Brusel strana 5 z 5

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 928 milionů eur (zhruba 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Komise to oznámila ve středeční tiskové zprávě. O svém předběžném souhlasu s výplatou těchto peněz informovala už před měsícem.

Sedm ze třiceti členských států Severatlantické aliance vydalo v roce 2022 dvě procenta HDP na obranu, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. To je o jednu zemi méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, jak upozornil. Spojence vyzval, aby urychleně investice do obrany navýšili.

Americký prezident Joe Biden se se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na návštěvě Varšavy shodl, že pro bezpečnost v Evropě jsou Spojené státy nadále důležité. O tom nepochybuje ani český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V Interview ČT24 řekl, že bez pomoci Spojených států amerických by se konflikt na Ukrajině vyvíjel jinou cestou, daleko horší i pro Česko.

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedl také, že záleží na rozhodnutí Turecka, zda podepíše jen jeden přístupový protokol pro Finsko, nebo i druhý pro Švédsko. Ministři obrany členských zemí Aliance jednali ve středu, druhý den svého zasedání, také o plánech, jak dále přizpůsobit obranu svého území hrozbě případného ruského útoku.

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. Informovala o tom Markéta Řeháková, manažerka komunikace zvoleného prezidenta.

NATO bude dlouhodobě podporovat sebeobranu Ukrajiny a dá jí všechno, co bude situace vyžadovat, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Očekává, že Ukrajina na jaře zahájí ofenzivu proti ruským silám. Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny v úterý řešili v Bruselu otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Aliance musí Kyjevu zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrál.

Před koncem pracovního týdne dostane Praha – bezmála pět měsíců od voleb – novou městskou radu v čele se staronovým primátorem. Po necelých deseti letech se do čela metropole vrátí Bohuslav Svoboda (ODS). Pro něj, ale i pro další čtyři členy nové rady nebudou funkce ve vedení města jedinými politickými funkcemi, i když dva avizovali, že se těch dalších vzdají. Stále ale budou mít tři lidé z nejužšího vedení města – kromě primátora i jeho budoucí náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09) a náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) – zároveň napilno i jinde. O dalším politickém angažmá budoucích pražských radních natáčel pro 168 hodin David Sebíň.

Evropská unie posílí ochranu svých vnějších hranic. Na summitu v Bruselu se na tom shodli prezidenti a premiéři sedmadvacítky. Unie by podle nich mohla proplácet techniku a ostrahu na hranicích se zeměmi mimo EU a debaty se vedou i o stavbě plotů. Lídři jsou zajedno v tom, že problém migrace spočívá v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy –⁠ členské země tak možná budou těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu promluvil před britským parlamentem, setkal se s premiérem Rishim Sunakem a následně s králem Karlem III. Londýn už avizoval rozšíření výcviku ukrajinských vojáků i urychlení dodávek vojenské techniky Kyjevu. Pro Zelenského je to teprve druhá zahraniční cesta od začátku téměř rok trvající velké ruské invaze, v prosinci navštívil Spojené státy. Ještě ve středu dorazil také do Paříže, kde jednal s lídry Francie a Německa. Ve čtvrtek se Zelenskyj sejde s představiteli Evropské unie. Podle agentury AFP řekl, že s nimi chce jednat o další vojenské podpoře Ukrajiny včetně dodávek střel dlouhého doletu a bojových letounů.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v Poslanecké sněmovně prohlásil, že navrhovaná emisní norma Euro 7 je v současné podobě pro Českou republiku nepřijatelná. Znamenala by totiž ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Kupka chce proto v pátek v Bruselu jednat o změnách normy s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Na zvolení Petra Pavla českým prezidentem reagují evropští politici. Blahopřání mu zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Oceňují jeho zkušenosti v obraně i mezinárodních vztazích. Zvolenému prezidentovi v pondělí gratuloval také ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.

Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Práce na vyřešení otázek ohledně statusu Severního Irska po odchodu Spojeného království z Evropské unie postupují relativně rychle, uvedl Londýn. Pokrok hlásí vyjednavači po týdnu intenzivních rozhovorů. Najít řešení je důležité i pro severoirskou politiku. Kvůli sporu totiž nemá Belfast od května funkční vládu.

Jako favorita druhého kola českých prezidentských voleb vidí generála Petra Pavla evropská média. Podle bruselského webu Politico by byl jeho konečný úspěch dobrou zprávou pro Evropskou unii, neboť by mohl být více mužem kompromisu než Babiš. List Financial Times (FT) připomíná obavy, které Babiš vzbuzoval v Bruselu jako premiér například svým obdivem k tehdejšímu americkému prezidentu Donaldu Trumpovi.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Na pařížském nádraží Gare du Nord ve středu ráno útočník pobodal šest lidí. Policie muže zadržela, s těžkými zraněními zůstává v nemocnici. Motiv činu není jasný, vyšetřovatelé jej zatím nevyhodnotili jako teroristický útok.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.