Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří.
V karabašské metropoli Stěpanakertu se lidé museli několikrát uchýlit do krytů v obavě z bombardování. Po poledni se město stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování, které si vyžádalo „mnoho zraněných mezi civilisty“, uvedl mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan. Zasaženo podle něj bylo ministerstvo pro mimořádné situace a civilní infrastruktura města.
V bojích s ázerbájdžánskými silami o Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, zahynulo dalších 54 vojáků armády neuznávané karabašské republiky. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na náměstka „ministra obrany“ Náhorního Karabachu Artura Sarkisjana.
Od nedělního propuknutí bojů s Ázerbájdžánem tak bylo zabito celkem 158 karabašských vojáků. „Je mnoho zraněných,“ dodal Sarkisjan.
Ázerbájdžánská armáda podle něj utrpěla mnohem vyšší ztráty: „Za uplynulých 24 hodin nepřítel přišel o 39 kusů obrněné techniky, čtyři bitevní letadla Su-25, tři bitevní vrtulníky Mi-24 a 830 zabitých vojáků. Zničili jsme také dělostřelecký oddíl nepřítele,“ prohlásil.
Tato tvrzení nebylo možné ověřit. Baku neuvádí ztráty své armády v konfliktu, jen počty civilistů zabitých arménským ostřelováním. Dřívější arménská tvrzení o sestřelených letadlech a vrtulnících ministerstvo obrany Ázerbájdžánu popřelo.
Pašinjan: Turci se opět vydávají „na cestu genocidy“
Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s listem Le Figaro osočil Turecko, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bitevníky, bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a „žoldáky a teroristy“ ze severní Sýrie. „Máme důkazy,“ ujistil Pašinjan.
„Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a (stíhačky) F-16,“ dodal. Agentura Reuters upozornila, že žádné konkrétní důkazy arménský premiér nepředložil.
Pašinjan dále Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu. „Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než století,“ uvedl předseda arménské vlády. Podle něj si Ankara chce splnit sen o novém „sultanátu“, a ohrožuje tak stabilitu celého regionu.
Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. „Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionu Arménů,“ řekl premiér. „Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy,“ dodal.
Turecko termín genocida pro masakry Arménů během první světové války odmítá, i když jej používají desítky zemí včetně Česka. Ankara vysoký počet obětí připisuje válce a hladomoru. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu mrtvých. Podle ní zemřelo mezi 300 a 500 tisíci Armény.
Macron: Do bojů se zapojili džihádisté ze Sýrie, kteří přešli přes Turecko
Také francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu v Bruselu v noci na pátek řekl, že do bojů o Náhorní Karabach se zapojily podle informací francouzských tajných služeb tři stovky džihádistů ze severní Sýrie. Přešli přitom podle něj přes turecké město Gaziantep.
Macron dodal, že hodlá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádat o vysvětlení. „Je to nepřijatelné,“ prohlásil. Vyzval také Severoatlantickou alianci, jíž je Turecko členem, aby se tureckými kroky na jižním Kavkazu zabývala. Arménská diaspora má tradičně ve Francii silnou lobby, jakož i v USA a v Rusku.
Dva francouzští novináři z listu Le Monde, zranění v Karabachu, byli v noci přepraveni ze Stěpanakertu do Jerevanu, uvedl Interfax s tím, že stav jednoho z nich lékaři označují za vážný. Podle agentury AFP jsou nyní evakuováni do Francie, kde by letadlo s nimi mělo přistát ještě během pátku.
Dělostřelecká palba zasáhla v pátek minibus s ruskými a arménskými novináři. Oznámila to agentura Ria Novosti s tím, že nikdo nebyl zraněn. V dopravním prostředku cestoval podle ní rovněž Američan, kterého agentura označila jako dobrovolníka.
Jerevan je ochotný jednat o příměří
Arménské ministerstvo zahraničí vyjádřilo ochotu jednat za zprostředkování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o obnovení příměří.
Francie, Rusko a Spojené státy, které spolupředsedají tzv. minské skupině OBSE, založené v roce 1992, aby napomohla k urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, ve čtvrtek vyzvaly k okamžitému příměří a obnovení diplomatických jednání. Turecký prezident Erdogan ale podíl Paříže, Moskvy a Washingtonu na jednáních označil za nepřijatelný. Tvrdí, že se o tento region třicet let nezajímaly.
K ukončení násilí vyzvali po prvním dni jednání také prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, kteří se sešli na summitu v Bruselu.
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem v neděli ráno propukly boje o Náhorní Karabach, které jsou označovány za nejhorší od devadesátých let minulého století. Zemřely při nich již desítky lidí, včetně civilistů. Ázerbájdžán se v nich pokouší dobýt své území, na jehož části existuje nikým neuznaná karabašská republika (Republika Arcach) a zbytek okupuje přímo Arménie. Obývají ho převážně Arméni.
Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, panuje dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
