Bezpečnostní opatření po střelbě na FF UK budou stát přes tři a půl miliardy

Více než 3,6 miliardy korun činí náklady na zhruba dvě desítky opatření pro posílení vnitřní bezpečnosti Česka po loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které projednala vláda. Vyplývá to z vládního materiálu, na který upozornil server Ekonomický deník. Mezi jednadvaceti návrhy jsou například nákupy zbraní a vybavení pro policisty či ochrana před střelbou pro hasiče. Opatření přímo související s útokem na fakultě, kde pachatel loni v prosinci zavraždil čtrnáct lidí a pak spáchal sebevraždu, jsou naplánována na příští tři roky.

Největší část opatření na příští tři roky, souvisejících se střelbou na univerzitě, se týká policie. Jedná se třeba o nákup zbraní, včetně odstřelovacích pušek, za více než šest milionů korun nebo pořízení sad balistické ochrany – neprůstřelných vest a přileb – za šedesát milionů.

Nejnákladnější položkou v seznamu opatření je modernizace vozového parku policie za devět set milionů korun. Podle materiálu je pravidelná obměna aut nutná k zajištění rychlosti a efektivity zákroků policie. S náklady ve stovkách milionů materiál počítá také v případě rozvoje IT systémů policie, včetně třeba registru zbraní, nebo při budování střelnic a jiných výcvikových prostor pro krajská ředitelství policie.

Balistickou ochranu za sedmadvacet milionů by měli dostat také hasiči. „Pořízení v rozsahu minimálně čtyř kusů na každou centrální požární stanici. V případě velkých měst v počtu čtyř kusů na každý organizovaný výjezd,“ stojí v seznamu opatření. Celkem by tak měli hasiči mít podle materiálu tisíc sad balistické ochrany.

Trénink ve virtuální realitě i komunikace s veřejností

„Opatření reaguje na neutěšený stav v této oblasti. Kritický stav je zejména v oblasti střelnic pro dlouhé zbraně, kde chybí vhodné pozemky a v důsledku úsporných opatření i finanční zajištění v oblasti investic,“ uvádí materiál vlády. S problémy se ale podle něj policie potýká i u střelnic pro krátké zbraně, tedy pistole a některé samopaly. Ministerstvo vnitra také plánuje školení policistů i vytvoření prostředí pro trénování situací ve virtuální realitě.

Materiál počítá také s rozvojem systémů pro informování obyvatel v případě mimořádných a krizových situací. Jedná se například o vývoj aplikace pro komunikaci s veřejností nebo technologii pro rozesílání zpráv velkému počtu mobilních zařízení v krátkém čase.

Vnitro chce rovněž posílit stavy pracovníků Probační a mediační služby pro zajištění poradenství obětem trestných činů. „Aktuálně není dostatek personálu, aby byla tato pomoc poskytována dostatečně,“ píše se v materiálu. Další navýšení počtu pracovníků služby má pomoci při práci s podmíněně propuštěnými pachateli a snížit rizika recidivy.

Ministerstvo spravedlnosti pak navrhuje navýšení finanční podpory pro neziskové organizace v projektech zaměřených na prevenci recidivy, právní pomoc obětem trestných činů a podporu rodin odsouzených.

Kromě zmíněných jednadvaceti opatření navázaných přímo na útok na fakultě vláda v materiálu uvádí dalších jednapadesát možných obecných opatření pro posílení vnitřní bezpečnosti mezi lety 2025 až 2031 s celkovými náklady v řádu miliard. Mezi nimi jsou třeba stavby výcvikových zařízení, posílení personálu například na státních zastupitelstvích či zdravotnických záchranných službách či posílení kyberbezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovaly kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09AktualizovánoPrávě teď

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 15 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 5 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 6 hhodinami
Načítání...