Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se od ledna stane prorektorkou Univerzity Karlovy, záměr rektorky Mileny Králíčkové v pátek schválil akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Stane se také jednou z poradkyň prezidenta Petra Pavla.
Jourová bude prorektorkou Univerzity Karlovy
Jourová v pátek při jednání senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě, podporovat má rozvoj odolnosti studentů i zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.
Jourová na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla. Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně Evropské komise, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropských politik.
Dohady ohledně role
Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s již existujícími prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět jich již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.
Jourová zdůraznila, že práce na univerzitě pro ni měla prioritu. Řeší i to, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě UK. Jednat by se mohlo spíše o jednotlivé přednášky. Ty by mohla mít i na Fakultě sociálních věd, týkat by se mohly například mediálních studií. Jourová dříve prohlásila, že chce být po konci svého působení v Evropské komisi v kontaktu s mladými lidmi.
Míří také k Pavlovi
Politička byla evropskou komisařkou od roku 2014 do letoška, v prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od roku 2019 eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost.
Jourová vystudovala Filozofickou fakultu UK, později i práva. Letos v červnu se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO, do kterého vstoupila v roce 2013. V letech 2003 až 2006 byla členkou tehdejší ČSSD (dnes SOCDEM). „Já jsem z politiky odešla, myslím, že na dlouho, pokud ne na vždycky,“ uvedla. Dodala, že není členkou žádné politické strany a ani nehodlá do žádné vstoupit.
Stane se však součástí poradního sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku, uvedla v pátek na půdě UK. Dodala, že z časových důvodů zároveň odmítla pozici ředitelky Knihovny Václava Havla.
