Česko chce přispět ke smíru mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Pozorovatelé sledují situaci na hranicích

Nahrávám video
Horizont ČT24: Na klid na arménsko-ázerbájdžánské hranici dohlíží i Češi
Zdroj: ČT24

Arménie a Ázerbájdžán po ovládnutí Náhorního Karabachu ze strany Baku stále jednají o mírové dohodě. Na klid zbraní na hranicích dohlíží unijní pozorovatelská mise, které se účastní také Češi. Praha by chtěla mezi oběma státy působit jako zprostředkovatel, pomoc nabízí také arménským uprchlíkům z enklávy.

Ázerbájdžán loni na podzim po bleskové vojenské ofenzivě převzal plnou kontrolu nad Karabachem a většina z asi 120 tisíc tamních etnických Arménů z enklávy uprchla ve strachu z represí.

Situace na arménsko-ázerbájdžánské hranici je v současnosti stabilizovaná. „Od loňského září, tedy od poslední operace v Náhorním Karabachu, je situace relativně klidná. Záleží také vždy na počasí, ale teď tu nejsou žádné závažné incidenty,“ uvedl vedoucí mise EU Markus Ritter.

Plánované rozšíření mise

V rámci unijní civilní mise působí v oblasti 103 mezinárodních pozorovatelů, mezi nimi i šestice Čechů. Myšlenka na misi se přitom zrodila předloni v Praze během summitu Evropského politického společenství.

Nyní se plánuje její rozšíření. „Máme patroly rozdělené na dva typy. První se soustřeďuje na vnitrozemí, jezdíme po vesnicích a mluvíme s lidmi, jak konflikt komplikuje jejich život. A druhý typ patrol je bezpečnostní,“ přibližuje velitel českého kontingentu v Arménii Marek Chrobok.

Balancování mezi dvěma znepřátelenými zeměmi

Řada uprchlíků z Karabachu zamířila i do Jerevanu, který v uplynulých dnech navštívila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Během jednání v Arménii nabídla pomoc se zvládáním běženců.

Česko by také mohlo pomoci oběma státům najít společnou řeč, šéfka dolní komory proto zamířila i do sousedního Ázerbájdžánu. „Snažíme se balancovat v rámci této pozice, abychom měli dobré vztahy s oběma zeměmi, abychom přispěli k tomu, aby tento prostor, obecně Jižní Kavkaz, prosperoval,“ prohlásila Pekarová Adamová. 

Zatímco Arménie žádá mezinárodní společenství o vytvoření tlaku na Ázerbájdžán, v Baku zaznívá opak. Obě strany dávají najevo, že jsou otevřené jednání, a podepsání mírové dohody brání spíše požadavky druhé země. Lepší výchozí pozici pro vyjednávání má nicméně Ázerbájdžán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěProjev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie v Kongresu

Americký prezident Donald Trump přednáší poselství o stavu unie. Tradiční projev, v němž Trump bude hovořit o dosavadních úspěších svého druhého mandátu a nastíní priority pro další rok, začal v sídle Kongresu ve 3:00 SEČ. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů budou Trumpovu řeč bojkotovat.
02:48Aktualizovánopřed 7 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 1 hhodinou

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 4 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 6 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 7 hhodinami
Načítání...