Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.
Ázerbájdžán a Arménie se po prudkých bojích na hranici dohodly na příměří, uvádějí média
„Obě strany se dohodly na klidu zbraní od 9:00 místního času (7:00 SELČ). Arménská strana dohodu vzápětí porušila, ale od 9:15 (7:15 SELČ) byla obnovena,“ napsala ázerbájdžánská agentura Trend. Situace na kontaktní linii je od 9:00 relativně stabilní, píše arménský server Armenpress.
Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že situace se sice poněkud uklidnila, ale Ázerbájdžánci pokračují v útocích. Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zahájily od půlnoci místního času ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech, řekl Pašinjan v parlamentu. „Nyní ázerbájdžánská strana pokračuje v útocích už jenom v jednom nebo dvou směrech,“ uvedl premiér a dodal, že obvinění z provokací ze strany Baku jsou falešná.
„Momentálně arménské ministerstvo obrany hovoří o 49 mrtvých vojácích. Nejde však o finální počet, informace je třeba upřesnit,“ řekl také Pašinjan poslancům. Ázerbajdžánská média poté večer přinesla podle agentury TASS zprávu, že na hranici obou zemí zemřelo padesát příslušníků ázerbájdžánské armády .
Arménské ministerstvo obrany kolem poledne středoevropského času uvedlo, že situace na hranici s Ázerbájdžánem zůstává „mimořádně napjatá“. Nepřítel se podle něj nadále pokouší o postup na čtyři arménské obce ležící u společné hranice.
Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území
Útok podle Jerevanu začal krátce po půlnoci místního času (pondělí 22:05 SELČ), ázerbájdžánská armáda ostřelovala arménské území v okolí měst Goris a Džermuk, použila také drony, napsal arménský web Armenpress. Arménské ministerstvo obrany ohlásilo, že ostřelování zasáhlo i civilní infrastrukturu a že útoku čelily oblasti okolo měst Vardenis a Kapan, uvedl server news.am. Ostřelování čelilo podle Jerevanu i město Sotk.
Ázerbájdžánská strana nejprve uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech. „Informace šířené v arménských médiích a na sociálních sítích o údajné invazi ázerbájdžánských vojsk na území Arménie jsou absurdní,“ uvedlo později ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou TASS.
I podle informací na sociálních sítích se útoky odehrály také mimo oblast sporného Náhorního Karabachu.
Jerevan požádal o pomoc spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jehož členy jsou také Rusko, Tádžikistán, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán. Inicioval rovněž zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Francie oznámila, že boje na Kavkaze nadnese v Radě bezpečnosti OSN.
Výzvy ke klidu
K ukončení bojů už dříve vyzval americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Spojené státy jsou hluboce znepokojeny zprávami o útocích podél arménsko-ázerbájdžánské hranice, včetně údajných úderů na osady a civilní infrastrukturu na území Arménie. Jak jsme již dlouhodobě dávali najevo, tento konflikt nemůže mít vojenské řešení. Naléhavě vyzýváme k okamžitému ukončení jakýchkoli vojenských akcí,“ uvedl Blinken v prohlášení.
Arménský premiér Pašinjan si kvůli eskalaci konfliktu telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Jerevan současně požádal o pomoc spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a inicioval také zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Francie oznámila, že boje na Kavkaze nadnese v Radě bezpečnosti OSN.
Na vyostření konfliktu na Twitteru reagovalo i několik francouzských poslanců, dění označili za znepokojivé. „Francie a Evropa musí zabránit další válce,“ napsal francouzský europoslanec François-Xavier Bellamy.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell hovořil o „nebezpečné eskalaci, která musí skončit“, nepřipsal však odpovědnost jedné či druhé straně. „Vyzýváme k okamžitému zastavení útoků a návratu k vyjednávacímu stolu. EU je v kontaktu s oběma stranami, aby přispěla k deeskalaci,“ napsal. K uklidnění situace vyzvala také Severoatlantická aliance.
Horák z FSV UK: Zatím se jedná spíše o provokace (zdroj: ČT24)
Rusko stojí za Arménií, Turecko za Ázerbájdžánem
Arménie a Ázerbájdžán se desítky let přou o oblast Náhorního Karabachu. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou regionu. Střety mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami se v minulých měsících odehrávaly pravidelně.
Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo v souvislosti s obnovením bojů „krajní znepokojení“ a obě znepřátelené strany vyzvalo k dodržování dohodnutého klidu zbraní. Kreml podle agentury TASS uvedl, že jeho šéf Vladimir Putin, který nyní vede útočnou válku na Ukrajině, dělá vše, co je v jeho silách, aby se situace zklidnila.
V oblasti Náhorního Karabachu působí na základě dohody o příměří z listopadu 2020 ruští vojáci, Moskva je rovněž považovaná za hlavního ochránce Arménie. Už před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že se svým ázerbájdžánským protějškem jednal o „arménských provokacích“ na hranici s Ázerbájdžánem. Arménie by se podle něj měla soustředit na mírová jednání. Turecko stojí v konfliktu pevně na straně etnicky a jazykově spřízněného Ázerbájdžánu.