Schengen se rozšíří o Bulharsko a Rumunsko

7 minut
Horizont ČT24: Rumunsko a Bulharsko vstoupí do Schengenu
Zdroj: ČT24

Členské státy Evropské unie ve čtvrtek schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna 2025, uvedla Rada EU. Formální rozhodnutí přijali ministři vnitra zemí Unie na jednání v Bruselu, kde Česko zastupuje ministr Vít Rakušan (STAN). Sofie a Bukurešť krok podle agentury AFP označily za historické rozhodnutí.

„Je to historický okamžik, kdy můžeme konečně přivítat Bulharsko a Rumunsko jako plnohodnotné členy Schengenu,“ uvedl maďarský ministr vnitra Sándor Pintér, jehož země nyní EU předsedá. „Zrušení kontrol osob na vnitřních pozemních hranicích s těmito členskými státy a mezi nimi bylo hlavní prioritou maďarského předsednictví a dnes se to stalo realitou. Tento krok bude přínosem nejen pro občany Bulharska a Rumunska, ale i pro EU jako celek,“ dodal.

Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, před pár dny potvrdilo, že nebude proti. Krok přichází ve chvíli, kdy mnoho zemí EU, například Německo, naopak kontroly na vnitřních hranicích zavedlo.

Rakousko mělo výhrady kvůli obavám z nelegální migrace, protože Rumunsko a Bulharsko představují jeden z hlavních koridorů, kudy migranti přicházejí. Ministři vnitra těchto tří zemí jednali v Budapešti pod hlavičkou maďarského předsednictví v Radě EU a dohodli se na posílení ochrany hranic, přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.

„Podle dosavadních informací by mezinárodní kontingent pohraničníků složený právě z těchto zemí měl působit na bulharsko-turecké hranici, a tím zajistit, že bude ochráněna proti příchodu migrantů nelegální cestou,“ dodal Obrovský.

6 minut
Studio ČT24: Bulharsko a Rumunsko v Schengenu
Zdroj: ČT24

Reakce

Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní „nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus“. „Robustní schengenský prostor“ posiluje jednotu EU, která je také v důsledku silnějším hráčem na světové scéně, dodala unijní exekutiva.

Krok uvítaly ve společném prohlášení i samotné dvě země, kterých se vstup do Schengenu týká. „Jde to historické rozhodnutí, které znamená ukončení přístupového procesu obou zemí k prostoru volného pohybu osob v EU, což byl klíčový cíl Bulharska i Rumunska od jejich vstupu do Unie,“ cituje AFP z prohlášení Bulharska a Rumunska.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států EU. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.

Třináct let čekání

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly právě kvůli rakouskému vetu.

Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je v současnosti 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.

Země tak vstupují do Schengenu v době, kdy prochází jednou z největších krizí. „Jednak kvůli tomu, že Německo postupně přidávalo na kontrolách a od září začalo kontrolovat svou hranici se všemi okolními devíti zeměmi. Tento týden se přidalo také Nizozemsko,“ uvedl zpravodaj Obrovský. Bariéry postupně narůstají a podobná opatření budou zřejmě prodlužována a možná přibydou i další, míní novinář. „Migrační tlak na Evropu sice klesá, ale řada zemí chce počkat až na plnou implementaci migračního paktu,“ dodal.

Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie a Slovinsko, v pondělí se nejméně na půl roku přidalo také Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V cestě k zastavení ruské války na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
00:42Aktualizovánopřed 20 mminutami

Srbské studentské hnutí usiluje o předčasné volby

Napříč Srbskem vyrostlo pět set petičních stánků. Studentské hnutí odporu je postavilo v celkem padesáti městech, od kroku si slibuje zisk co největší podpory pro vypsání předčasných voleb. Mladí – a spolu s nimi ti, které dokázali přesvědčit – protestují od loňského listopadu proti korupci a nepotismu vlády Aleksandara Vučiče. Ten nejdřív jako premiér a nyní jako prezident stojí v čele země jedenáct let.
před 50 mminutami

V kosovských volbách zvítězila strana premiéra Kurtiho

Po sečtení 99 procent odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.
06:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
03:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...