Univerzita Karlova (UK) založila fond určený k podpoře psychického zdraví a odolnosti studentů a akademických pracovníků. Fond téměř rok po střelbě na filozofické fakultě naváže na sbírku na pomoc obětem tragické události, která do konce září vybrala 88,1 milionu korun. Peníze budou směřovat i na Centrum resilience Univerzity Karlovy, které dbá na budování bezpečného prostředí.
„Podporuje projekty, které nejen pomáhají překonat následky tragédie, ale také předcházet podobným situacím,“ uvedla pro ČT mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá. Na Fond odolnosti může přes web Univerzity Karlovy přispět kdokoli.
Jedním z projektů, které bude fond podporovat, je Centrum resilience Univerzity Karlovy, jež „poskytuje bezpečné prostředí a podporu pro všechny, kteří se cítí zranitelní nebo potřebují pomoc,“ doplnila Přívětivá.
„Uvědomujeme si totiž, že žijeme v době plné proměn – a umění zvládnout krize a krizové okamžiky možná potřebujeme víc než kdy dřív,“ prohlásil koordinátor Centra resilience UK Jan Tesárek.
Psychologickou pomoc nabízenou univerzitou po útoku podle Tesárka vyhledalo podle odhadů zhruba 6500 osob. Poradny nového centra nabídly až tři tisíce konzultací.
Ředitel Nadačního fondu Univerzity Karlovy Tomáš Vokáč označil Centrum resilience UK za jedinečný projekt v rámci České republiky a zároveň zmínil, že na zahraničních univerzitách už je rozšířený.
Rektorka UK Milena Králíčková zdůraznila význam sociálního bezpečí na univerzitě a poděkovala akademickým i neakademickým pracovníkům, kteří na něm pracovali. Centrum resilience UK, které začalo vznikat v létě 2024, není podle dřívějších slov Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty.
Pamětní fondy
Spolu s Fondem odolnosti zřídila univerzita také dva pamětní fondy pojmenované po obětech tragické střelby. Pamětní fond dr. Jana Dlaska se zaměří na podporu studentů severských studií a rozvoj tohoto oboru v Česku. Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové, muzikoložky, bude podporovat studenty hudební vědy a všechny studenty UK, kteří kvůli rodinné tragédii čelí překážkám ve vzdělávání.
Fondy budou také sloužit k podpoře znevýhodněných studentů ve studiu v zahraničí, dodal Vokáč. Pro oba akademiky bylo zásadní, aby studenti měli možnost získávat zkušenosti v zahraničí a rozšiřovat svůj talent, řekla děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.
52 milionů pozůstalým a zraněným
Po tragické střelbě na Filozofické fakultě UK 21. prosince 2023 zemřelo čtrnáct lidí, dalších pětadvacet utrpělo zranění. V reakci vzniklo hned několik sbírek. Ta největší, sbírka Nadačního fondu Univerzity Karlovy, do svého ukončení na konci září shromáždila celkem 88,1 milionu.
Rodinám obětí a zraněným už sbírka rozdělila více než 52 milionů. Přes dva a čtvrt milionu korun poslala sbírka na psychosociální pomoc. „V současné době probíhá třetí fáze pomoci. V rámci ní předpokládáme, že bude z nadačního fondu ještě vyplaceno na zraněné 22,75 milionu a na pozůstalé dvanáct milionů. V rámci podpory psychosociální pomoci předpokládáme ještě vyplacení 1 015 000 korun. Alokace částek se může měnit v závislosti na potřebách dotčených osob,“ vysvětlila Přívětivá.
Uplynulý rok byl podle rektorky Králíčkové pro univerzitu kromě akademických radostí a starostí také hledáním rovnováhy v tom, jak poskytovat pomoc rodinám obětí. „A stejně silně nabídnout pomoc zraněným, umožnit maximu z nich návrat do studia,“ řekla rektorka.
Králíčková také vyzvala zejména média ke klidu a pochopení pro pozůstalé. „Univerzita s nimi samozřejmě ve spojení je,“ dodala. Na tiskové konferenci promítla video s rodiči jedné z obětí Lucie Fríbertové. Rodina letos v listopadu vydala sbírku jejích básní Vlčí poezie.
Ve spolupráci s univerzitou zřídila sbírku na pomoc obětem střelby také platforma znesnaze21.cz. Z vybraných více než sedmi milionů podpořila zahraniční rodinu, které střelec vážně zranil otce. Zbytek převedla platforma podle mluvčí Simony Patelisové právě Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy.
Bezpečnostní opatření
UK rok po útoku na filozofické fakultě postupně zavádí různé druhy bezpečnostních opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Vzniká například krizový a svolávací systém.
„Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla rektorka Králíčková. Dodala, že při nedávném cvičení na Právnické fakultě UK se při předávání informací bezpečnostní plán osvědčil.
Některé budovy univerzity, zejména starší, se podle Králíčkové fyzicky zabezpečit – třeba instalací turniketů u vchodu – nedají. Přímo na filozofické fakultě se podle děkanky Lehečkové chystají úpravy vrátnice. „Velmi podstatné je, že součástí připravenosti jsou školení a nácviky,“ doplnila děkanka.
