Ázerbájdžán spustil ofenzivu v Náhorním Karabachu. Arménie hlásí první oběti a zraněné

Nahrávám video
Události: Útoky v Náhorním Karabachu
Zdroj: ČT24

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ázerbájdžánská armáda při své operaci dobyla více než šedesát arménských pozic a zničila desítky nepřátelských zbraní, uvedl podle tiskových agentur mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Anar Ejvazov.

„V důsledku lokálních protiteroristických akcí, podniknutých ázerbájdžánskou armádou v Karabachu, bylo zničeno až přibližně dvacet bojových vozidel pěchoty, asi čtyři desítky děl, okolo třiceti minometů, dvě zařízení s protiletadlovými raketami a také šest stanic radioelektronického boje, které patřily arménským ozbrojeným silám,“ vyjmenoval mluvčí.

Ázerbájdžánské jednotky podle něj útočí výlučně na vojenské cíle. „Civilní obyvatelstvo a civilní objekty nejsou našimi cíli,“ prohlásil podle agentury TASS. Ázerbájdžánské úřady podle agentury AFP informovaly o dvou mrtvých civilistech v oblastech, které má Baku pod kontrolou.

Ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan prohlásil, že ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů. Později uvedl, že z šestnácti lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na sedm tisíc lidí, napsala agentura AFP.

Nepřehledná situace

O více než dvaceti mrtvých informoval BBC bývalý arménský ombudsman Arman Totojan, který nyní vede vlastní středisko na obranu práv a spravedlnosti. Mezi zabitými jsou podle něj dvě děti.

„Je to součást celé politiky Ázerbájdžánu, jejímž cílem je v podstatně zničit Arcach (arménský název pro Náhorní Karabach). Skutečně (Ázerbájdžánci) vedou palbu po obytných domech, po nemocnicích. Bombardují už nejen drony, ale i letadla a děla. A bombardovat začali v době, kdy děti byly ve školách a školkách a rodiče v práci či doma. Lidi se schovávali, kde mohli. Někteří rodiče nevědí, kde jsou jejich děti, protože se s nimi nemohou spojit,“ popsal.

Ruské jednotky, které mají údajně roli mírových sil v Náhorním Karabachu, podle Moskvy evakuovaly téměř pět set civilistů z nejnebezpečnějších míst regionu a poskytly zdravotní pomoc zraněným.

Server BBC News informoval o tom, že ve Stěpanakertu se ozývaly výbuchy. Podle videí na sociálních sítích byly slyšet sirény a střelba.

Baku: Chceme obnovit ústavní pořádek

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho záměrem je „obnova ústavního pořádku Ázerbájdžánské republiky“ a že hodlá „odzbrojit a zajistit stažení formací arménských ozbrojených sil z našich území (a) neutralizovat jejich vojenskou infrastrukturu“.

Baku dále uvedlo, že o akci informovalo ruské ozbrojené síly v oblasti a turecko-ruské monitorovací středisko, které má pomoci zajistit dodržování příměří dohodnuté v roce 2020.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky dohody o ukončení bojů z listopadu 2020 se porušují a že pokračující přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu je ohrožením regionálního míru a stability.

Arménská armáda podle Baku pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území. Krátce před oznámením o operaci Ázerbájdžán ohlásil úmrtí šesti lidí, které podle něj zabily miny nastražené Armény.

Baku: Na naši stranu se staví Turecko

Arménský premiér Nikol Pašinjan podle agentury Armenpress uvedl, že Moskva Jerevan před azérbájdžánským útokem nevarovala. 

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle Reuters sdělila, že Ázerbájdžán uvědomil ruský kontingent v Náhorním Karabachu jen několik minut před zahájením vojenských akcí. Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení bojů. „Hlavní je přesvědčit Jerevan a Baku, aby usedly za jednací stůl, a vyvarovat se obětí na životech,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury AFP.

Peskov nevyloučil případný kontakt ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem. Podle TASS ale připustil, že nyní se kontakty mezi stranami odehrávají po vojenské linii a prostřednictvím jiných úřadů. „Pokud bude dosažena konečná dohoda, budeme neprodleně informovat, a to včetně možných kontaktů na nejvyšší úrovni.“

Vedle Ruska se v konfliktu mezi Baku a Jerevanem dlouhodobě diplomaticky angažuje i Turecko. To se podle Baku postavilo na stranu Ázerbájdžánu. Turecký ministr obrany Yaşar Güler v telefonátu se svým ázerbájdžánským protějškem řekl, že Turecko „je i dnes na straně Ázerbájdžánu“, tvrdí podle TASS ázerbájdžánský resort obrany.

Evropská unie vyzvala Ázerbájdžán, aby současné vojenské akce ukončil. „Je potřeba se okamžitě vrátit k dialogu mezi Baku a Armény v Karabachu,“ sdělil podle Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell a nabídl, že EU tento dialog zprostředkuje. Vyjádřil zároveň obavy, že nová eskalace by mohla vést k exodu obyvatel Náhorního Karabachu.

Nepokoje v ulicích

Na centrálním náměstí v Jerevanu se v úterý sešli demonstranti v reakci na dění v Náhorním Karabachu s požadavkem demise premiéra Pašinjana. Protestující v atmosféře rostoucího napětí začali házet lahve po strážcích pořádku, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti.

Účastníci protestu skandovali hesla jako: „Nikol je zrádce!“ a „Hanba!“. Potyčky mezi demonstranty a policisty podle agentury propukly u ruského velvyslanectví v Jerevanu. Policie podle TASS použila ohlušující granáty a potyčky pokračují. Na záběrech z místa bylo vidět, jak jeden z demonstrantů upadl do bezvědomí.

„Začíná to vypadat hrozivě. Nespokojenost vyjadřuje už ne jenom část shromážděných, ale všichni. Znějí výzvy k útoku na sídlo vlády,“ řekl očitý svědek. V Jerevanu podle něj celkově panuje klid, napětí se koncentruje do středu města. Agentury nejprve odhadovaly počet demonstrantů na stovky, později na tisíce.

Apely ze zahraničí

Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil „co nejrozhodněji“ ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzivy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval „bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu“, uvedla agentura AFP.

Připomněla, že Francie již požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN a také odsoudila vojenskou operaci jako nelegální, neospravedlnitelnou a nepřijatelnou. Baku v reakci kritizovalo politiku Paříže jako nenávistnou k muslimům, islámu a Ázerbájdžánu.

K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které na sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. „Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý,“ zdůraznilo.

Dlouhodobý konflikt

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.

Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...