Čaputová pověřila Fica sestavením vlády. Dostal na to čtrnáct dní

Nahrávám video

Jedním z hlavních úkolů příští slovenské vlády bude co nejvíce utlumit společenské rozpory, řekla v prohlášení k volbám prezidentka Zuzana Čaputová. Krátce nato pověřila sestavením vlády předsedu vítězné strany Smer–SD Roberta Fica, podle tradice na omezenou dobu. Čaputová už má naplánovány schůzky nejen s Ficem, ale také s představiteli dalších politických stran.

„Úloha hlavy státu je respektovat výsledek demokratických voleb a zabezpečovat řádný chod ústavních orgánů. Z tohoto důvodu pověřím sestavením vlády předsedu strany Smer–⁠SD Roberta Fica,“ oznámila Čaputová před schůzkou s Ficem.

Po ní šéf Smeru–SD potvrdil, že od prezidentky dostal dva týdny na vytvoření kabinetu. „O svém postupu budu informovat i další lídry politických stran a samozřejmě veřejnost,“ doplnila Čaputová.

Podle Fica nebude zformování vlády jednoduché. Jeho strana volby sice vyhrála se ziskem téměř 23 procent hlasů, na vytvoření kabinetu s většinovou podporou ve sněmovně ale potřebuje získat ke spolupráci alespoň dvě další politické strany. 

Slovensko už v minulosti zažilo, že vítěz voleb nakonec vládu nesestavil. Naposledy se to stalo v roce 2010 právě Smeru–SD. Fico, který byl ministerským předsedou už třikrát, o víkendu prohlásil, že se bude opět ucházet o funkci premiéra a že jednání o programu příští koalice by mohla trvat zhruba dva týdny. 

Po volbách zároveň zopakoval svůj odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině, která se brání ruské invazi. Pro případ účasti své strany v nové vládě ohlásil odvolání policejního prezidenta a šéfa elitní složky prokuratury. Tyto instituce se zabývají kromě jiného korupčními kauzami z doby dřívějšího vládnutí Smeru–SD, jenž byl u moci nejprve v letech 2006 až 2010 a později nepřetržitě ve dvou shodně čtyřletých volebních obdobích mezi roky 2012 a 2020.

S Čaputovou se následně sešel i předseda hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka. Jeho hnutí už zahájilo neformální rozhovory s představiteli dalších stran o možnosti vytvořit vládu.

„Hledáme, zda existuje prostor a vůle vytvořit alternativní většinu k té, kterou sestavuje Robert Fico. Určitě má větší výhodu a lepší karty v rukou vítěz voleb,“ uvedl Šimečka, který se hodlá vzdát funkce místopředsedy Evropského parlamentu a dále působit ve slovenské politice.

Nahrávám video

„Výsledky voleb zrcadlí názory, hodnoty a postoje společnosti“

„Byly to volby demokratické a zákonné. Jsem ráda, že tuto skutečnost dnes nikdo nezpochybňuje –⁠ navzdory hlasům, které se objevovaly před volbami,“ zdůraznila Čaputová. „Parlamentní volby měly poměrně vysokou účast, jejich výsledky proto o to více zrcadlí názory, hodnoty a postoje společnosti.“ 

„Rozumím, že volební výsledky jsou pro mnoho lidí i zdrojem určitých obav. Jednou z nejdůležitějších úloh nové vlády bude co nejvíce utlumit společenské rozpory, protože společenský směr a soudržnost daleko přesahuje horizont jakýchkoli voleb,“ pokračovala slovenská prezidentka. 

„Vážení spoluobčané, i když nás politika rozděluje, jako lidé se musíme respektovat. Výsledek voleb nezmění naše hodnotové nastavení a věřím, že ani naše společné úsilí o spravedlivou a demokratickou společnost. Protože budování a ochrana demokracie je hodnota, která daleko převyšuje naši rozmanitost,“ vzkázala obyvatelům země Čaputová, jež je zastánkyní liberální demokracie a na rozdíl od Fica také podporovatelkou vojenské pomoci Ukrajině.

S Ficem má slovenská prezidentka nicméně dlouhodobě napjaté vztahy. Po jeho dřívějších slovních výpadech, že je americkou agentkou, na něj letos v září podala žalobu na ochranu osobnosti. Před zvolením do vrcholné funkce byla místopředsedkyní liberálního hnutí Progresívne Slovensko, které až do sobotních voleb bylo neparlamentní stranou.

Pellegriniho volba bude rozhodující

Smer–⁠SD získal téměř 23 procent hlasů a v parlamentu, který čítá 150 poslanců, jich bude mít dvaačtyřicet. Druhé Progresívne Slovensko s ním spolupracovat nebude a pro vytvoření vládní koalice bude klíčový postoj třetí strany v konečném pořadí, Hlasu–⁠SD, který podpořilo bezmála 15 procent voličů.

Šéf Hlasu–⁠SD Peter Pellegrini dosud nesdělil, zda se přikloní na stranu Fica, nebo liberálů z PS. Naznačil však, že variantu se Smerem a nacionalistickou SNS by považoval za stabilnější než případnou čtyřkoalici s progresivisty, konzervativci z KDH a ekonomickými liberály z SaS.

„Budeme samozřejmě jednat s každým, kdo nás na jednání pozve. To je legitimní. Ale jak to jednání dopadne, to už je druhá věc,“ sdělil Pellegrini, který by měl s prezidentkou Čaputovou jednat v úterý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 4 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

Evropský pohled