Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).
Pokud jde o peníze z EPF, mělo by jít až o pět miliard eur pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal Borrell.
Podle šéfa unijní diplomacie se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese proti této zemi, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností,“ nechal se slyšet Borrell. Návštěvu Ukrajiny označil za silný vzkaz o „solidaritě a podpoře země“.
Zdůraznil důležitost spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU, pokud jde o vojenskou pomoc, ale i výcvik ukrajinských vojáků a pilotů. Na setkání se podle něj řešili i reformy, které musí Kyjev provést na své cestě ke členství v Evropské unii.
Lipavský: Přístupová jednání by podle Česka měla začít brzy
Za Česko podle jeho ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jasně zazněl postoj, že na podzim nebo začátkem příštího roku by se měla otevřít přístupová jednání EU s Ukrajinou. „To je technický proces, během kterého se bude posuzovat, jak moc je Ukrajina připravena. Bude jasně vidět, kde musí ještě zapracovat,“ poznamenal šéf české diplomacie.
Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina dokázala převzít všechny potřebné standardy a přizpůsobila svůj právní řád, míní šéf české diplomacie.
„Jednoznačně zaznělo, že pokud Ukrajina bude v Evropské unii, tak to bude jasná bezpečnostní garance, protože Evropská unie je i mírovým projektem. Nicméně platí, že se Ukrajina musí proměnit, přizpůsobit své právo právu EU. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lipavský.
Podle něj jednání nebylo pouze symbolickou záležitostí. „Ale i praktickou ukázkou toho, že na místě, v zemi, která je pod brutálním ruským útokem, jednáme o praktických řešeních, o tom, co můžeme dále udělat, aby v Evropě zavládl mír,“ poznamenal. Ukrajina podle něj ještě nějakou dobu bude potřebovat pomoc EU.
Zelenskyj: Dosavadní protiruské sankce nestačí
Unijní ministři jednali se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, ale setkali se rovněž s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten následně uvedl, že ukrajinské vítězství nad Ruskem závisí na spolupráci mezi Kyjevem a Evropskou unií.
Podle listu Ukrajinska pravda Zelenskyj před ministry rovněž uvedl, že současné sankce vyhlášené proti Rusku nestačí a že od posledního jedenáctého balíčku sankcí ze strany EU již uplynula delší doba.
Kuleba se ve svém prohlášení zmínil mimo jiné o zmrazených ruských aktivech v Evropské unii, která by podle něj měla být převedena do Kyjeva. Jak ukrajinský ministr dodal, tato aktiva „by mohla pomoci financovat rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi“. Země EU se ale zatím nedokázaly shodnout na tom, jak se zabaveným ruským majetkem naloží.
Ukrajina má status kandidáta od loňska
Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta vstupu do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájí přístupové rozhovory. Vyžadovalo by to jejich jednomyslnou podporu.
Překážkou však může být podle diplomatů Maďarsko. Nejistý je nyní také pohled Bratislavy, kde o víkendu parlamentní volby vyhrál Smer–SD někdejšího premiéra Roberta Fica, který má výhrady mimo jiné k vojenské podpoře poskytované Ukrajincům.
