Izrael udeřil na cíl v Sýrii, útokům čelila i Gaza

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

„Izraelský nepřítel provedl letecký útok zaměřený na řadu budov v syrském pouštním městě Palmýra, při němž zahynulo 36 lidí, více než padesát bylo zraněno a na zasažených budovách a v jejich okolí vznikly rozsáhlé materiální škody,“ uvedlo syrské ministerstvo obrany.

Exilová nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP uvedla, že izraelské údery mířily na tři různé oblasti v moderním městě, které leží v sousedství starověkých památek. Zasažen měl být sklad zbraní nedaleko průmyslové zóny, kde žijí četné rodiny proíránských bojovníků. Jeden z úderů podle SOHR mířil na místo setkání velitelů íránských skupin působících v Palmýře a v syrské poušti s představiteli libanonského teroristického hnutí Hizballáh a irácké šíitské militantní skupiny Nudžabá.

Později SOHR celkovou bilanci obětí rozšířila až na 41 mrtvých, z nichž 22 byli podle ní Iráčané, většinou členové proíránského hnutí Nudžabá, a jeden příslušník Hizballáhu. AFP poznamenala, že jde o nejvyšší počet obětí izraelského útoku na území Sýrie od 23. září, kdy Izrael a Hizballáh vstoupily do otevřeného vojenského konfliktu.

Izraelská armáda své vojenské operace v Sýrii dlouhodobě zpravidla nekomentuje. Obvykle se při nich zaměřuje hlavně na íránské cíle a na pozice libanonského šíitského hnutí Hizballáh, proti němuž rozšířila koncem září vzdušné údery hlavně na území Libanonu.

Starobylé město Palmýra je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2015 se jej zmocnili teroristé z organizace Islámský stát a část antických památek v rozsáhlém chrámovém komplexu zbořili, než Palmýru později znovu dobyla syrská armáda.

Ředitel syrského úřadu památkové péče a muzeí Nazír Avad agentuře AFP sdělil, že řecko-římské chrámy v Palmýře při středečních úderech na sousední obytnou oblast žádné přímé škody zřejmě neutrpěly. „Musíme provést průzkum na místě, abychom tento názor potvrdili,“ poznamenal.

Další izraelské ztráty proti Hizballáhu

Izraelská armáda ve středu také oznámila smrt dalšího svého vojáka v operacích proti teroristům z Hizballáhu, proti nimž bojuje na jihu Libanonu. Informovaly o tom server The Times of Israel a agentura AFP, podle níž tak počet padlých izraelských vojáků od zahájení pozemní operace v libanonském pohraničí 1. října stoupl na padesát.

Armáda po předběžném vyšetření incidentu uvedla, že 22letý seržant zemřel při ranní operaci v jedné z vesnic ve východní části libanonského pohraničí, když se na vojáky nečekaně zřítila poškozená budova, kterou procházeli. Při kolapsu byl zraněn ještě jeden voják, jehož se podařilo zachránit.

Budovu předtím poškodily izraelské údery v oblasti a armáda se domnívá, že k jejímu následnému zhroucení přispěly nepříznivé povětrnostní podmínky. Současně vyloučila možnost, že by příčinou zřícení byly nastražené výbušniny či nepřátelská palba.

Situace bojů v Gaze i Libanonu je už týdny neměnná, poznamenal zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „V Gaze probíhají poměrně těžké boje – v severní čtvrtině této enklávy, tedy severně od Gaza City,“ upřesnil. Židovský stát se tam utkává s poměrně silnou koncentrací bojovníků Hamásu, původně však Jeruzalém toto území označoval za dobyté.

