Čaputová odmítla Huliaka jako ministra životního prostředí, protože popírá klimatickou krizi

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Zdůvodnila to kromě jiného tím, že uchazeč podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS podle médií na Huliakově nominaci na post ministra životního prostředí trvá. Robert Fico, předseda Smeru – sociálna demokracia (SD), který je kandidátem na premiéra, představil kandidáty své strany na ministry.

Právě Huliak spolu s kandidátkou na ministryni kultury Martinou Šimkovičovou patřili podle opozice, odborníků i médií mezi nejkontroverznější kandidáty do příštího kabinetu.

Čaputová zároveň požádala Fica, kterého po zářijových parlamentních volbách pověřila sestavením kabinetu, o doručení nového personálního návrhu. Z vyjádření prezidentské kanceláře vyplynulo, že až následně hlava státu přistoupí ke jmenování nového kabinetu. Fico se v reakci Huliaka sice zastal, nicméně také řekl, že očekává jmenování vlády bez Huliaka, pokud SNS bude na jeho nominaci trvat.

„Kandidát, který dlouhodobě neuznává vědecký konsenzus o změně klimatu a žádná skutečná klimatická krize podle něj neexistuje, nemůže vést a reprezentovat resort, jehož hlavním úkolem je ve smyslu zákona právě ochrana přírody a krajiny nebo klimatického systému Země,“ napsala prezidentská kancelář o Huliakovi.

SNS na Huliakovi trvá

Podle Čaputové uchazeč, který rovněž veřejně schvaluje násilné vypořádání se s názorovými oponenty, a to zejména z řad ochránců přírody, nemůže být způsobilý k tomu vést ministerstvo, jehož součástí je státní ochrana přírody.

Strana SNS později podle slovenských médií oznámila, že na nominaci Rudofa Huliaka do funkce ministra životního prostředí trvá. V prohlášení rovněž vybídla hlavu státu, aby respektovala výsledky voleb a nepřekračovala své kompetence.

„Nedokážu si představit, jak někdo v dnešní, prý demokratické době dokáže takovýmto způsobem pošpinit demokracii,“ prohlásil Huliak v reakci na rozhodnutí hlavy státu. Čaputová podle něho reprezentuje zájmy nevládního sektoru, který je „dlouhodobě přisátý na finance ministerstva životního prostředí, evropské fondy a podílí se výrazným způsobem na podporování trestné činnosti těchto nevládních organizací“. Huliak řekl, že prezidentský palác neřídí Čaputová, která se stala jen bezduchou mluvčí svého partnera, někdejšího ředitele slovenské pobočky Greenpeace Juraje Rizmana.

Fico řekl, že mediální peklo kolem Huliaka je dílem nevládních organizací z oblasti životního prostředí. Podobně jako Huliak tvrdil, že nevládní organizace se prostřednictvím různých projektů chtěly přiživovat na evropských penězích.

Medvědy označil za biologickou zbraň

Huliak, stejně jako Šimkovičová, byli do parlamentu zvoleni na kandidátní listině SNS, byť členy této strany nejsou. Kandidát na ministra podle tisku šířil na sociální síti nenávistné příspěvky vůči ochráncům přírody, klimatickým aktivistům a komunitě LGBT+. Chráněné medvědy po střetech této šelmy s lidmi označil za biologickou zbraň určenou k likvidaci slovenského venkova.

Proti nominaci Huliaka, když se o něm ještě uvažovalo jen jako o možném kandidátovi, dříve vznikla petice. Tu podepsaly tisíce lidí.

Někdejší poslankyně slovenské sněmovny a bývalá televizní moderátorka Šimkovičová se podle slovenských médií zviditelnila například extremistickými, homofobními a proruskými názory. Podle dostupných informací skončila s prací pro televizi Markíza v roce 2015 poté, co v souvislosti s migrační krizí v EU sdílela příspěvky namířené proti uprchlíkům.

Podle Čaputové nicméně ústavně-právní důvody pro nejmenování člena vlády existují ze seznamu předložených kandidátů jen u Huliaka.

SNS je po volbách z konce září nejmenší parlamentní stranou. Ve vládě podle koaliční smlouvy obsadí ještě křeslo ministra sportu a cestovního ruchu. Toto ministerstvo by mělo vzniknout na začátku příštího roku. Shodně sedm křesel v kabinetu obsadí Smer–SD a strana Hlas – sociálna demokracia. Podle dosavadních vyjádření zástupců nové koalice bude slovenským premiérem Fico, který tuto funkci v minulosti zastával už třikrát.

Smer–SD zveřejnil své kandidáty

Fico také řekl, že jeho strana navrhla jako nového ministra zahraničí Juraje Blanára, který byl jako možný nový šéf diplomacie zmiňován v mediích už dříve. Jmenování Blanára, jenž nemá zkušenosti s diplomacií a který stejně jako Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině čelící ruské invazi, by znamenalo, že Slovensko v čele ministerstva zahraničí poprvé po více než deseti letech nebude mít kariérního diplomata.

Kandidátem na ministra obrany je podle Fica Robert Kaliňák, který po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky v roce 2018 skončil ve funkci ministra vnitra. Na ministra dopravy Smer–SD navrhl syna zpěváka populární kapely Elán Jozefa Ráže mladšího. Před pěti lety Smer–SD neuspěl u tehdejšího prezidenta Andreje Kisky s nominací Ráže mladšího na ministra vnitra; novou vládu tehdy skládala úřadující koalice pod vedením Smeru–SD poté, co Fico v zájmu řešení politické krize po Kuciakově vraždě rezignoval na funkci premiéra.

Ministerstvo financí by nyní měl opět řídit další místopředseda Smeru–SD Ladislav Kamenický, který byl v této funkci od května 2019 do března 2020. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...