Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.
K otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou pravděpodobně dojde již během belgického předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. ledna a potrvá půl roku, řekl Obrovský.
„Ukrajinu čeká mnohaletý a složitý proces, kdy bude muset splnit řadu podmínek, aby se stala členskou zemí EU. Bude muset například převzít celý soubor evropských právních předpisů,“ přiblížil zpravodaj.
Proces přijetí Ukrajiny do EU podle něj může trvat i deset a více let. Obrovský také upozornil na to, že na jednotlivé mezikroky celého procesu platí jednomyslnost. „Může dojít ke komplikacím, pokud některý z členských států usoudí, že by se v přístupových jednáních Ukrajiny nemělo pokračovat,“ dodal.
„Jsem ráda, že k tomu došlo, ale nemusíme o tom mluvit jako o velkém šoku. Je to výsledek několikaměsíční práce,“ komentovala rozhodnutí summitu europoslankyně Gregorová (Piráti).
Poukázala i na to, že Evropská komise (EK) ve středu uvolnila deset miliard eur pro Budapešť, které zadržovala kvůli maďarskému porušování zásad „právního státu a evropských hodnot“. „Nejednalo se pouze o úlitbu Orbánovi, došlo k tomu i proto, že naplnil některé podmínky Komise a předložil reformy soudů,“ podotkla.
„Od začátku se spekulovalo, jestli Viktor Orbán hájí nějaký princip, nebo se pouze snaží odblokovat peníze, které mu EK zmrazila, protože neplní podmínky, kterému mu členství v EU ukládá. Ta cena, kterou EU zaplatí, mi přijde nesmírně vysoká,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu Události, komentáře.
Podle něj však nejde o peníze. „My jsme se nechali vydírat jediným státem, jediným státníkem, který hrál naprosto odlišnou hru – možná nejen za sebe, možná mu šlo o rozbití EU,“ doplnil ministr.
Ukrajinské reformy
Gregorová odmítla myšlenku, že by Ukrajina dostala určité úlevy během přístupových jednání. „Ukrajina se v reformách neuvěřitelně posunula. Dokonce se dostala dál než některé země, které již jsou v EU – tím myslím například přijetí Istanbulské úmluvy,“ řekla. „Nemám obavu, že by Ukrajina nebyla schopná reformy postupně naplňovat,“ dodala.
Podle Petra Macha, který v eurovolbách v roce 2024 kandiduje za SPD, by Ukrajina neměla být členem EU. „Ekonomikám, jako je ta naše nebo ta ukrajinská, by spíš prospělo, kdyby si mohly ekonomické zásahy dělat po svém a nepodléhaly regulacím, které jsou možná šity na západní státy,“ prohlásil politik v pořadu Události, komentáře. Zároveň však podpořil přístup Ukrajiny na společný evropský trh.
Očekávání ukrajinské společnosti
Europoslanec Knotek (ANO) upozornil, že většina evropských lídrů se s rozhodnutím zahájit přístupové rozhovory ztotožňuje, ale jsou i tací, kteří to považují za „krátkodobé gesto“. „Očekávání ukrajinské společnosti, která nezná vnitřní fungování EU, pouze urychlí pocit, že Ukrajina již je v Unii,“ upozornil politik.
„Jak již bylo řečeno, pět ze sedmi bodů, aby ta vyjednávání začala, byly splněny. Dva ještě splněné nejsou. Mám informaci, že ukrajinské obyvatelstvo to bere tak, že když splní ty další dva, tak může vstoupit do EU,“ řekl Knotek. To podle něj ovšem není pravda, protože Ukrajina bude muset splnit i takzvaná kodaňská kritéria. Jedná se o podmínky, které pro vstup nových členských států určila EU v devadesátých letech, řekl europoslanec.
„Toto gesto se může v určitém časovém horizontu obrátit proti záměru přijmout Ukrajinu do EU,“ míní Knotek. Upozornil na to, že implementace některých bodů mohou ustrnout.
