Exodus etnických Arménů z Náhorního Karabachu slábne. V pondělí to napsala agentura AP. Zároveň upozornila na vyjádření karabašského ombudsmana Geghama Stepanjana, podle něhož region opustil poslední autobus s patnácti lidmi. Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo během několika dní přes sto tisíc obyvatel, tvrdí Jerevan. Bilance se rovná osmdesáti procentům odhadované populace Karabachu.
O zpomalování exodu informovala už v neděli večer s odvoláním na mluvčí arménského premiéra ruská státní agentura TASS. „Intenzita přesunu nuceně vysídlených z Karabachu do Arménie se za poslední den snížila a spěje k logickému závěru. Dosud se do Arménie přesunulo 100 514 nuceně vysídlených osob. V porovnání s předchozími údaji je nárůst minimální,“ uvedla Nazeli Bagdasarjanová.
Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, která slibují respektovat jejich práva. Arménská ministryně zdravotnictví Anahit Avanesjanová prohlásila, že někteří lidé během vyčerpávající cesty přes jedinou horskou silnici spojující Karabach s Arménií zemřeli.
Cesta trvala až čtyřicet hodin, píše agentura. Exodu Arménů předcházela devítiměsíční ázerbájdžánská blokáda Lačinského koridoru, kvůli níž lidem chyběly léky a místní obyvatelé jsou podvyživení.
V posledním autobuse byli lidé s vážnými zdravotními problémy nebo potížemi s mobilitou. Stepanjan vyzval ke sdílení informací o opuštěných nebo nemocných lidech, kteří chtějí region opustit, ale nejsou toho sami schopni.
AFP: Stěpanakert se vyprázdnil
Stěpanakert, největší město Náhorního Karabachu, se zcela vyprázdnil, konstatovali novináři AFP, kteří měli možnost vydat se na místo na dvouhodinovou návštěvu s ázerbájdžánským doprovodem. Za celou dobu neviděli v ulicích žádného civilistu, výjimkou byl jeden postarší Armén.
Po městě se pohybují pouze ázerbájdžánské policejní hlídky a vozy ázerbájdžánského operátora Bakcell, který ve městě instaluje antény. Všechny budovy, hotely, restaurace či supermarkety byly prázdné, popsala AFP. Stěpanakert měl původně asi padesát tisíc obyvatel.
Ve městě má ale podle oznámení tiskové agentury Armenpress zůstat „prezident“ mezinárodně neuznané karabašské republiky Samvel Šahramanjan i další činitelé. A to do té doby, než skončí pátrání po nezvěstných nebo obětech ázerbájdžánské ofenzivy a také nedávné exploze skladu pohonných hmot, při níž zemřelo podle dostupných informací 170 lidí.
Ázerbájdžánské úřady upevňují kontrolu nad regionem. Zatkly několik bývalých členů separatistické vlády a vyzvaly etnické Ázerbájdžánce, kteří z oblasti uprchli během války před třemi desetiletími, aby se začali vracet zpět.
Dlouholetý konflikt
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu. Za podpory Jerevanu ho ale i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobylo Baku zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, na jehož vojenskou pomoc se marně spoléhala Arménie.
Před necelými dvěma týdny Ázerbájdžán podnikl v hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté jednotky Baku prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Šahramanjan minulý týden podepsal dekret o zániku tamní „republiky“ do konce letošního roku.
