Náklady na podporu Kyjeva jsou nižší, než by bylo vítězství Ruska, řekl nový šéf NATO

Nahrávám video

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ zopakoval v úterý Rutte slova, které před nedávnem pronesl i jeho předchůdce Jens Stoltenberg. „Válka nekončí na hranicích,“ dodal. Zdůraznil nicméně, že rozhodnutí jsou na jednotlivých spojencích a jejich vládách.

V zemích NATO probíhají v posledních měsících rozsáhlé debaty ohledně uvolnění omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Zdaleka nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel jsou pro Ukrajinu Spojené státy. Americký prezident Joe Biden nedávno prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie, ale například Německo či Francie váhají.

Nový generální tajemník připustil, že situace na ukrajinském bojišti není jednoduchá. Rusům se sice během letošního roku podařilo v některých oblastech postoupit, nicméně za cenu velkých ztrát, uvedl. „Podle posledních odhadů, které mám k dispozici, se ruské ztráty pohybují kolem tisíce zabitých či zraněných denně,“ dodal Rutte.

Rutte se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil nový generální tajemník.

Nahrávám video

Vliv amerických voleb

Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, generální tajemník NATO je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický.

Jak ale Mark Rutte již v úterý ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

Více investic

„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ zdůraznil nový generální tajemník Aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni minimálně požadovaná dvě procenta HDP. Na armádních výdajích v této výši se dohodly státy NATO před deseti lety. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.

Stoltenbergův projev

„Jednota je naše největší síla,“ prohlásil na zasedání Severoatlantické rady Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“.

Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud povolil Trumpovi dál stavět taneční sál v Bílém domě

Nejvyšší soud Spojených států povolil prezidentu Donaldu Trumpovi pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, a to do doby, než justice rozhodne o žalobě proti stavbě. Píší o tom agentury Reuters a AP. Žalobu nyní budou řešit soudy nižší instance, podle stavebních dokumentů by však budova mohla stát během několika měsíců, což je krátká doba na obvyklou délku soudních řízení, podotkla AP. Trump rozhodnutí soudu uvítal.
Právě teď

Lisabon nechá nově postavit lanovku, kterou zničila nehoda s šestnácti mrtvými

Lisabonský dopravní podnik Carris nechá nově postavit lanovku Elevador da Glória, kterou loni v září zničila nehoda se 16 mrtvými. Uvedl to v pondělí podle médií šéf podniku Rui Lopo. Nová lanovka by měla zajistit nejvyšší standardy bezpečnosti. Dopravní podnik by chtěl spustit její provoz v roce 2029.
před 1 hhodinou

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti zařízení na odsolování vody

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pitné vody v zemi. V pondělí to napsala izraelská média. Podle tamních úřadů za přerušení provozu může velká zakalenost mořské vody způsobená meteorologickými podmínkami. Úřady nechaly zavést omezení například v zemědělství, úsporná opatření nařídila i radnice v Tel Avivu.
před 3 hhodinami

V Nepálu zemřelo při povodních nejméně 939 lidí, další tisíce se pohřešují

Při ničivých povodních v Nepálu zemřelo nejméně 939 lidí, informovala agentura AFP s odkazem na tamní úřady. Předchozí bilance činila 788 obětí. Dalších 3925 lidí se pohřešuje, mezi nimi je minimálně 592 cizinců ze 39 zemí. Ti se v oblasti nacházeli kvůli práci, horským túrám či pouti na posvátný vrchol. V sousedním Tibetu, který byl povodní způsobenou odtržením části himálajského ledovce také zasažen, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.
09:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Blesková povodeň v Grand Canyonu zabila nejméně dva lidi, další se pohřešují

Nejméně dva lidé zahynuli a asi po patnácti dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon na západě Spojených států o víkendu zasáhla blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele, uvedla agentura AP s odvoláním na správu parku.
05:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tvořme koalice států hájící zájmy střední Evropy, vyzval Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie, které na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. Vyzdvihl důležitost spolupráce na půdorysu Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kritizoval přístup Unie k migraci a také její klimatickou politiku Green Deal, která podle něj ničí český průmysl.
16:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Archivář zradil KGB a přinesl její nejhlubší tajemství do Vilniusu

To, co Vasilij Mitrochin v roce 1992 přivezl do Vilniusu, nikdy nemělo opustit nejutajovanější archivy KGB. „Je jedním z nejvýznamnějších špionů studené války, protože světu odhalil, co KGB prováděla po celém světě,“ uvedl v rozhovoru pro LRT.lt britský novinář a spisovatel Gordon Corera.
před 5 hhodinami

Systém hawala se stal preferovanou „podzemní bankou“ pro zločince

Evropská vysílací unie (EBU) přináší rozsáhlou reportáž o praní špinavých peněz v několika evropských zemích.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.