Brusel strana 5 z 5

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Setkáním se zástupci české komunity či studenty Evropské školy v Bruselu pokračovala první návštěva českého prezidenta Petra Pavla v hlavním městě evropských institucí. Opět zavítal také do centrály Severoatlantické aliance, kde se setkal s předsedou Vojenského výboru Robem Bauerem.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

Přípravou červencového summitu ve Vilniusu se ve středu zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Během závěrečného dne dvoudenního zasedání v Bruselu jednali o rostoucím vlivu Číny na bezpečnost v Indo-Pacifiku či o tom, zda upevňování jejího vztahu s Ruskem může ovlivnit průběh války na Ukrajině. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se během zasedání vyslovil pro vstup Kyjeva do Aliance. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že je třeba odstrašit Rusko před další agresí.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

V Bruselu skončil summit Evropské unie. Lídři členských zemí v rámci Evropské rady jednali o další podpoře Ukrajiny, stabilitě bank či návratu k fiskálním pravidlům. Oficiální program summitu ale zastínily spory o spalovacích motorech, o kterých se původně diskuse vést neměla.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 928 milionů eur (zhruba 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Komise to oznámila ve středeční tiskové zprávě. O svém předběžném souhlasu s výplatou těchto peněz informovala už před měsícem.

Sedm ze třiceti členských států Severatlantické aliance vydalo v roce 2022 dvě procenta HDP na obranu, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. To je o jednu zemi méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, jak upozornil. Spojence vyzval, aby urychleně investice do obrany navýšili.

Americký prezident Joe Biden se se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na návštěvě Varšavy shodl, že pro bezpečnost v Evropě jsou Spojené státy nadále důležité. O tom nepochybuje ani český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V Interview ČT24 řekl, že bez pomoci Spojených států amerických by se konflikt na Ukrajině vyvíjel jinou cestou, daleko horší i pro Česko.

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Uvedl také, že záleží na rozhodnutí Turecka, zda podepíše jen jeden přístupový protokol pro Finsko, nebo i druhý pro Švédsko. Ministři obrany členských zemí Aliance jednali ve středu, druhý den svého zasedání, také o plánech, jak dále přizpůsobit obranu svého území hrozbě případného ruského útoku.

Zahraniční odbor Pražského hradu povede pod novým prezidentem Petrem Pavlem klíčový český diplomat v Bruselu Jaroslav Zajíček. Post ředitele protokolu obsadí dosavadní český velvyslanec v Bělorusku Tomáš Pernický. Informovala o tom Markéta Řeháková, manažerka komunikace zvoleného prezidenta.

NATO bude dlouhodobě podporovat sebeobranu Ukrajiny a dá jí všechno, co bude situace vyžadovat, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Očekává, že Ukrajina na jaře zahájí ofenzivu proti ruským silám. Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny v úterý řešili v Bruselu otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Aliance musí Kyjevu zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrál.

Před koncem pracovního týdne dostane Praha – bezmála pět měsíců od voleb – novou městskou radu v čele se staronovým primátorem. Po necelých deseti letech se do čela metropole vrátí Bohuslav Svoboda (ODS). Pro něj, ale i pro další čtyři členy nové rady nebudou funkce ve vedení města jedinými politickými funkcemi, i když dva avizovali, že se těch dalších vzdají. Stále ale budou mít tři lidé z nejužšího vedení města – kromě primátora i jeho budoucí náměstek Jiří Pospíšil (TOP 09) a náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) – zároveň napilno i jinde. O dalším politickém angažmá budoucích pražských radních natáčel pro 168 hodin David Sebíň.

Evropská unie posílí ochranu svých vnějších hranic. Na summitu v Bruselu se na tom shodli prezidenti a premiéři sedmadvacítky. Unie by podle nich mohla proplácet techniku a ostrahu na hranicích se zeměmi mimo EU a debaty se vedou i o stavbě plotů. Lídři jsou zajedno v tom, že problém migrace spočívá v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy –⁠ členské země tak možná budou těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu v Bruselu ve čtvrtek vyzval lídry Evropské unie k tomu, aby nenechali zničit ukrajinskou cestu do Evropy pokračováním ruské invaze. „Pro Ukrajinu je to cesta domů,“ řekl s tím, že jeho země podle něj patří a vždy patřila do Evropy. Zároveň také žádal o rychlejší dodávky zbraní. Prezidenti a premiéři EU debatují také o vstupu země na vnitřní trh. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod setkání avizovala, že nové sankce proti Rusku zasáhnou ruský export v hodnotě deseti miliard eur.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu promluvil před britským parlamentem, setkal se s premiérem Rishim Sunakem a následně s králem Karlem III. Londýn už avizoval rozšíření výcviku ukrajinských vojáků i urychlení dodávek vojenské techniky Kyjevu. Pro Zelenského je to teprve druhá zahraniční cesta od začátku téměř rok trvající velké ruské invaze, v prosinci navštívil Spojené státy. Ještě ve středu dorazil také do Paříže, kde jednal s lídry Francie a Německa. Ve čtvrtek se Zelenskyj sejde s představiteli Evropské unie. Podle agentury AFP řekl, že s nimi chce jednat o další vojenské podpoře Ukrajiny včetně dodávek střel dlouhého doletu a bojových letounů.