Ústavní soud odložil vydání údajného vora v zakoně Omarova do USA

Ústavní soud odložil vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA do doby, než rozhodne o jeho stížnosti. Vyplývá to z úřední desky soudu. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. O jeho vydání k trestnímu stíhání žádaly také Gruzie a Kazachstán, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale podepsal souhlas s Omarovovým přesunem do USA.

Omarov podal proti vydání do USA ústavní stížnost, ve které namítá, že ministr Blažek dostatečně nezdůvodnil, proč vybral právě tuto zemi. Obává se i podmínek v tamních věznicích nebo zachování svých práv. Zároveň podal návrh na odložení vydání, kterému ústavní soudci vyhověli.

„Ústavní soud přihlédl zejména k tomu, že vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spojených států amerických by bylo nevratným krokem, jehož faktické dopady by nemohlo zvrátit ani případné věcné vyhovění ústavní stížnosti,“ uvedli.

Česká policie zadržela Ázerbájdžánce s gruzínským občanstvím na začátku letošního roku. Od té doby je ve vazbě. Koncem května rozhodl Městský soud v Praze o možnosti vydat Omarova do USA, Gruzie či Kazachstánu. Přípustnost vydání do Spojených států odůvodnil soudce tím, že stíhání v zemi nemá politický charakter, Omarovi navíc nehrozí trest smrti.

Omarov byl v Česku zadržen na základě mezinárodního zatykače počátkem ledna. Americké ministerstvo spravedlnosti následně informovalo o tom, že tamní prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Americké úřady podezírají Omarova z nájemné vraždy, spiknutí, praní špinavých peněz nebo vydírání.

Server investigace.cz v minulosti uvedl, že Omarov je šéfem jedné z větví ruskojazyčné mafie, jenž spolu se svou zločineckou skupinou terorizoval velkou část ázerbájdžánské enklávy v Rusku a Ukrajině. V Gruzii je viněn například z vraždy, organizovaného vydírání či zničení majetku, v Kazachstánu například z pokusu o únos nebo vytvoření organizované zločinecké skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 20 mminutami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 2 hhodinami

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 3 hhodinami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 3 hhodinami

Ministry čeká první jednání po vládním volnu, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 7 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 11 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.