Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.
„Dne 3. října letošního roku zadrželi pracovníci státní bezpečnostní služby Arajika Harutjunjana ve městě Chankendi,“ cituje ruská státní agentura z prohlášení ázerbájdžánské generální prokuratury a tajné služby. Úřady přitom použily ázerbájdžánský název pro karabašskou metropoli, kterou Arméni nazývají Stěpanakert.
Ázerbájdžánské úřady bývalého vůdce Náhorního Karabachu obvinily z řady trestných činů, mimo jiné z plánování, přípravy, rozpoutání nebo vedení agresivní války, porušení mezinárodního humanitárního práva během ozbrojených konfliktů, z úkladné vraždy nebo terorismu, píše TASS.
„Nezákonné zatýkání,“ zní z Jerevanu
Arménie ve středu odsoudila zatýkání bývalých karabašských vůdců ázerbájdžánskými bezpečnostními složkami a zadržování označila za svévolné a nezákonné. Zmínila přitom několik bývalých vůdců regionu, kromě Harutjunjana jmenovala také někdejší prezidenty Arkadije Gukasjana, Baka Saakjana, bývalého šéfa kabinetu Rubena Vardanjana a exšéfa parlamentu Davita Išchanjana. TASS informoval mimo jiné o zadržení prezidentského poradce a exministra zahraničí Davita Babajana.
„Navzdory prohlášením vysokých ázerbájdžánských vládních představitelů o ochotě k dialogu s představiteli Náhorního Karabachu, o respektování a ochraně práv Arménů a nebránění jejich návratu do Náhorního Karabachu či o nastolení míru v regionu, ázerbájdžánské donucovací orgány pokračují ve svévolném zatýkání,“ upozornilo arménské ministerstvo zahraničí podle agentury Armenpress.
Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek uvalil čtyřměsíční vazbu na bývalé karabašské vůdce Saakjana a Gukasjana a expředsedu parlamentu Išchanjana, uvedla ázerbájdžánská agentura APA s odvoláním na státní bezpečnost. Ta uvězněné karabašské představitele podezírá z účasti na organizaci a vytváření nezákonných ozbrojených skupin, jejich vyzbrojování a zásobování municí a z účasti na financování terorismu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Před zhruba dvěma týdny Ázerbájdžán podnikl v hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu, karabašské úřady nedlouho poté kapitulovaly a prezident následně podepsal dekret o zániku karabašské republiky do konce letošního roku.
Arménie a Ázerbájdžán se ve čtvrtek znovu vzájemně obvinily z ostřelování přes společnou hranici, oznámily tiskové agentury s odvoláním na ministerstva obrany obou znepřátelených zemí. Incident si podle nich nevyžádal žádné oběti či raněné.
Z enklávy již uprchlo do Arménie přes sto tisíc obyvatel, tedy kolem osmdesáti procent odhadované populace Karabachu, tvrdí Jerevan. Lidé utíkají kvůli strachu z pronásledování navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva. Ázerbájdžán zároveň dříve uvedl, že bude stíhat „zločinné“ separatistické vedení Náhorního Karabachu.
Další unijní miliony na humanitární pomoc
Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie poskytne Arménii 15 milionů eur (366 milionů korun), zejména na financování sociální pomoci lidem, kteří ji naléhavě potřebují.
Čtvrteční summit Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě měl být podle původních představ šéfů unijních institucí příležitostí zprostředkovat mírová jednání mezi lídry obou znepřátelených zemí. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, na jehož adresu zní z řady evropských zemí ostrá kritika, však do Granady nepřijel. Přítomen není ani turecký lídr Recep Tayyip Erdogan, jehož země je klíčovým partnerem Baku.
„EU plně stojí za Arménií,“ prohlásila von der Leyenová, která bilaterálně jednala s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Kromě zmíněných patnácti milionů v rámci rozpočtových programů Jerevan dostane dalších 5,2 milionu z fondů na humanitární pomoc. Stejnou částku již Arménie z Bruselu obdržela.
Unijní diplomacie se podle šéfky Komise zároveň snaží obnovit dialog s Ázerbájdžánem. EU přitom od zářijového obsazení Karabachu čelí kritice od některých Arménů, že podle nich kvůli dodávkám ázerbájdžánského plynu nepřistupuje k Baku dostatečně tvrdě.
Pevnou podporu nezávislosti a suverenitě Arménie a neměnností jejích hranic ve čtvrtek vyjádřili také francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a předseda Evropské rady Charles Michel, kteří varovali před použitím síly v regionu a vyzvali ke spolupráci obou zemí i okolních států. Michel pak oznámil, že do konce října pozve šéfy obou států k jednání do Bruselu.
