Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.
Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu v čele s Ficem, parlament povede Pellegrini
Události: Prezidentka Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu (zdroj: ČT24)
Fico po svém jmenování ministerským předsedou mimo jiné uvedl, že ještě nikdy v moderní historii Slovenska nečelila vláda takové chudobě, rozvráceným financím a rozvrácené společnosti jako nyní.
„Uslyšíte od slovenské vlády, od slovenských ministerstev suverénní slovenský hlas. Uvidíte vykonávání suverénní slovenské zahraniční politiky,“ doplnil Fico, který v minulosti kritizoval Evropskou unii i Spojené státy za některá jejich rozhodnutí.
Jeho nástupem do úřadu se Slovensko stává po Maďarsku druhou zemí z Visegrádské skupiny (V4), která odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu, jež se brání ruské vojenské invazi.
Čaputová v proslovu před členy jmenovaného kabinetu uvítala, že nová vládní koalice ujistila, že za kontinuitu považuje členství Slovenska v EU a v NATO.
„Věřím, že budete pokračovat v dobré sousedské politice i vůči těžce zkoušenému východnímu sousedovi,“ zdůraznila Čaputová, přičemž východním sousedem Slovenska je Ukrajina.
Za důležité slovenská prezidentka označila, aby kabinet zastupoval všechny občany, nikoli jen voliče vládních stran. „Důležité je i ujištění, že v důstojnosti a v právech jsou si rovni i příslušníci menšin a že výkon spravedlnosti má mít plynulý průchod,“ dodala Čaputová. Slovensko podle ní potřebuje posílení společenské soudržnosti.
Už odpoledne se Ficův kabinet sešel na svém prvním jednání, na kterém odvolal například vedoucího úřadu vlády i státní tajemníky (náměstky) ministerstev a jmenoval jejich nástupce.
Nová vláda je složena i z několika bývalých ministrů
Slovensko po letech nemá ministra zahraničí, který by byl kariérním diplomatem. Šéfem diplomacie se stal místopředseda Smeru–SD Juraj Blanár, jenž byl místopředsedou parlamentu či předsedou Žilinského kraje. Naposledy nemělo Slovensko diplomata v čele ministerstva zahraničí v letech 2010 až 2012, kdy tuto funkci zastával Mikuláš Dzurinda, který předtím jako premiér dovedl Slovensko do Evropské unie a NATO.
Jmenování nové slovenské vlády (zdroj: ČT24)
Nová vláda je složena i z několika bývalých ministrů. Například ministrem financí se stal Ladislav Kamenický, jenž tuto funkci zastával v letech 2019 až 2020. Ministrem obrany je zase exministr vnitra Robert Kaliňák. Členy kabinetu byli v minulosti také nová ministryně hospodářství Denisa Saková, dále ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši a ministr školství Tomáš Drucker.
Ministrem dopravy Čaputová jmenovala syna zpěváka populární kapely Elán Jozefa Ráže mladšího a ministrem životního prostředí Tomáše Tarabu. Původního kandidáta na tento post – Rudolfa Huliaka – totiž jmenovat odmítla.
Ficův kabinet má aktuálně 16 členů. Výhledově ale bude mít o jednoho více. Příští rok má totiž vzniknout nový resort sportu a cestovního ruchu.
Samotné jmenování nové vlády se proti původnímu plánu posunulo, a to kvůli tomu, že v původně plánovaném termínu poslanci parlamentu na ustavující schůzi ještě nezvolili nového předsedu. Jím se odpoledne stal Pellegrini, který získal v tajné volbě hlasy 131 ze 148 přítomných poslanců – podpořila ho tedy i větší část opozice.
Volba nového předsedy parlamentu následovala po složení slibu zvolenými poslanci a po zřízení dvou parlamentních výborů.
Tři vlády
V předchozím volebním období mělo Slovensko tři vlády. Do zářijových parlamentních voleb zemi nakonec dovedl úřednický kabinet ekonoma Ľudovíta Ódora. Předčasné volby se konaly poté, co po loňském rozpadu tehdejší čtyřčlenné vládní koalice sněmovna vyslovila nedůvěru už menšinové vládě Eduarda Hegera.
Křesla ve 150členné sněmovně si po letošních volbách rozdělilo sedm politických formací včetně jedné koalice. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka. Tyto tři strany obsadily v Národní radě 79 křesel.
V opozici skončily druhé nejsilnější parlamentní hnutí Progresívne Slovensko, dále tříčlenná koalice pod vedením hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti expremiéra Igora Matoviče, liberální strana Sloboda a Solidarita a Kresťanskodemokratické hnutie.
Začátek dopolední ustavující schůze slovenské sněmovny řídil její dosavadní předseda Boris Kollár, který ve funkci zůstává až do zvolení svého nástupce, byť Kollárovo hnutí Sme rodina ve volbách propadlo a už nemá zastoupení v Národní radě.