Nahrávám video

Údery v Gaze

V Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 33 lidí, tvrdí tamní úřady kontrolované Hamásem. Nejméně dvanáct lidí podle zdravotníků přišlo o život při izraelském zásahu domu v oblasti Džabálije na severu Pásma. Na předměstí města Gaza zemřel podle palestinské zdravotnické služby při izraelském vzdušném úderu záchranář a další tři lidé byli zraněni. Informace ale nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ředitel nemocnice Kamála Advána v Bejt Lahíji, jednoho ze tří sotva fungujících zdravotnických zařízení v obléhané severní části Pásma Gazy, řekl, že nemocnice byla v úterý terčem bombardování, kterému nepředcházelo varování. Podle něj bylo zatčeno 45 členů personálu. V zařízení, kde je nyní 85 zraněných, včetně žen a dětí, umírají podle jejího ředitele denně pacienti, které by za normálních okolností šlo zachránit. V úterý například zemřel jeden pacient na dehydrataci. „Bohužel nepouští sem ani jídlo, ani vodu,“ napsal ředitel agentuře Reuters v SMS zprávě.

Obyvatelé Bajt Lahíje, Džabálije a Bajt Hanúnu na severu Pásma, kde izraelská armáda zintenzivnila operace v říjnu ve snaze zabránit přeskupení ozbrojenců, uvedli, že izraelské síly vyhodily do povětří desítky domů ve třech oblastech. Obyvatelé se obávají, že si Izrael snaží na místě vytvořit nárazníkové pásmo, což ale Izrael odmítá.

Armáda židovského státu také pokračovala v úderech i na jihu Pásma Gazy. V Rafáhu u egyptských hranic při dvou úderech podle zdravotníků zahynuli tři muži. Sedm Palestinců, včetně dívky, zemřelo podle Reuters na jihu v oblasti Mavásí, kterou Izrael označuje za „bezpečnou humanitární zónu“.

Izrael vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu v odvetě za jeho útok z loňského 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších zhruba 250 odvlekli jako rukojmí.

Americké veto rezoluce o příměří

Ve stínu konfliktu na Blízkém východě jednala ve středu Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) o návrhu rezoluce, který by vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému příměří v Pásmu Gazy. Návrh však vetovaly Spojené státy, ostatních čtrnáct členů rady návrh podpořilo. Washingtonu podle agentury Reuters vadilo, že výzva k zastavení bojů nebyla explicitně spojená s požadavkem na propuštění rukojmí, která Hamás stále drží.

Americký diplomat už před jednáním oznámil, že Washington rezoluci v této podobě zablokuje. „Jak jsme mnohokrát dříve řekli, jednoduše nemůžeme podpořit bezpodmínečné příměří, které nevolá po okamžitém propuštění rukojmí,“ citoval jej Reuters. Diplomat podle ní také nařkl členy Rady, že bylo jejich cílem vyvolat americké veto a že nechtěli dosáhnout kompromisu.

Výzvu k propuštění rukojmí obsahoval i nově navrhovaný text, byla však oddělena od bodu o „okamžitém, bezpodmínečném a trvalém příměří“. RB OSN už v červnu přijala rezoluci, kde bylo propuštění desítek lidí vězněných Hamásem zahrnuto do požadavku na zastavení bojů. Dohodu mezi Izraelem a Hamásem to však nepřineslo.

Nový návrh reagoval na sílící humanitární krizi v Pásmu Gazy, uvedla před hlasováním zástupkyně Guayany, která text předložila společně s dalšími devíti volenými členy rady. Diplomatka dodala, že týdny připravovaný návrh požaduje mimo jiné urychlení přísunu humanitární pomoci, který je aktuálně pro zhruba dva miliony lidí v Gaze naprosto nedostatečný.

Ke Guayaně, dalším africkým zemím nebo k Japonsku a Jižní Koreji se pak při hlasování přidali také čtyři stálí členové Rady bezpečnosti – Čína, Rusko, Británie a Francie.

Nahrávám video

Americký zmocněnec Amos Hochstein přitom po návštěvě Libanonu řekl, že ukončení konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh je na dosah. Ve středu měl ještě Hochstein na programu jednání s izraelským ministrem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem, který je podle Borka velice blízký premiéru Benjaminu Netanjahuovi.

