Fond odolnosti podpoří psychiku studentů i akademiků Univerzity Karlovy

Nahrávám video

Univerzita Karlova (UK) založila fond určený k podpoře psychického zdraví a odolnosti studentů a akademických pracovníků. Fond téměř rok po střelbě na filozofické fakultě naváže na sbírku na pomoc obětem tragické události, která do konce září vybrala 88,1 milionu korun. Peníze budou směřovat i na Centrum resilience Univerzity Karlovy, které dbá na budování bezpečného prostředí.

„Podporuje projekty, které nejen pomáhají překonat následky tragédie, ale také předcházet podobným situacím,“ uvedla pro ČT mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá. Na Fond odolnosti může přes web Univerzity Karlovy přispět kdokoli.

Jedním z projektů, které bude fond podporovat, je Centrum resilience Univerzity Karlovy, jež „poskytuje bezpečné prostředí a podporu pro všechny, kteří se cítí zranitelní nebo potřebují pomoc,“ doplnila Přívětivá.

„Uvědomujeme si totiž, že žijeme v době plné proměn – a umění zvládnout krize a krizové okamžiky možná potřebujeme víc než kdy dřív,“ prohlásil koordinátor Centra resilience UK Jan Tesárek.

Psychologickou pomoc nabízenou univerzitou po útoku podle Tesárka vyhledalo podle odhadů zhruba 6500 osob. Poradny nového centra nabídly až tři tisíce konzultací.

Nahrávám video

Ředitel Nadačního fondu Univerzity Karlovy Tomáš Vokáč označil Centrum resilience UK za jedinečný projekt v rámci České republiky a zároveň zmínil, že na zahraničních univerzitách už je rozšířený.

Rektorka UK Milena Králíčková zdůraznila význam sociálního bezpečí na univerzitě a poděkovala akademickým i neakademickým pracovníkům, kteří na něm pracovali. Centrum resilience UK, které začalo vznikat v létě 2024, není podle dřívějších slov Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty.

Pamětní fondy

Spolu s Fondem odolnosti zřídila univerzita také dva pamětní fondy pojmenované po obětech tragické střelby. Pamětní fond dr. Jana Dlaska se zaměří na podporu studentů severských studií a rozvoj tohoto oboru v Česku. Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové, muzikoložky, bude podporovat studenty hudební vědy a všechny studenty UK, kteří kvůli rodinné tragédii čelí překážkám ve vzdělávání.

Fondy budou také sloužit k podpoře znevýhodněných studentů ve studiu v zahraničí, dodal Vokáč. Pro oba akademiky bylo zásadní, aby studenti měli možnost získávat zkušenosti v zahraničí a rozšiřovat svůj talent, řekla děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.

52 milionů pozůstalým a zraněným

Po tragické střelbě na Filozofické fakultě UK 21. prosince 2023 zemřelo čtrnáct lidí, dalších pětadvacet utrpělo zranění. V reakci vzniklo hned několik sbírek. Ta největší, sbírka Nadačního fondu Univerzity Karlovy, do svého ukončení na konci září shromáždila celkem 88,1 milionu.

Rodinám obětí a zraněným už sbírka rozdělila více než 52 milionů. Přes dva a čtvrt milionu korun poslala sbírka na psychosociální pomoc. „V současné době probíhá třetí fáze pomoci. V rámci ní předpokládáme, že bude z nadačního fondu ještě vyplaceno na zraněné 22,75 milionu a na pozůstalé dvanáct milionů. V rámci podpory psychosociální pomoci předpokládáme ještě vyplacení 1 015 000 korun. Alokace částek se může měnit v závislosti na potřebách dotčených osob,“ vysvětlila Přívětivá.

Uplynulý rok byl podle rektorky Králíčkové pro univerzitu kromě akademických radostí a starostí také hledáním rovnováhy v tom, jak poskytovat pomoc rodinám obětí. „A stejně silně nabídnout pomoc zraněným, umožnit maximu z nich návrat do studia,“ řekla rektorka.

Králíčková také vyzvala zejména média ke klidu a pochopení pro pozůstalé. „Univerzita s nimi samozřejmě ve spojení je,“ dodala. Na tiskové konferenci promítla video s rodiči jedné z obětí Lucie Fríbertové. Rodina letos v listopadu vydala sbírku jejích básní Vlčí poezie.

Ve spolupráci s univerzitou zřídila sbírku na pomoc obětem střelby také platforma znesnaze21.cz. Z vybraných více než sedmi milionů podpořila zahraniční rodinu, které střelec vážně zranil otce. Zbytek převedla platforma podle mluvčí Simony Patelisové právě Nadačnímu fondu Univerzity Karlovy.

Bezpečnostní opatření

UK rok po útoku na filozofické fakultě postupně zavádí různé druhy bezpečnostních opatření na fakultách, kolejích a v menzách. Vzniká například krizový a svolávací systém.

„Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla rektorka Králíčková. Dodala, že při nedávném cvičení na Právnické fakultě UK se při předávání informací bezpečnostní plán osvědčil.

Některé budovy univerzity, zejména starší, se podle Králíčkové fyzicky zabezpečit – třeba instalací turniketů u vchodu – nedají. Přímo na filozofické fakultě se podle děkanky Lehečkové chystají úpravy vrátnice. „Velmi podstatné je, že součástí připravenosti jsou školení a nácviky,“ doplnila děkanka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 7 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 7 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 7 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.