Schengen se rozšíří o Bulharsko a Rumunsko

7 minut
Horizont ČT24: Rumunsko a Bulharsko vstoupí do Schengenu
Zdroj: ČT24

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna 2025, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí Unie na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan (STAN). Sofie a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.

„Je to historický okamžik, kdy můžeme konečně přivítat Bulharsko a Rumunsko jako plnohodnotné členy Schengenu,“ uvedl maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, jehož země nyní EU předsedá. „Zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s těmito členskými státy a mezi nimi bylo hlavní prioritou maďarského předsednictví a dnes se to stalo realitou. Tento krok bude přínosem nejen pro občany Bulharska a Rumunska, ale i pro EU jako celek,“ dodal.

Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo.

Rakousko mělo výhrady kvůli obavám z nelegální migrace, protože Rumunsko a Bulharsko představují jeden z hlavních koridorů, kudy migranti přicházejí. Ministři vnitra těchto tří zemí jednali v Budapešti pod hlavičkou maďarského předsednictví v Radě EU a dohodli se na posílení ochrany hranic, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

„Podle dosavadních informací by mezinárodní kontingent pohraničníků složený právě z těchto zemí měl působit na bulharsko-turecké hranici, a tím zajistit, že bude ochráněna proti příchodu migrantů nelegální cestou,“ dodal Obrovský.

6 minut
Studio ČT24: Bulharsko a Rumunsko v Schengenu
Zdroj: ČT24

Reakce

Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní „nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus“. „Robustní schengenský prostor“ posiluje jednotu EU, která je také v důsledku silnějším hráčem na světové scéně, dodala unijní exekutiva.

Krok uvítaly ve společném prohlášení i samotné dvě země, kterých se vstup do Schengenu týká. „Jde to historické rozhodnutí, které znamená ukončení přístupového procesu obou zemí k prostoru volného pohybu osob v EU, což byl klíčový cíl Bulharska i Rumunska od jejich vstupu do Unie,“ cituje AFP z prohlášení Bulharska a Rumunska.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států EU. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.

Třináct let čekání

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli rakouskému vetu.

Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je v současnosti 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.

Země tak vstupují do Schengenu v době, kdy prochází jednou z největších krizí. „Jednak kvůli tomu, že Německo postupně přidávalo na kontrolách a od září začalo kontrolovat svou hranici se všemi okolními devíti zeměmi. Tento týden se přidalo také Nizozemsko,“ uvedl zpravodaj Obrovský. Bariéry postupně narůstají a podobná opatření budou zřejmě prodlužována a možná přibydou i další, míní novinář. „Migrační tlak na Evropu sice klesá, ale řada zemí chce počkat až na plnou implementaci migračního paktu,“ dodal.

Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie a Slovinsko, v pondělí se nejméně na půl roku přidalo také Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
Právě teď

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 7 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...