Náklady na podporu Kyjeva jsou nižší, než by bylo vítězství Ruska, řekl nový šéf NATO

Nahrávám video

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ zopakoval v úterý Rutte slova, které před nedávnem pronesl i jeho předchůdce Jens Stoltenberg. „Válka nekončí na hranicích,“ dodal. Zdůraznil nicméně, že rozhodnutí jsou na jednotlivých spojencích a jejich vládách.

V zemích NATO probíhají v posledních měsících rozsáhlé debaty ohledně uvolnění omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Zdaleka nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel jsou pro Ukrajinu Spojené státy. Americký prezident Joe Biden nedávno prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie, ale například Německo či Francie váhají.

Nový generální tajemník připustil, že situace na ukrajinském bojišti není jednoduchá. Rusům se sice během letošního roku podařilo v některých oblastech postoupit, nicméně za cenu velkých ztrát, uvedl. „Podle posledních odhadů, které mám k dispozici, se ruské ztráty pohybují kolem tisíce zabitých či zraněných denně,“ dodal Rutte.

Rutte se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil nový generální tajemník.

Nahrávám video

Vliv amerických voleb

Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, generální tajemník NATO je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický.

Jak ale Mark Rutte již v úterý ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

Více investic

„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ zdůraznil nový generální tajemník Aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni minimálně požadovaná dvě procenta HDP. Na armádních výdajích v této výši se dohodly státy NATO před deseti lety. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.

Stoltenbergův projev

„Jednota je naše největší síla,“ prohlásil na zasedání Severoatlantické rady Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“.

Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled