Čeští politici většinou oceňují, že se lídři zemí Evropské unie dohodli na podobě finanční pomoci zemím zasaženým koronavirovou krizí. Samotné vyjednávání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ale kritizují. Sám Babiš je však přesvědčen, že vyjednal pro Česko dobré podmínky, uvedl, že vyjednal jeden z nejbohatších „dárečků“ od EU, jak nazval balíčky podpory ekonomiky po koronavirové krizi.
Vyjednali jsme dobré podmínky, řekl Babiš po evropském summitu. Opozice výsledky jeho vyjednávání kritizuje
„Vyjednali jsme 1 miliardu 552 milionů eur. To je 42 miliard navíc oproti předpokladu. Pokud tomu někdo nevěří, tak v rámci dokumentu, který jsme vyjednávali, je to na straně 35 doslova napsáno. Vyjednali jsme jeden z nejlepších dárečků, ještě nás v noci předběhla Francie,“ řekl Babiš po návratu z Bruselu.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Podle Andreje Babiše se proti dosavadnímu rozpočtu zvýší pružnost převodů peněz mezi fondy, což je pro ČR klíčové.
„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,“ prohlásil po maratonském jednání Babiš. Později zdůraznil, že považuje výsledné podmínky za dobré s tím, že ČR v příštím období získá o 101,6 miliardy korun více, než bylo v plánu.
Peníze chce Babiš použít na posílení autoprůmyslu a stavebnictví, zmínil se také o podpoře zdravotnictví a digitalizaci. Podkladem má být národní investiční plán. „Předpokládám, že plán restrukturalizace bude mít na starost místopředseda vlády Havlíček,“ dodal český premiér.
Díky tomu, že se státníci shodli na parametrech bezprecedentního fondu, si Česko v období let 2021 až 2027 polepší proti končícímu sedmiletému období téměř o čtyři miliardy eur. V rámci budoucího rozpočtu dostane 27 miliard eur (718 miliard korun), z fondu bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun).
Celkový příspěvek ovšem měl být původně o něco vyšší, lídři unijních zemí se však po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení shodli na seškrtání grantů. Babiš připustil, že Česko dostane méně z některých fondů, jde ale podle něj o fondy, „které nejsou odzkoušené“.
Za důležitou považuje Babiš i možnost půjčovat si dalších více než 410 miliard. „My neručíme za úvěry jiných zemí. Každá země, která si půjčí, to zkrátka musí vrátit,“ dodal.
Vondra: Dohoda zatíží budoucí generace
Místopředseda občanských demokratů Alexandr Vondra kritizuje, že dohoda zatíží budoucí generace. Český premiér podle něj navíc při jednáních selhal, protože souhlasil s výsledným textem, aniž vyjednal cokoliv z toho, k čemu ho před odjezdem do Bruselu zavázala sněmovna.
Vondra ocenil dohodu, protože uklidnila trhy. „Bez toho by brzy došlo k ohrožení eurozóny i integrity celé EU, na což by ČR jako otevřená proexportní ekonomika doplatila,“ uvedl. Konkrétní parametry víceletého rozpočtu i fondu však podle něj moc nadějí nevzbuzují. „Dohoda je významným nakročením k dluhové a fiskální unii. Slibuje zavádění nových daní a pro ČR tím vzniknou nové závazky na desetiletí dopředu, které zatíží budoucí generace,“ uvedl.
Výsledek považuje Vondra za nevýhodný pro Česko. „Premiér jako vyjednavač selhal. S textem souhlasil, aniž by vyjednal cokoli z toho, k čemu ho před odjezdem zavázala sněmovna,“ zdůraznil. Upozorňuje, že Česko získalo navíc v kohezních fondech 1,5 miliardy eur, ale o dvě miliardy eur přišlo kvůli krácení prostředků Fondu spravedlivé transformace, které mají řešit důsledky ústupu od uhlí v postižených regionech. Babiš se podle něj navíc zřejmě ani nepokusil vyjednat zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje energie.
Aspoň nějaký kompromis, soudí Kopřiva
Podle poslance Františka Kopřivy (Piráti) je škoda, že výsledný kompromis snižuje objem investic do zdravotnictví, výzkumu a fondu spravedlivé transformace. „Právě tyto peníze totiž můžou zvýšit konkurenceschopnost EU oproti dalším velmocím a připravit ji na další krize. Dále je špatně, že podle finálního návrhu není čerpání peněz podmíněno dodržováním právního státu,“ uvedl. V některých zemích, včetně Česka, to podle něj může vést ke zneužívání peněz oligarchy.
Za nejdůležitější ale podobně jako další politici Kopřiva považuje, že byl nalezen alespoň nějaký kompromis.
TOP 09, KDU-ČSL a STAN: Dohoda je dobrou zprávou
„Za dohodu jsem rád, i když cesta k ní nebyla snadná a zřejmě poznamená vztahy. Rychlost je důležitá, a to summit splnil. Jsem rád, že premiér nestál dohodě v cestě,“ sdělil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Mrzí ho pokles financí v transormačním fondu.
Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je dohoda dobrou zprávou, protože z krize všichni vyjdou jako vítězové, nebo poražení. „Bít se v prsa, že někdo získal něco navíc, je krátkozraké. Peníze teď musí jít hlavně do inovací a infrastruktury,“ napsala na Twitteru.
