TÉMA

Belgie strana 3 z 5

EU ekonomicky podpoří Egypt. Miliardami eur chce regulovat migraci

Evropská unie v neděli v Káhiře uzavírá dohodu o tříleté finanční spolupráci s Egyptem. Na podporu jeho ekonomiky poskytne až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). EU chce stabilizací egyptské ekonomiky mimo jiné docílit snížení počtu imigrantů z regionu. S předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou do Egypta dorazili italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis a belgický premiér Alexander de Croo, jehož země právě předsedá Radě EU.
17. 3. 2024|

Španělští poslanci schválili rozšířenou amnestii pro katalánské separatisty

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.
14. 3. 2024Aktualizováno14. 3. 2024|

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence, jsou první svého druhu na světě

Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci.
13. 3. 2024Aktualizováno13. 3. 2024|

Česko nabídne víc stipendií pro studium na elitní škole. Slibuje si od toho posílení vlivu v Evropě

Česko rozšiřuje počet stipendií pro zájemce o studium na College of Europe. Prestižní univerzitou v belgických Bruggách prošli významní politici, byznysmeni i diplomaté. Stát nově zaplatí roční magisterský program pěti lidem v rámci širší strategie posílení vlivu země v evropských institucích.
6. 3. 2024|

Německo dá nejméně sto milionů eur české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu

Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, oznámil mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). O záležitosti vede Německo s Prahou velice intenzivní jednání, dodal mluvčí.
6. 3. 2024Aktualizováno6. 3. 2024|

Česko dokázalo to, co Unie nezvládla, hodnotí německá ZDF iniciativu na dodání munice Ukrajině

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.
29. 2. 2024|

Peníze české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu přibývají. Belgie přispěje 200 miliony eur

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.
28. 2. 2024|

Ministři zahraničí schválili vojenskou námořní misi EU v Rudém moři

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí rozhodli o zahájení společné vojenské námořní mise v Rudém moři v reakci na opakované útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v oblasti. Děje se tak jen den poté, co jemenští hútíové vážně poškodili nákladní loď Rubymar plující pod vlajkou Belize v úžině Báb al-Mandab. Posádka musela opustit palubu a lodi nyní hrozí potopení, uvedl v pondělí podle tiskových agentur mluvčí povstalců.
19. 2. 2024|

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu EU zdrží. Podle Kupky je nový návrh horší než předchozí

Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.
7. 2. 2024|

Výborný se protestů zemědělců v Česku nebojí. Hlaváček mu však vyčetl národní politiku

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si nemyslí, že by se protesty evropských zemědělců rozšířily i do Česka, chápe však jejich frustraci z byrokracie. Europoslanec Martin Hlaváček (nestr. za ANO) vidí za nespokojeností farmářů jiné důvody – například i neřešenou situaci dovozu z Ukrajiny. Agrární analytik Petr Havel by uvítal, kdyby evropská zemědělská politika poskytla farmářům více podnikatelské svobody. Zaznělo to v pátečních Událostech, komentářích.
3. 2. 2024|

Evropské zemědělství v krizi. Co nutí farmáře obsazovat centra měst?

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.
2. 2. 2024|

F-16 létá půlstoletí a stále přibývají nové. Chystá se na ně Slovensko i Ukrajina

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.
2. 2. 2024|

Summit EU schválil padesát miliard eur pro Kyjev a vyzval k urychlení dodávek munice

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
1. 2. 2024Aktualizováno1. 2. 2024|

Evropu svírají demonstrace zemědělců. Upozorňují na růst nákladů i konkurenci z Ukrajiny

Aktuálně jsou nespokojení farmáři nejhlasitější ve Francii, ale o slovo se hlásí napříč celou Evropskou unií. Na zemědělce tlačí rostoucí náklady doma i nebezpečně levná konkurence v zahraničí. Kritika pak často míří na Brusel a jím prosazovaná společná pravidla.
31. 1. 2024|

Francouzští farmáři zablokovali dálniční spojení se Španělskem a Belgií. Vláda jim slíbila ústupky

Francouzští zemědělci zablokovali hlavní silnici spojující Francii se Španělskem a demonstrovali na hranicích. S kolonou traktorů přijeli i na jednu z hlavních dálnic spojujících Paříž s městem Lille a s Belgií. V rámci celonárodních protestů proti nízkým cenám potravin a nadměrné byrokracii tak působili dlouhé dopravní zácpy, informovala agentura Reuters. Francouzská vláda v reakci na protesty oznámila, že upustí od snížení daňových úlev na naftu pro zemědělské účely.
26. 1. 2024|

Útoků kyselinou na světě přibývá. Kampaň upozorňuje na odpovědnost textilního průmyslu

Po světě, zejména v Asii, ale i v Evropě, přibývá útoků kyselinou sírovou a dalšími žíravinami. Obětmi jsou zpravidla ženy. V Asii se tyto útoky často odehrávají v oblastech s rozšířeným textilním průmyslem, který žíraviny při výrobě používá. Nová kampaň má firmy přesvědčit, aby své sklady zabezpečily.
26. 1. 2024|

Norská princezna zahájila vojenský výcvik. S armádou stráví rok na severu země

Norská princezna Ingrid Alexandra zahajuje svůj první řádný vojenský výcvik v nejsevernější části země, příštích dvanáct měsíců stráví nasazena v ženijním praporu. Devatenáctiletá aristokratka je nejstarším potomkem následníka norského trůnu, korunního prince Haakona, a po něm je i druhým člověkem v nástupnické linii.
19. 1. 2024|

Daňové zatížení kvůli vládnímu balíčku vzroste

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.
14. 1. 2024|

Michel jde do evropských voleb. Když uspěje, rezignuje na post šéfa Evropské rady

Předseda Evropské rady Charles Michel se v červnu zúčastní voleb do Evropského parlamentu, a pokud v nich uspěje, rezignuje v polovině července na svůj post. Michel to řekl v rozhovoru s belgickým deníkem De Standaard. Portál Politico v návaznosti na toto oznámení napsal, že případný odchod Michela z vrcholné unijní funkce vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán.
7. 1. 2024|

Evropa zápasí se špatným počasím. Švédsko hlásí extrémní mráz, Francie a Německo záplavy

Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.
4. 1. 2024Aktualizováno4. 1. 2024|

Noční vlaky téměř vymizely, teď rok od roku sílí. S novým jízdním řádem dostaly i jinou podobu

Konkurence v podobě aut, ale hlavně poměrně levných letadel v posledních desetiletích mohutně zasáhla dálkovou železniční dopravu v Evropě. A zvlášť silně postihla noční vlaky. Po tvrdém dopadu prakticky na dno v polovině minulého desetiletí ale začal návrat – zprvu nenápadný, postupně čím dál důraznější. Letošní prosincová změna jízdních řádů železniční dopravy v Evropě znamenala další významný krok. Nejenže se obnovují další dříve zrušená spojení, navíc přicházejí na scénu jednotky Nightjet – tedy noční obdoba i v Česku známých Railjetů.
29. 12. 2023|

Rusko ztrácí letadla. Ukrajinci už možná nasadili západní F-16, míní média

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.
25. 12. 2023|

Česko mělo v listopadu nejvyšší inflaci v EU

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.
19. 12. 2023Aktualizováno19. 12. 2023|

Inflace v EU klesla v říjnu na 3,6 procenta. Česko je na tom po Maďarsku nejhůř

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.
17. 11. 2023|
Načítání...