Evropská unie musí přehodnotit své vztahy s Izraelem a uvalit sankce na některé členy izraelské vlády, jsou přesvědčeni šéf diplomacie EU Josep Borrell a irský ministr zahraničí Micheál Martin. Vyjádřili se tak na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí EU, informuje agentura AP. Jednání měla původně probíhat v Budapešti, kvůli napjatým vztahům s EU se však uskutečňují v Bruselu.
„Je to válka proti Palestincům, nejen proti Hamásu. Počet civilních obětí a mrtvých je neúnosný,“ prohlásil irský premiér Micheál Martin. „Je to válka proti obyvatelstvu. Nemá smysl se to snažit zamlžovat,“ vyjádřil své přesvědčení. Dublin patří k výrazným podporovatelům Palestiny.
Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, která je odvetou za rozsáhlý teroristický útok Hamásu z loňského října se zhruba dvanácti sty mrtvými, už podle palestinských úřadů, které kontroluje Hamás, zemřelo přes čtyřicet tisíc lidí. Kolem devadesáti procent z 2,3 milionu obyvatel Pásma muselo opustit své domovy a velká část úzkého pobřežního území je zcela zničena. Další stovky Palestinců Izrael zabil na Západním břehu, který desítky let okupuje.
Právní názor Mezinárodního soudního dvora, podle něhož je izraelská okupace Gazy a Západního břehu nelegální, podle Martina zavazuje EU k tomu, aby konala. „Nemůžeme pokračovat jako obvykle,“ poznamenal s tím, že je zřejmé, že Izrael porušil mezinárodní humanitární právo.
Martin i Borrell jsou podle AP pro to, aby evropská sedmadvacítka uvalila sankce na některé členy izraelské vlády, v níž jsou i pravicoví radikálové. „Někteří izraelští ministři vysílají nepřijatelné nenávistné vzkazy proti Palestincům a navrhují věci, které jsou v jasném rozporu s mezinárodním právem a jsou podněcováním k páchání dalších zločinů,“ míní Borrell.
Přijetí sankcí je ale nepravděpodobné, protože je tak potřeba učinit jednomyslně, a jak připomíná AP, Unie je v názoru na izraelsko-palestinský konflikt rozdělena a jsou v ní i státy, které stojí jasně za Izraelem. Jakékoliv podobné iniciativy odmítá i Tel Aviv.
Jednání měla probíhat v Budapešti
Unijní ministři zahraničí jednali v Bruselu, ačkoliv je zvykem, že neformální jednání obvykle hostí předsednická země. Tou je v současnosti Maďarsko. Pro Budapešť by summit byl velmi dobrou příležitostí pokusit se utvářet zahraničně-politickou agendu bloku, psal server Politico. A neméně důležitý by summit mohl být i pro tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, který by se podle serveru mohl pokusit postavit sebe a svou agendu do středu pozornosti. To by mu však na summit museli přijet i kolegové.
Kvůli obstrukcím maďarského premiéra Viktora Orbána vůči zahraniční politice EU jsou mnozí unijní představitelé podle Politica stále více podrážděni. Poté, co Orbán bránil pomoci Ukrajině a podnikal své samozvané mírové návštěvy u Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, které nekoordinoval s ostatními šestadvaceti vedoucími představiteli států EU, začali mnozí ministři zahraničí hledat způsob, jak se nestát rekvizitou v tom, co by podle nich bylo další Orbánovou propagandistickou show.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto v červenci oznámil, že aktuální schůzka se uskuteční v Bruselu. Vzpomněl přitom i na maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku, která označil za absolutně nepřijatelná. Evropská komise také hodlá během maďarského předsednictví posílat na jednání místo svých členů pouze vysoké úředníky. Podle Politica jednotlivý ministři zahraničí doufají, že bojkotem summitu se jim podaří omezit „trolení“ Maďarska a „vyšlou jasný signál, že Maďarsko nemluví za EU“.
„Nevím, jestli si z toho maďarské předsednictví vzalo nějakou zpětnou vazbu, rozhodně to ale během (dřívějších) jednání už od ministrů slyšeli a já jsem to také říkal,“ sdělil ke kritice Budapešti český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zda bude bojkot i nadále pokračovat, ministr netuší. „Já bych si přál, aby se situace spíš uklidnila,“ dodal.
