Arménie a Ázerbájdžán po ovládnutí Náhorního Karabachu ze strany Baku stále jednají o mírové dohodě. Na klid zbraní na hranicích dohlíží unijní pozorovatelská mise, které se účastní také Češi. Praha by chtěla mezi oběma státy působit jako zprostředkovatel, pomoc nabízí také arménským uprchlíkům z enklávy.
Česko chce přispět ke smíru mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Pozorovatelé sledují situaci na hranicích
Horizont ČT24: Na klid na arménsko-ázerbájdžánské hranici dohlíží i Češi (zdroj: ČT24)
Ázerbájdžán loni na podzim po bleskové vojenské ofenzivě převzal plnou kontrolu nad Karabachem a většina z asi 120 tisíc tamních etnických Arménů z enklávy uprchla ve strachu z represí.
Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici je v současnosti stabilizovaná. „Od loňského září, tedy od poslední operace v Náhorním Karabachu, je situace relativně klidná. Záleží také vždy na počasí, ale teď tu nejsou žádné závažné incidenty,“ uvedl vedoucí mise EU Markus Ritter.
Plánované rozšíření mise
V rámci unijní civilní mise působí v oblasti 103 mezinárodních pozorovatelů, mezi nimi i šestice Čechů. Myšlenka na misi se přitom zrodila předloni v Praze během summitu Evropského politického společenství.
Nyní se plánuje její rozšíření. „Máme patroly rozdělené na dva typy. První se soustřeďuje na vnitrozemí, jezdíme po vesnicích a mluvíme s lidmi, jak konflikt komplikuje jejich život. A druhý typ patrol je bezpečnostní,“ přibližuje velitel českého kontingentu v Arménii Marek Chrobok.
Balancování mezi dvěma znepřátelenými zeměmi
Řada uprchlíků z Karabachu zamířila i do Jerevanu, který v uplynulých dnech navštívila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Během jednání v Arménii nabídla pomoc se zvládáním běženců.
Česko by také mohlo pomoci oběma státům najít společnou řeč, šéfka dolní komory proto zamířila i do sousedního Ázerbájdžánu. „Snažíme se balancovat v rámci této pozice, abychom měli dobré vztahy s oběma zeměmi, abychom přispěli k tomu, aby tento prostor, obecně Jižní Kavkaz, prosperoval,“ prohlásila Pekarová Adamová.
Zatímco Arménie žádá mezinárodní společenství o vytvoření tlaku na Ázerbájdžán, v Baku zaznívá opak. Obě strany dávají najevo, že jsou otevřené jednání, a podepsání mírové dohody brání spíše požadavky druhé země. Lepší výchozí pozici pro vyjednávání má nicméně Ázerbájdžán.
