Pavel navrhl na ústavní soudce další dva adepty

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Dolanská Bányaiová působí jako advokátka téměř dvacet let, svoji praxi zaměřuje především na zastupování klientů v soudních a rozhodčích řízeních, na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. 

Podporu její nominaci vyjádřilo představenstvo České advokátní komory. „Jsme si jisti, že je důstojnou zástupkyní advokátního stavu a splňuje veškerá profesní i lidská kritéria kladená na ústavní soudce a soudkyně,“ sdělil předseda komory Robert Němec. Věří tomu, že prezident do budoucna bude nominovat na ústavní soudce další osobnosti z řad advokátů.

Kühn je profesorem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zhruba 15 let je soudcem Nejvyššího správního soudu. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Kühn se v minulosti také podílel na činnosti Legislativní rady vlády, byl také asistentem soudce ÚS.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, který se stal předsedou ÚS, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. 

Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Další Pavlův nominant Simon nezískal podporu Senátu.

Zdeněk Kühn je od roku 2008 soudcem Nejvyššího správního soudu a je předsedou jeho senátu.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou školu Michiganské univerzity v USA. V letech 1997 až 2001 pracoval v advokátní kanceláři jako advokátní koncipient. Od roku 2000 působil jako odborný asistent, v roce 2006 se stal docentem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2018 byl jmenován profesorem teorie práva. Vede semináře i v angličtině. Přednášel i na Newyorské univerzitě v Praze.

Od roku 2004 byl tři roky asistentem soudce na Ústavním soudu, podílel se rovněž na činnosti Legislativní rady vlády České republiky.

V letech 2011 až 2015 byl jedním z expertů Evropské banky pro obnovu a vývoj (EBRD) na podporu právní reformy v Moldavsku. V roce 2012 působil u EBRD jako expert pro reformy v Albánii. V letech 2015 až 2017 byl hlavním expertem programu Rady Evropy (HELP) pro vzdělávání v oblasti soudcovské argumentace a aplikace Evropské úmluvy v Polsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a Bulharsku. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jako advokátka se Lucie Dolanská Bányaiová specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo, je jednatelkou a partnerkou v advokátní kanceláři Bányaiová Vožehová. Kromě toho působí u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře. Od října 2021 zasedá v představenstvu České advokátní komory.

Vystudovala pražskou právnickou fakultu, kde získala malý i velký doktorát. Má za sebou také studijní pobyty na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii a Brandeisově univerzitě ve Spojených státech. Na UK dnes sama učí, vede semináře mezinárodního práva soukromého, přednáší soutěžní právo zahraničním studentům v rámci programu LLM a Erasmus. Hovoří anglicky a francouzsky.

Po studiích pracovala v mezinárodních advokátních kancelářích Altheimer & Gray a Salans, kde působila i její matka, uznávaná členka rozhodčích tribunálů Alena Bányaiová.

Od roku 2004 je advokátkou, v roce 2010 založila se společnicí Lucií Vožehovou vlastní advokátní kancelář. Klienty zastupovala například v řízeních před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo před Tribunálem Evropské unie, věnovala se i případům nekalé soutěže. Má zkušenosti s právem v oblastech IT, zemědělství nebo telekomunikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 6 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 16 hhodinami
Načítání...