Brusel strana 3 z 5

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Představitelé zemí Evropské unie na summitu podpořili právo Izraele na sebeobranu a vyzvali k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů. Shodu potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Nový slovenský premiér Robert Fico odjížděl na summit EU s tvrzením, že nekývne na sankce proti Rusku, dokud nebude mít analýzu, jaké mohou mít dopady na Slovensko. Na to reagoval místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), že se Bratislava vydává na trajektorii směrem k Rusku. „To je vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin,“ prohlásila slovenská velvyslankyně v Česku Ingrid Brocková v Interview ČT24. Ukotvení v EU a Severoatlantické alianci je pro novou vládu podle ní nezpochybnitelné. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Mezi muslimskými komunitami v západní Evropě se kvůli válce na Blízkém východě rychle šíří napětí. Po pondělní vraždě dvou Švédů v Bruselu mají policie v mnoha zemích vysoký stupeň pohotovosti. Radikální muslimové navíc organizují spolu s krajní levicí demonstrace na podporu Palestinců. Ty berlínské opakovaně přerostly v pouliční násilí. Ministři vnitra zemí EU se v Lucemburku shodli na tom, že vidí řešení zejména v deportacích neúspěšných žadatelů o azyl.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Po střelbě v centrální části Bruselu zemřeli večer nejméně dva lidé a další utrpěl zranění. Útočník, který po nich pálil na ulici, vykřikoval islamistická hesla a večer byl stále na útěku. Informují o tom belgická média s tím, že oběťmi jsou dva švédští fotbaloví fanoušci. Podle premiéra Alexandra De Crooa je čin spojený s terorismem, úřady zvýšily stupeň varování. Zároveň byl kvůli útoku předčasně ukončen večerní fotbalový zápas Belgie se Švédskem.

Od listopadu se změní pravidla pro čerpání evropských dotací. Vybrané operační programy už nebude vláda spolufinancovat. Obce tak budou muset platit víc ze svého, a je možné, že nebudou chtít tolik investovat do nových projektů. Novinka se nedotkne těch už dřív schválených.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Silničáři hlásí rekordní počty rozestavěných hlavních tahů a příští rok chtějí otevřít nejvíce kilometrů dálnic v historii. V dalších letech ale Česko bude muset spoléhat – hlavně při stavbě silnic – už převážně jen na vlastní zdroje. Těch evropských už nebude tolik jako nyní.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.

Základní digitální dovednosti má v zemích Evropské unie stále nedostatečné množství lidí, v nynější sedmadvacítce je rovněž potřeba zvýšit počet odborníků na informační technologie. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká republika má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. Základní digitální dovednosti má v Česku 60 procent lidí, což je nad průměrem EU, který je 54 procent. V digitalizaci podniků ale Česko zaostává.

Italská pravice slaví rok od přesvědčivého vítězství ve volbách. Hlasy Italů vynesly do čela země poprvé v dějinách ženu – Giorgiu Meloniovou z postfašistické strany Bratři Itálie. Mnohými podceňovaná předsedkyně vlády nenaplnila obavy opozice z izolace v Evropské unii a odklonu od demokracie po Orbánově vzoru. Vliv Říma v Bruselu přesto i kvůli vládním opatřením klesá.

Ministři Evropské unie, kteří jsou zodpovědní za konkurenceschopnost, v pondělí schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. Českou republiku, která velmi usilovala o zmírnění limitů, během pondělka na jednání v Bruselu spolu s Kupkou zastupoval i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Evropská unie nemá v úmyslu přerušit vztahy s Čínou, i když podniká kroky ke snížení ekonomické závislosti a rizik. Uvedl to eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. Po setkání s čínským vicepremiérem Che Li-fengem rovněž oznámil, že Peking a Brusel obnoví pravidelnou výměnu názorů na makroekonomické otázky. Sedmadvacítka bude podle něj důraznější při prosazování spravedlivé hospodářské soutěže a hájení svých zájmů. Brusel zvažuje opatření proti čínským výrobcům elektromobilů, kteří využívají státní dotace a zaplavují trh levnými vozy na úkor evropských automobilek. Peking hrozí protiopatřením.

Řada evropských měst se v posledních letech snaží vytěsnit motorová vozidla ze svých center nebo jejich množství aspoň omezit. Zaměřují se na budování kvalitnějších sítí dopravních pruhů pro cyklisty. Nové vedení spolkové země Berlín ale od podpory městské cyklistiky, kterou dokázala metropole v minulosti úspěšně rozvíjet, částečně ustupuje – chce začít více chránit práva řidičů.

Největší nádraží v Bruselu se potýká se zhoršenou bezpečnostní situací. Kolem stanice Midi se koncentruje kriminalita v podobě krádeží nebo prodeje drog, ale i sociální problémy jako bezdomovectví. Vláda slíbila posílení hlídek a vznik nové policejní služebny. Nevládní organizace upozorňují, že jen represe problémy nevyřeší.