Členské státy Evropské unie ve čtvrtek schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna 2025, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí Unie na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan (STAN). Sofia a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.
Schengen se rozšíří o Bulharsko a Rumunsko
„Je to historický okamžik, kdy můžeme konečně přivítat Bulharsko a Rumunsko jako plnohodnotné členy Schengenu,“ uvedl maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, jehož země nyní EU předsedá. „Zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s těmito členskými státy a mezi nimi bylo hlavní prioritou maďarského předsednictví a dnes se to stalo realitou. Tento krok bude přínosem nejen pro občany Bulharska a Rumunska, ale i pro EU jako celek,“ dodal.
Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo.
Rakousko mělo výhrady kvůli obavám z nelegální migrace, protože Rumunsko a Bulharsko představují jeden z hlavních koridorů, kudy migranti přicházejí. Ministři vnitra těchto tří zemí jednali v Budapešti pod hlavičkou maďarského předsednictví v Radě EU a dohodli se na posílení ochrany hranic, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
„Podle dosavadních informací by mezinárodní kontingent pohraničníků složený právě z těchto zemí měl působit na bulharsko-turecké hranici, a tím zajistit, že bude ochráněna proti příchodu migrantů nelegální cestou,“ dodal Obrovský.
Studio ČT24: Bulharsko a Rumunsko v Schengenu (zdroj: ČT24)
Reakce
Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní „nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus“. „Robustní schengenský prostor“ posiluje jednotu EU, která je také v důsledku silnějším hráčem na světové scéně, dodala unijní exekutiva.
Krok uvítaly ve společném prohlášení i samotné dvě země, kterých se vstup do Schengenu týká. „Jde to historické rozhodnutí, které znamená ukončení přístupového procesu obou zemí k prostoru volného pohybu osob v EU, což byl klíčový cíl Bulharska i Rumunska od jejich vstupu do Unie,“ cituje AFP z prohlášení Bulharska a Rumunska.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států EU. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.
Třináct let čekání
Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli rakouskému vetu.
Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je v současnosti 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.
Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie a Slovinsko, v pondělí se nejméně na půl roku přidalo také Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.