Baku strana 2 z 3

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Vláda v ázerbájdžánském Baku se chce odpoutat od závislosti na příjmech z těžby ropy a snaží se ozdravit ekonomiku po pandemii, která zemi tvrdě zasáhla. Láká proto investory, včetně těch českých. Informoval o tom zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

Třetí evakuační let české armády z Kábulu přistál po desáté večer na letišti v pražských Kbelích. Podle šéfa resortu obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bylo na palubě 62 pasažérů. Let měl mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování. Při předchozích dvou cestách dopravil speciál do Česka 133 lidí.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Jeden ázerbájdžánský voják zahynul a další byl zraněn při nedělním útoku skupiny arménských ozbrojenců v Náhorním Karabachu. Oznámilo to ázerbájdžánské ministerstvo obrany, které rovněž uvedlo, že při střetu bylo zabito šest útočníků. Událost svědčí o křehkosti příměří uzavřeného mezi Baku a Jerevanem po téměř dvouměsíčních bojích ve sporné oblasti Karabachu.

Armáda nikým neuznaného Náhorního Karabachu pátrá po desítkách svých vojáků, se kterými od úterního večera nemá spojení. Muži prý byli na pozicích v oblastech, které by měly zůstat podle listopadové mírové dohody pod jeho kontrolou. Vedení enklávy později obvinilo Ázerbájdžán z jejich zajetí, uvedla agentura Reuters. Baku se zatím k obvinění nevyjádřilo.

Konflikt v Náhorním Karabachu stále nedospěl úplného konce. Arménie i Ázerbájdžán se navzájem obviňují, že porušují příměří v regionu. Úřady obou států hlásí několik zraněných i ztráty na životech. Obě země si však v pondělí začaly vyměňovat válečné zajatce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Ázerbájdžán oznámil, že při bojích s Arménií v oblasti Náhorního Karabachu padlo 2783 ázerbájdžánských vojáků a dalších více než sto je nezvěstných. Dalších 1245 zraněných vojáků bylo hospitalizováno. Sdělilo to na svém webu ministerstvo obrany. Je to poprvé, co Baku zveřejnilo oficiální údaje o vojenských ztrátách utrpěných v tomto konfliktu.

Ázerbájdžánské jednotky po půlnoci místního času vstoupily do lačinského okresu, který měla Arménie podle dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu předat Ázerbájdžánu. Přes lačinský okres vede koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem.

Šestitýdenní válka nedávno opět „rozmrazila“ spor o Náhorní Karabach. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci jsou neochvějně přesvědčení, že na jeho území mají nárok výhradně oni. Příběh Černé zahrady, jak se název Karabach překládá, však ukazuje dlouhou společnou historii jejich předků v této oblasti, kde se střetávaly civilizace. Také představy, že jde o jakýsi prastarý svár živený staletími vzájemné zášti, jsou mylné. Karabach má nezastupitelné místo v dějinách a kultuře obou národů, které proti sobě postavilo až dvacáté století.

Ázerbájdžánský parlament ve čtvrtek zkritizoval francouzský Senát za to, že ve středu přijal rezoluci podporující nezávislost Náhorního Karabachu. Poslanci v Baku vyzvali vládu, aby přehodnotila vztahy s Paříží, a chtějí, aby Francie přišla o statut jedné z předsednických zemí Minské skupiny. Ta vznikla v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu. Spolu s Francií ji vedou USA a Rusko.

Armáda Ázerbájdžánu převzala od Arménie kelbadžarský okres, který je druhým z trojice regionů, k jejichž předání se Jerevan zavázal v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Baku už převzalo okres Agdam a do 1. prosince mu má Arménie předat i lačinský okres. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil, že do oblasti vrátí život.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Ázerbájdžánská armáda vstoupila do okresu Agdam, který dosud ovládali Arméni. Informovala o tom agentura AFP. Návrat celkem tří okresů pod správu Baku předpokládá dohoda o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach. Kelbadžarský okres by měli Arméni postoupit Ázerbájdžánu 25. listopadu, Lačinský okres 1. prosince.

Deset předáků arménské opozice zadržely úřady po středečních protestech v Jerevanu, oznámila agentura AFP. Lidé v arménské metropoli protestovali proti mírové dohodě, která zpečetila faktické ázerbájdžánské vítězství v déle než měsíc trvajících bojích s arménskými silami o Náhorní Karabach.

V arménské metropoli Jerevanu se shromáždilo několik tisíc lidí požadujících odchod premiéra Nikola Pašinjana poté, co podepsal dohodu s Ázerbájdžánem a Ruskem o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Reportér agentury AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Dohoda podle jejích odpůrců připisuje vítězství Ázerbájdžánu. Arménská policie zpočátku účastníky nepovoleného protestu zatýkala, zaměřovala se především na představitele politické strany Vzkvétající Arménie.

Nepokoje v Jerevanu, oslavy v Baku, vyjádřená spokojenost v Kremlu a v Ankaře. To je odraz dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu. Arménie přichází o kontrolu nad většinou území, kterou ovládala od krvavé války s Ázerbájdžánem před čtvrt stoletím. Klid zbraní mají hlídat dva tisíce ruských vojáků.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli oznámil, že vojenské síly jeho země dobyly druhé největší město Náhorního Karabachu Šuša. Arménští představitelé však dobytí města, které se v arménštině nazývá Šuši, popírají.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

Správní středisko Náhorního Karabachu Stěpanakert se ve středu opět stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování. Zasažena byla mimo jiné i místní porodnice, uvedla agentura Interfax s odvoláním na úřady neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím ujistil, že dělá vše možné, aby boje ustaly.