Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.
Hodinu po ohlášení příměří arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že intenzita bojů v regionu se „drasticky snížila“. Není však jasné, zda někde nepokračují, podotkla agentura AP, podle níž se před vyhlášením příměří ozývaly kolem karabašské metropole Stěpanakertu výbuchy v intervalu několika minut.
Krátce poté, co klid zbraní vstoupil v platnost, byly v tomto městě stále slyšet hlasité výbuchy, upozornila stanice BBC. Obě strany podle ní hlásily další střety, byť v menším měřítku.
Ázerbájdžán zahájil v úterý vojenskou operaci s cílem převzít kontrolu nad Náhorním Karabachem. Karabašský ombudsman Gegham Stepanjan podle ruských médií uvedl, že operace si vyžádala nejméně 200 mrtvých a více než 400 raněných. Mezi mrtvými je podle ombudsmana neuznávané karabašské republiky i deset civilistů, včetně pěti dětí. Zraněno bylo více než 40 civilistů, včetně 13 dětí, dodal.
Karabašské síly nyní podle agentury Reuters uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá než přijmout návrh na příměří.
Ve čtvrtek se mají v ázerbájdžánském městě Jevlach konat rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve svém středečním projevu mimo jiné prohlásil, že nemá žádné výhrady vůči Arménům žijícím v Karabachu, pokládá je za ázerbájdžánské občany, ale výhrady má proti jejich „zločinnému“ vedení. Ujistil, že Baku zabezpečí všechna práva karabašských Arménů a že ti brzy pocítí obrat k lepšímu. Ocenil také „ostražitý“ postoj Arménie, která do ázerbájdžánské operace nezasáhla, což podle Alijeva zvyšuje vyhlídky na úspěch mírových jednání.
Ačkoli podmínky příměří hovoří také o stažení arménských sil, Jerevan popřel, že by v regionu měl jakékoli své jednotky, poznamenala BBC. Arménské ministerstvo zahraničí podle ruskojazyčného webu stanice BBC postoj úřadů Karabachu k příměří podpořilo.
Podle Baku je cílem odzbrojení vojenských složek věrných Arménii. „Zaznamenali jsme aktivity Arménie v Náhorním Karabachu, vyhlášení bojové pohotovosti, mobilizaci, sběr zpravodajských informací o ázerbájdžánské armádě, infiltrace do hloubky našich pozic a opětovné zaminování odminovaných oblastí. Stejně jako využité civilní silnice za účelem teroristické provokace,“ sdělil mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Anar Ejvazov.
Jerevan označil operaci za agresi a tvrdí, že ve sporné oblasti žádné své vojenské jednotky nemá. „Ázerbájdžán zahájil operaci s cílem provést v Náhorním Karabachu etnickou čistku. Apelujeme na ruské mírové jednotky v regionu, aby přijaly nutná opatření. Očekáváme, že konat bude také Rada bezpečnosti OSN,“ prohlásil arménský premiér Pašinjan.
Demonstrace v Jerevanu
Řada Arménů cítí frustraci. V centru arménské metropole Jerevan se ve středu večer sešly tisíce protestujících, kteří po místní vládě žádali, aby více podpořila etnické arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu.
Před sídlem vlády se také střetli demonstranti s policií. Požadovali demisi premiéra Nikola Pašinjana. Protestovalo se i před ruskou ambasádou. „Jsem agresí Ázerbájdžánu šokován. Vím, že OSN, Spojené státy a Rusko jsou tu klíčovými hráči, ale jsem zklamaný a nevidím žádnou naději pro řešení situace,“ prohlásil jeden z protestujících Khašatur Kobeljan.
„Potřebujeme, aby se Arménie spojila s Arcachem a bojovala,“ uvedl s odkazem na arménský název pro Náhorní Karabach jednadvacetiletý student, který se narodil ve správním středisku oblasti Stěpanakertu. „Arméni nemohou přijmout cizí zemi, cizí náboženství. Proč bychom měli? Proč by měla Arménie odevzdat část sebe sama cizímu národu?“ řekl Reuters s tím, že se obává, že po Náhorním Karabachu bude následovat i Arménie.
