Ázerbájdžán strana 2 z 5

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Náhorní Karabach už arménský nebude, většina Arménů z něj odejde. V Událostech, komentářích to řekl komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Reagoval tak na poslední vývoj v regionu. Karabašští Arméni se po krátké ázerbájdžánské ofenzivě z tohoto týdne vzdali a začali vyjednávat s Baku o budoucnosti oblasti.

Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

Ústavní soud odložil vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA do doby, než rozhodne o jeho stížnosti. Vyplývá to z úřední desky soudu. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. O jeho vydání k trestnímu stíhání žádaly také Gruzie a Kazachstán, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale podepsal souhlas s Omarovovým přesunem do USA.

Na sto dvacet tisíc Arménů v Náhorním Karabachu je už měsíce prakticky odříznuto ázerbajdžánskou blokádou od dodávek jídla a léků. Jerevan tvrdí, že jim tímto způsobem hrozí genocida. Situace je natolik vážná, že se jí věnuje i Rada bezpečnosti OSN. Na jejím jednání sice zazněla rázná slova a výzvy k řešení, na zoufalou situaci lidí na místě to ale zatím nemá vliv.

Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil podle ruské státní agentury TASS arménský premiér Nikol Pašinjan. Obě země vedou o Armény obývané horské území, které je součástí Ázerbájdžánu, už desítky let spor. Svedly o ni dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Američtí prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Jeden z obviněných mužů, Polad Omarov, byl na začátku ledna zadržen v Česku. Spojené státy požádají o jeho vydání na základě obvinění, kterým muž čelí. V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Masivní úhyn tuleňů v Kaspickém moři pravděpodobně způsobil nedostatek kyslíku vyvolaný výronem zemního plynu. Podle agentury TASS to uvedla šéfka ruského úřadu na ochranu přírody Rosprirodnadzor Světlana Radionovová.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Došlo k posunu, na jednáních v Praze se otevřela i témata, která  byla v rámci EU dosud „docela tabu“. Tak zhodnotil v pátečních Událostech, komentářích premiér Petr Fiala (ODS) dvojici čerstvě skončených summitů. On osobně vidí v EU vůli najít společné řešení energetické krize. Nepřipouští si, že by k němu Unie nedospěla, řekl v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.

Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi, informovala Evropská rada. Její předseda Charles Michel a francouzský prezident Emmanuel Macron se na tom s lídry obou států Nikolem Pašinjanem a Ilhamem Alijevem dohodli ve čtvrtek na okraj pražského summitu Evropského politického společenství (EPC).

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Na Pražském hradě se 6. října uskuteční první summit nového Evropského politického společenství. To se bude pravidelně scházet k debatě o bezpečnostních problémech Evropy, energetice nebo klimatu. Dorazit mají země sedmadvacítky, ale také sedmnáct nečlenských států.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušení křehkého příměří, které uzavřely teprve minulý týden po nejkrvavějších střetech za poslední dva roky. V prohlášeních, která zveřejnila ministerstva obrany těchto bývalých sovětských republik, Jerevan i Baku informují o nových přestřelkách na hranici.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odsoudila „ilegální“ příhraniční útoky Ázerbájdžánu na Arménii. Podle ní je jasné, že současnou eskalaci začalo Baku. Ázerbájdžán označil tvrzení za „nepodložená a nespravedlivá“. Pelosiová je v Jerevanu od soboty a je nejvýše postavenou představitelkou USA, která Arménii od zisku její nezávislosti v roce 1991 navštívila.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.