Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.
Náklady na podporu Kyjeva jsou nižší, než by bylo vítězství Ruska, řekl šéf NATO
„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.
Nový generální tajemník se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil Rutte.
Vliv amerických voleb
Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, generální tajemník NATO je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.
Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický.
Jak ale Mark Rutte již v úterý ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.
Více investic
„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ zdůraznil nový generální tajemník Aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni minimálně požadovaná dvě procenta HDP. Na armádních výdajích v této výši se dohodly státy NATO před deseti lety. Česko je letos vydá poprvé.
Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.
Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.
Stoltenbergův projev
„Jednota je naše největší síla,“ prohlásil na zasedání Severoatlantické rady Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“.
Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.