Mezi Ruskem a Arménií také už delší dobu panuje nedůvěra a napětí. Podle Moskvy si za současnou situaci v Náhorním Karabachu můžou sami Arméni. „Obzvlášť poté, co arménská strana oficiálně uznala, že Karabach je součástí Ázerbájdžánu,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Vleklý konflikt
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků v roli mírových sil. Schopnost Moskvy zasáhnout v Karabachu však po její invazi na Ukrajině výrazně poklesl.
Posledních devět měsíců Ázerbájdžán blokoval jedinou silnici do Karabachu z Arménie, známou jako Lačinský koridor. Etničtí Arméni v enklávě si stěžovali na nedostatek potravin nebo léků. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš rozptýlena vlastní válkou na Ukrajině, a ruské mírové síly v Náhorním Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti, což Kreml popřel. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Rusko je v neustálém kontaktu se stranami konfliktu a očekává zklidnění situace.
Rožánek: Kreml vidí příměří jako úspěch ruských mírových sil
„V Rusku příměří přivítali. Kreml to vidí jako úspěch ruských mírových sil, které jsou na místě od roku 2020 po šestidenní válce,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek. Dodal, že Vladimir Putin prostřednictvím mluvčího oznámil, že o dalším vývoji v této oblasti, především o ochraně Arménů v Náhorním Karabachu se bude bavit s arménským premiérem v nejbližší době. „Zatím další schůzka s vůdcem Ázerbajdžánu s prezidentem Alijevem podle Kremlu dohodnutá není,“ uvedl Rožánek.
Představitelé Karabachu ve středu vyzvali obyvatele, aby zůstali v krytech a nechodili na letiště ve Stěpanakertu, které sousedí s ruskou základnou. V jeho blízkosti se však stejně brzy sešlo mnoho lidí, popisuje BBC. Server The Moscow Times na Telegramu zveřejnil snímek z letiště, na kterém jsou podle něj vidět lidé snažící se Karabach po jeho kapitulaci opustit. Karabašský představitel Stepanjan však upozornil, že letiště nefunguje už od 90. let
Podle dohody musí Ázerbájdžán zajistit koridor pro evakuaci obyvatel a karabašské armády, píše web. Další etničtí Arméni se podle agentury Reuters ukryli u ruského kontingentu. Baku uvedlo, že plánuje integraci asi 120 tisíc etnických Arménů žijících v oblasti a slíbilo chránit jejich práva ústavou. Snahy o etnickou čistku odmítá. Boje podle karabašského ombudsmana Stepanjana vyhnaly z domovů více než deset tisíc lidí, tisíce lidí pohřešují své příbuzné.
Poslední boje dále zhoršily už tak špatnou humanitární situaci obyvatel, kteří se měsíce potýkají s nedostatkem jídla, upozornila AP. Připomněla, že v pondělí se do Karabachu dostaly první konvoje s omezeným množstvím humanitární pomoci po dlouhé době, kvůli bojům ji však už nestihli distribuovat.
Diplomatické úsilí o klid zbraní
Eskalace v Náhorním Karabachu znepokojila řadu zemí světa. Šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k ukončení bojů. Alijev měl sdělit, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu.
Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému zdůraznil, že „Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie“.
Ve středu brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. „Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám,“ uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.
„Nelegální útok“, znělo z Paříže
„Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán,“ prohlásila francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil „nelegálního“ a „neospravedlnitelného“ útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta. Kroky Baku už dříve odsoudila i Evropská unie, na jeho stranu se naopak postavilo Turecko.
Podle Ázerbájdžánu však jednání Rady bezpečnosti OSN není potřeba. „Domníváme se, že taková schůzka, pokud by se konala, nebude ani užitečná, ani efektivní. Nechceme, aby se křehká situace ještě více zhoršila. Jednání RB OSN není potřebné,“ řekl na tiskové konferenci poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev. Dodal nicméně, že Baku je připraveno vyjádřit své názory a legitimní obavy před RB OSN, pokud se toto jednání uskuteční.
Jednání by se mohlo konat v příštích dnech, řekly agentuře AFP dva diplomatické zdroje, zmiňující se konkrétně o čtvrtku. Stejný termín uvedl i zdroj ruské agentury TASS.
