaminu Netanjahuovi.
S Dermerem by měl Hochstein patrně některé záležitosti „předjednat“ a ve čtvrtek se sejít přímo se šéfem izraelské vlády. Pro Izrael není podle zpravodaje ČT problematické slovo příměří, problém je přesný model či konstrukce zmiňovaného klidu zbraní.