Fico je u moci den, slova o sbližování s Ruskem jsou předčasná, míní slovenská velvyslankyně Brocková

Nahrávám video

Nový slovenský premiér Robert Fico odjížděl na summit EU s tvrzením, že nekývne na sankce proti Rusku, dokud nebude mít analýzu, jaké mohou mít dopady na Slovensko. Na to reagoval místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), že se Bratislava vydává na trajektorii směrem k Rusku. „To je vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin,“ prohlásila slovenská velvyslankyně v Česku Ingrid Brocková v Interview ČT24. Ukotvení v EU a Severoatlantické alianci je pro novou vládu podle ní nezpochybnitelné. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně.

„Vztahy mezi našimi zeměmi jsou unikátní, všichni říkáme, že jsou nadstandardní. Věřím, že to tak bude i nadále,“ poznamenala. „Každý den vnímám robustnost českých a slovenských vztahů. Myslím, že žádní politici by s tím neměli hazardovat,“ upozornila s tím, že to nelze brát jako samozřejmost. Za svou hlavní misi považuje vztahy kultivovat a dávat jim obsah.

Velvyslankyně také věří, že nový slovenský premiér Robert Fico pojede na svou první zahraniční cestu právě do Prahy. Podle ní má zájem na plnohodnotné bilaterální návštěvě v Praze.

Zbraně pro Ukrajinu

Fico se na okraj summitu Evropské unie v Bruselu setká s českým protějškem Petrem Fialou (ODS), kde by se dle Brockové možná mohli na návštěvě dohodnout. Jak jejich setkání bude probíhat a zda nebude například vzhledem k výrokům Fica o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny „mrazivé“, si Brocková nyní netroufá říci. Jednotlivé země a lidé mají podle ní různé názory, což je přirozené.

„Názory jsme měli různé tradičně i v rámci V4. (…) Důležitý je dialog. Potvrdit tradici a vést komunikaci o tématech, která jsou pro nás společná nebo která nás trápí. Myslím, že výzvy máme podobné,“ okomentovala.

Podle velvyslankyně Slovensko od začátku plnohodnotné ruské invaze potvrzovalo svou snahu pomoci Ukrajině. „Bylo to celospolečenské úsilí, forma pomoci byla různá. (…) Myslím, že i nadále, co se týče evropské perspektivy Ukrajiny, v tom úsilí budeme pokračovat a budeme silným advokátem procesu,“ míní.

Podle Brockové je možné, že Ficova vláda povolí zbrojní dodávky na Ukrajinu alespoň přes soukromý sektor. „Velké množství firem, které vyrábějí vojenský materiál, je v soukromých rukou. Je dost možné, že taková pomoc bude dále realizovaná,“ míní. „Nechci o tom ale spekulovat, počkejme si na závěry evropského summitu a k čemu se Slovensko přihlásí,“ upozornila.

Sankce proti Rusku

Fico odjížděl na summit také s tvrzením, že nezvedne ruku pro žádné další sankce vůči Rusku, pokud nebude mít nějakou analýzu, která by potvrdila, že nebudou mít negativní dopady na Slovensko.

„Sankce mají dopad nejen na Rusko, (…) ale také na jednotlivé členské státy EU. Ten je v jednotlivých zemích rozdílný, proto jsou pro některé členské státy v balících i výjimky, které jsou třeba na tři roky,“ popsala. „Myslím, že se žádá poctivá diskuze v rámci EU o efektivitě sankcí. Korektní diskuze by měla být i o tom, jak nastavit kompenzační mechanismy nebo výjimky zemím, které jsou velmi zranitelné,“ soudí. V některých oblastech je podle ní zranitelné i Slovensko.

Na Ficův výrok o sankcích reagoval mimo jiné místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) ve svém příspěvku na sociální síti X. Napsal: „V přímém přenosu sledujeme příběh přeměny demokratické země, která se pod vedením Fica vydává na trajektorii směrem k Rusku“.

To je podle Brockové vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin a Fico zrovna odletěl na summit do Bruselu, což on sám považuje za velmi důležité. „To, co bylo komunikováno velmi jasně, je, že ukotvení v Evropské unii a NATO je nezpochybnitelné – to je základní premisa, ze které je třeba vycházet,“ zdůraznila. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled