Evropská unie oficiálně zahajuje přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Po jednání s premiéry obou zemí a předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž začnou obě strany ještě v úterý pracovat na adaptaci balkánských států na unijní pravidla.
Evropská unie zahajuje přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií
„Je to úspěch vás a vašich obyvatel, pracovali jste velmi tvrdě, abyste se dostali až sem,“ řekla von der Leyenová během společného vystoupení premiérům obou balkánských států. Ocenila jejich dosavadní pokrok v otázkách vlády práva, boje s korupcí, nezávislosti médií či občanské společnosti.
Pogratulovala rovněž Fialovi, že historický krok pro balkánské státy přichází během českého předsednictví, a podotkla, že Česko integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje.
„Česká republika a celá střední Evropa si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj naší ekonomiky,“ prohlásil Fiala. Podle něj mají Tirana i Skopje evropskou budoucnost na dosah a jejich integrace posílí i samotnou EU.
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského byla z projevu von der Leyenové patrná úleva. „To rozšiřování bylo blokováno nejenom státy, které o něm mluvily veřejně, jako například Řecko v minulých letech nebo Bulharsko. (…) To samotné rozšíření nebylo vítáno ani zeměmi, které nebyly tak hlasité. Francie na jednu stranu říkala, že je potřeba těmto zemím dát šanci, ale v zásadě dělala všechno pro to, aby se to rozšiřování v minulých letech neuskutečnilo, což bylo směřováno směrem k Albánii,“ podotýká Dolanský a dodává, že čeští politici jsou spokojeni, protože jde o první viditelný úspěch během předsednictví a také proto, že spolu s ostatními zeměmi střední a východní Evropy v minulosti volali po rozšíření.
Dodal, že tento úspěch jde však na vrub ještě francouzského předsednictví, „protože to byla právě Francie, které se podařilo prolomit dohody.“
Zpravodaj Lukáš Dolanský o přistoupení Severní Makedonie a Albánie do EU (zdroj: ČT24)
Severní Makedonie je kandidátem na členství v Unii již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čekala na zahájení přístupových jednání. Albánie podobným překážkám nečelila, unijní země se ale rozhodly přijímací proces obou států spojit.
Přístupové rozhovory mohou trvat roky
Jednání formálně zahájily dvě zhruba hodinové mezivládní konference, nejprve se zástupci severomakedonské a poté albánské vlády. „Víme, že rozhodovací proces v Severní Makedonii byl bolestivý a náročný, ale odolnost a odhodlanost převládly,“ prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po konferenci se zástupci Skopje.
Řada severomakedonských zákonodárců i tisíce obyvatel dávaly minulý najevo nesouhlas se změnami ústavy požadovanými Bulharskem, nakonec však vládní politici v parlamentu ústupky Sofii v zájmu vstupu do Unie prosadili.
„Od nynějška se Severní Makedonie začne ekonomicky rozvíjet, obyvatelům se zvýší životní standard. Je čas být jednotní, dát se dohromady a doufat v lepší budoucnost,“ apeloval na jednotu země premiér Dimitar Kovačevski. V souvislosti s jazykovými spory s Bulharskem zdůraznil, že severomakedonský jazyk se po vstupu země do EU stane jednou z oficiálních unijních řečí.
Čekání Albánii jen posílilo, řekl premiér
Albánský premiér Edi Rama po jednání nazval tříleté období, v němž jeho země čekala na odblokování situace Severní Makedonie, za „absurdní“, jeho zemi však podle něj posílilo. „Potřebovali jsme toto (zahájení rozhovorů), abychom pokračovali v budování silné a demokratické evropské Albánie a silného, demokratického a otevřeného západního Balkánu,“ řekl Rama. Narážel tím na fakt, že dlouhé období bez konkrétních posunů na cestě do EU přineslo části balkánských politiků i veřejnosti rozčarování.
Samotný přístupový proces zahrnuje uzavírání řady kapitol vyžadujících dokončení reforem a podle odhadů unijních činitelů může trvat dlouhá léta. Například se Srbskem zahájila Unie přístupové rozhovory před sedmi lety a jejich dokončení je zatím v nedohlednu.
„První kapitolou, kterou otevřeme, a zároveň poslední, kterou uzavřeme, bude stav právního státu… A mohu potvrdit, že nebudeme nijak slevovat z požadavků,“ prohlásil po jednání eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Právě stavu justice souvisejícího s touto kapitolou se týkají zásadní požadavky EU směrem k Albánii.