Fico je u moci den, slova o sbližování s Ruskem jsou předčasná, míní slovenská velvyslankyně Brocková

28 minut
Interview ČT24: Ingrid Brocková (26. 10. 2023)
Zdroj: ČT24

Nový slovenský premiér Robert Fico odjížděl na summit EU s tvrzením, že nekývne na sankce proti Rusku, dokud nebude mít analýzu, jaké mohou mít dopady na Slovensko. Na to reagoval místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), že se Bratislava vydává na trajektorii směrem k Rusku. „To je vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin,“ prohlásila slovenská velvyslankyně v Česku Ingrid Brocková v Interview ČT24. Ukotvení v EU a Severoatlantické alianci je pro novou vládu podle ní nezpochybnitelné. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně.

„Vztahy mezi našimi zeměmi jsou unikátní, všichni říkáme, že jsou nadstandardní. Věřím, že to tak bude i nadále,“ poznamenala. „Každý den vnímám robustnost českých a slovenských vztahů. Myslím, že žádní politici by s tím neměli hazardovat,“ upozornila s tím, že to nelze brát jako samozřejmost. Za svou hlavní misi považuje vztahy kultivovat a dávat jim obsah.

Velvyslankyně také věří, že nový slovenský premiér Robert Fico pojede na svou první zahraniční cestu právě do Prahy. Podle ní má zájem na plnohodnotné bilaterální návštěvě v Praze.

Zbraně pro Ukrajinu

Fico se na okraj summitu Evropské unie v Bruselu setká s českým protějškem Petrem Fialou (ODS), kde by se dle Brockové možná mohli na návštěvě dohodnout. Jak jejich setkání bude probíhat a zda nebude například vzhledem k výrokům Fica o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny „mrazivé“, si Brocková nyní netroufá říci. Jednotlivé země a lidé mají podle ní různé názory, což je přirozené.

„Názory jsme měli různé tradičně i v rámci V4. (…) Důležitý je dialog. Potvrdit tradici a vést komunikaci o tématech, která jsou pro nás společná nebo která nás trápí. Myslím, že výzvy máme podobné,“ okomentovala.

Podle velvyslankyně Slovensko od začátku plnohodnotné ruské invaze potvrzovalo svou snahu pomoci Ukrajině. „Bylo to celospolečenské úsilí, forma pomoci byla různá. (…) Myslím, že i nadále, co se týče evropské perspektivy Ukrajiny, v tom úsilí budeme pokračovat a budeme silným advokátem procesu,“ míní.

Podle Brockové je možné, že Ficova vláda povolí zbrojní dodávky na Ukrajinu alespoň přes soukromý sektor. „Velké množství firem, které vyrábějí vojenský materiál, je v soukromých rukou. Je dost možné, že taková pomoc bude dále realizovaná,“ míní. „Nechci o tom ale spekulovat, počkejme si na závěry evropského summitu a k čemu se Slovensko přihlásí,“ upozornila.

Sankce proti Rusku

Fico odjížděl na summit také s tvrzením, že nezvedne ruku pro žádné další sankce vůči Rusku, pokud nebude mít nějakou analýzu, která by potvrdila, že nebudou mít negativní dopady na Slovensko.

„Sankce mají dopad nejen na Rusko, (…) ale také na jednotlivé členské státy EU. Ten je v jednotlivých zemích rozdílný, proto jsou pro některé členské státy v balících i výjimky, které jsou třeba na tři roky,“ popsala. „Myslím, že se žádá poctivá diskuze v rámci EU o efektivitě sankcí. Korektní diskuze by měla být i o tom, jak nastavit kompenzační mechanismy nebo výjimky zemím, které jsou velmi zranitelné,“ soudí. V některých oblastech je podle ní zranitelné i Slovensko.

Na Ficův výrok o sankcích reagoval mimo jiné místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) ve svém příspěvku na sociální síti X. Napsal: „V přímém přenosu sledujeme příběh přeměny demokratické země, která se pod vedením Fica vydává na trajektorii směrem k Rusku“.

To je podle Brockové vážné konstatování vzhledem k tomu, že slovenská vláda je u moci jen 24 hodin a Fico zrovna odletěl na summit do Bruselu, což on sám považuje za velmi důležité. „To, co bylo komunikováno velmi jasně, je, že ukotvení v Evropské unii a NATO je nezpochybnitelné – to je základní premisa, ze které je třeba vycházet,“ zdůraznila. „Buďme korektní a počkejme si,“ vyzvala velvyslankyně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 30 mminutami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 49 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. USA zároveň oznámily nové protiíránské sankce zaměřené proti výrobě raket, dronů a asymetrických zbraní.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 4 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 5 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 6 hhodinami
Načítání...