S Dermerem by měl Hochstein patrně některé záležitosti „předjednat“ a ve čtvrtek se sejít přímo se šéfem izraelské vlády. Pro Izrael není podle zpravodaje ČT problematické slovo příměří, problém je přesný model či konstrukce zmiňovaného klidu zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým personálním šéfem Bílého domu bude Stephen Miller

Ve funkci personální šéfky Bílého domu končí Susie Wilesová, kterou v pondělí nahradí její dosavadní zástupce Stephen Miller, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Změna přichází krátce po porážce republikánů v úterních volbách, píše agentura AP, která připomněla, že Miller je strůjcem Trumpovy protiimigrační politiky.
21:34Aktualizovánopřed 55 mminutami

TikTok porušuje nařízení a vede uživatele do „králičích nor“, míní EK

Čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA), shledala předběžně Evropská komise (EK). Stránka nazvaná Pro tebe na TikToku zobrazuje uživatelům nepřetržitý proud personalizovaných videí, a to i v případě, že se týkají problémů s duševním zdravím a vnímáním vlastního těla, uvedla EK. Společnost TikTok obvinění odmítá.
12:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Otce vévodkyně Meghan zadržela kvůli držení dětské pornografie FBI

Thomase Marklea, otce vévodkyně ze Sussexu Meghan Markleové, která je manželkou prince Harryho, zadržela v pátek ráno na Floridě kvůli obvinění z držení materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí FBI. Oznámila to podle agentury Reuters tamní prokuratura. Americké ministerstvo spravedlnosti podle BBC v prohlášení uvedlo, že dvaaosmdesátiletý Markle v oblasti Los Angeles „uchovával materiály o sexuálním zneužívání dětí“, včetně sexuálně explicitních fotografií, na nichž byl zobrazen s dívkami v předpubertálním věku.
17:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jazyková past. Nastavení telefonu může vtahovat do ruského informačního prostoru

Dezinformace se neomezují pouze na sociální sítě a propagandistické weby. Jejich dosah sahá mnohem dál než k těmto známým kanálům a nenápadně ovlivňuje naše vnímání světa. Dokonce i něco tak zdánlivě neškodného, jako je nastavení jazyka ve smartphonu, může uživatele vtáhnout do ruské informační bubliny, informuje lotyšský rozhlas.
před 6 hhodinami

Země vlastníků bytů: Proč je ve Španělsku tak málo sociálního bydlení

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.
před 7 hhodinami

Ukrajina může americkou „modrou vlnu“ pocítit až příští rok

Američtí demokraté, kteří ve volbách ovládli obě komory Kongresu, se chtějí kromě jiného zaměřit i na rusko-ukrajinskou válku, od čehož si Kyjev slibuje větší americkou pomoc. Ta je nyní na nule, veškeré vojenské vybavení financuje Evropa. Nové složení Kongresu se ale ujme úřadu až v lednu, výsledky voleb tak nyní na situaci na Ukrajině pozitivní vliv mít nebudou – využít je naopak může šéf Kremlu Vladimir Putin a nabídnout prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, který na ukončení konfliktu tlačí, svou „mírovou dohodu“.
před 7 hhodinami

Ruský útok na centrum humanitární pomoci má přes padesát obětí

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v podzemní škole v obci Komyšuvacha v ukrajinské Záporožské oblasti vzrostl na nejméně 53, oznámila oblastní správa. Další lidé se pohřešují. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech. Moskva pokračovala v úderech na ukrajinské civilisty a energetickou infrastrukturu také v noci na pátek. Na jihu Ruska pak vypukl po dronovém útoku požár v rafinerii.
10:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Vůdce keňské sekty dostal dvě stě let vězení za vraždu 190 dětí

Vůdce keňské apokalyptické křesťanské sekty Paul Mackenzie byl odsouzen ke 200 letům vězení za vraždu 190 dětí a jednoho dospělého. Jeho oběti podle soudu zemřely hladem na jeho pokyn a jejich těla byla pohřbena v lese. Případ souvisí s jednou z nejhorších tragédií spojených s působením sekt v moderních dějinách země, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.