Dohodu ocenil předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Základní výtky premiéra Babiše v dohodě ale zůstávají – například kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let nebo problematika finančních vratek – tzv. rabatů pro čisté plátce, které budou v některých případech dokonce navýšeny,“ sdělil.
Navýšení prostředků na kohezi je v tom případě podle něj „slabou náplastí“. Upozornil, že například Polsko i Maďarsko na rozdíl od Babiše dosáhly v podstatě všeho, co chtěly.
Předseda STAN Vít Rakušan shodu také vítá. „Podstatné bude, jak se peníze využijí. Pokud by se měly využít na podporu jen velkých firem, projektů a podobně, pak je jedno, o kolik jsme dostali navíc,“ uvedl. Peníze by podle něj měly směřovat na smysluplné projekty, které posunou ČR „dál do 21. století“.
„EU je po dnešku silnější, soudržnější, solidárnější a ještě více spolupracující. A takovou ji v současném globalizovaném světě plném politiků, kterým překáží demokracie, potřebujeme,“ uvedl šéf poslanců STAN Jan Farský na Twitteru.
Na co Česko peníze využije
Podle premiéra Babiše je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb. Vláda co nejdříve předloží Evropské komisi plán reforem, který bude podmínkou toho, aby mohla čerpat z fondu obnovy určeného pro příští tři roky, uvedl premiér.
„Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví… měli bychom se snažit maximálně urychlit digitalizaci,“ vyjmenoval některé z priorit Babiš.
Zda si Česko vybere i svůj podíl z balíku úvěrů, bude podle něj záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí. „Pokud podmínky, za nichž si bude půjčovat Evropská komise, budou podstatně výhodnější, tak si půjčíme. Ty podmínky ale nyní neznáme,“ uvedl.
Jak dohodu posuzují analytici
Schválení dohody o fondu obnovy a víceletém rozpočtu EU jsou pro českou ekonomiku podle oslovených analytiků dobrou zprávou. I když peníze již neovlivní vývoj české ekonomiky letos, jde i tak podle ekonomů o významnou pomoc o velikosti zhruba 11 procent českého hrubého domácího produktu (HDP). To je podle některých analytiků více než reálná pomoc, kterou ekonomice zasažené koronavirem poskytuje česká vláda. Zároveň ekonomové upozornili, že ČR zůstane díky dohodě nadále čistým příjemcem peněz z EU. A fakt, že si EU peníze půjčí, může vést k efektivnějšímu přerozdělování a hospodaření s unijními penězi.
„Schválení dohody a rozpočtu EU na příští období je pro tuzemskou ekonomiku pozitivní zpráva, jelikož celková výše prostředků směřující do ČR bude oproti původním návrhům vyšší,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil ale, že peníze v záchranném fondu budou dostupné až od ledna příštího roku, takže do ekonomiky se dostanou nejdříve v polovině příštího roku. „Takže záchranný balík již nepomůže k obnově HDP v letošním roce,“ dodal.
Podle Seidlera tak ČR ze samotného fondu obnovy může získat přes čtyři procenta HDP na přímých dotacích a přes sedm procent HDP formou půjček. „Celkově tak podpora přesáhne 11 procent HDP, což je již relativně významná částka, ačkoli bude čerpána v rozmezí několika let a nebude moci být využita zcela libovolně,“ uvedl. Dodal, že EU si sice peníze na trhu půjčí a bude je muset postupně splácet, ČR by ale měla poměrově splatit menší část, a bude tak čistým příjemcem.
„Rozhodně se bude od EU jednat v případě Česka o významně větší pomoc, než dosavadní kroky vlády, které skončily převážně jen u slibů,“ řekl ředitel skupiny Starteepo František Bostl. Zatím je však podle něj brzy dělat soudy, jak moc je zpráva o fondu obnovy pozitivní či negativní.
Pro Česko je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zásadní, že fond obnovy byl nakonec přijat, byť v kompromisní podobě. „Z pohledu české ekonomiky je primární, že díky tomuto fondu může být zotavení evropských ekonomik rychlejší a výraznější. Zásadní je také signál, že EU je schopná se shodnout na spolupráci v tak závažné situaci i přes diverzitu názorů v jednotlivých aspektech,“ uvedl.
„Společný postup je mnohonásobně lepší než nekoordinovaná opatření, která zvýhodňují firmy z jedné země před druhými. Byla by velká škoda a ekonomická ztráta této příležitosti nevyužít. Musíme mít ale připravené smysluplné a chytré investice,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Česko ale podle ní nemá dobrou pověst, co se týká čerpání dotací. „Nemáme připravené projekty. EU bude navíc prosazovat zelené investice na boj s klimatem, na které má jít jedna třetina podpory. Pokud nebudeme schopni využít maximum nabízené pomoci, bude nás to stát nejen miliardy ale i pracovní místa a příležitosti,“ uvedla.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je dohoda především záchranou eura jako měny. „Jak ekonomové varovali, bez rozpočtových transferů je jednotná měna těžko udržitelná poté, co odňala jednotlivým zemím možnost udržovat konkurenceschopnost úpravou hodnoty své měny. Pro ČR bude klíčové, zda to zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty,“ uvedl.