Náklady na podporu Kyjeva jsou nižší, než by bylo vítězství Ruska, řekl nový šéf NATO

Nahrávám video

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Mezi jeho priority patří pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu. Náklady na podporu Ukrajiny jsou mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského vůdce Vladimira Putina, řekl Rutte. Ve funkci nahradil Nora Jense Stoltenberga, který v čele Aliance působil deset let.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

„Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ zopakoval v úterý Rutte slova, které před nedávnem pronesl i jeho předchůdce Jens Stoltenberg. „Válka nekončí na hranicích,“ dodal. Zdůraznil nicméně, že rozhodnutí jsou na jednotlivých spojencích a jejich vládách.

V zemích NATO probíhají v posledních měsících rozsáhlé debaty ohledně uvolnění omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Zdaleka nejdůležitějším dodavatelem dalekonosných střel jsou pro Ukrajinu Spojené státy. Americký prezident Joe Biden nedávno prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení. Podobný krok podporuje také část evropských zemí, především Británie, ale například Německo či Francie váhají.

Nový generální tajemník připustil, že situace na ukrajinském bojišti není jednoduchá. Rusům se sice během letošního roku podařilo v některých oblastech postoupit, nicméně za cenu velkých ztrát, uvedl. „Podle posledních odhadů, které mám k dispozici, se ruské ztráty pohybují kolem tisíce zabitých či zraněných denně,“ dodal Rutte.

Rutte se rovněž vyjádřil i k roli Číny, která se stala pomocníkem Ruska ve válce a dodává mu zbraně. „Čína nemůže nadále pokračovat v podněcování největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války bez toho, že by to mělo dopad na její zájmy a pověst,“ prohlásil nový generální tajemník.

Nahrávám video

Vliv amerických voleb

Pokud jde o pokračování pomoci Ukrajině i v příštích měsících, generální tajemník NATO je „absolutně optimistický“. I představitelům USA je podle něj jasné, že pokud vyhraje Rusko a Vladimir Putin získá, co chce, bude to mít „přímý dopad na naši bezpečnost“.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický.

Jak ale Mark Rutte již v úterý ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

Více investic

„Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic,“ zdůraznil nový generální tajemník Aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni minimálně požadovaná dvě procenta HDP. Na armádních výdajích v této výši se dohodly státy NATO před deseti lety. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.

Stoltenbergův projev

„Jednota je naše největší síla,“ prohlásil na zasedání Severoatlantické rady Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o „zásadní hodnoty Severoatlantické aliance“.

Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se ceremonie rovněž zúčastnila. „Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas,“ dodal s úsměvem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
22:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
12:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
16:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 7 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 7 hhodinami

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.