Belgie strana 3 z 5

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.

Po světě, zejména v Asii, ale i v Evropě, přibývá útoků kyselinou sírovou a dalšími žíravinami. Obětmi jsou zpravidla ženy. V Asii se tyto útoky často odehrávají v oblastech s rozšířeným textilním průmyslem, který žíraviny při výrobě používá. Nová kampaň má firmy přesvědčit, aby své sklady zabezpečily.

Norská princezna Ingrid Alexandra zahajuje svůj první řádný vojenský výcvik v nejsevernější části země, příštích dvanáct měsíců stráví nasazena v ženijním praporu. Devatenáctiletá aristokratka je nejstarším potomkem následníka norského trůnu, korunního prince Haakona, a po něm je i druhým člověkem v nástupnické linii.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Předseda Evropské rady Charles Michel se v červnu zúčastní voleb do Evropského parlamentu, a pokud v nich uspěje, rezignuje v polovině července na svůj post. Michel to řekl v rozhovoru s belgickým deníkem De Standaard. Portál Politico v návaznosti na toto oznámení napsal, že případný odchod Michela z vrcholné unijní funkce vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.

Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.

Konkurence v podobě aut, ale hlavně poměrně levných letadel v posledních desetiletích mohutně zasáhla dálkovou železniční dopravu v Evropě. A zvlášť silně postihla noční vlaky. Po tvrdém dopadu prakticky na dno v polovině minulého desetiletí ale začal návrat – zprvu nenápadný, postupně čím dál důraznější. Letošní prosincová změna jízdních řádů železniční dopravy v Evropě znamenala další významný krok. Nejenže se obnovují další dříve zrušená spojení, navíc přicházejí na scénu jednotky Nightjet – tedy noční obdoba i v Česku známých Railjetů.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Skupina sedmi velkých světových ekonomik G7 má brzy rozhodnout o tom, jestli zařadí ruské diamanty na sankční seznam. Kvůli agresi na Ukrajině to požaduje Kyjev i některé evropské země. Moskva by podle nich přišla o důležitý zdroj financování války. Ruská státní společnost Alrosa, která těží celou třetinu světových diamantů, vydělává Kremlu každý rok přes tři miliardy eur.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Míra inflace v Evropské unii během srpna klesla na 5,9 procenta z předchozí červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své úterní zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, s 10,1 procenta následovalo Česko. Tyto dvě země jsou v EU zároveň jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Největší nádraží v Bruselu se potýká se zhoršenou bezpečnostní situací. Kolem stanice Midi se koncentruje kriminalita v podobě krádeží nebo prodeje drog, ale i sociální problémy jako bezdomovectví. Vláda slíbila posílení hlídek a vznik nové policejní služebny. Nevládní organizace upozorňují, že jen represe problémy nevyřeší.

Belgický soud vynesl tresty nad osmi strůjci teroristických útoků v Bruselu v březnu 2016. Zemřelo tehdy 32 lidí a další tři stovky utrpěly zranění. Několik odsouzených dostalo doživotní tresty a další 30 nebo 20 let vězení, píše agentura AFP. Šest útočníků bylo letos v červenci shledáno vinnými z teroristické vraždy a z účasti na činnosti teroristické organizace. Další dva byli odsouzeni za členství v teroristické organizaci.