Pavel navrhl na ústavní soudce další dva adepty

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Dolanská Bányaiová působí jako advokátka téměř dvacet let, svoji praxi zaměřuje především na zastupování klientů v soudních a rozhodčích řízeních, na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo. 

Podporu její nominaci vyjádřilo představenstvo České advokátní komory. „Jsme si jisti, že je důstojnou zástupkyní advokátního stavu a splňuje veškerá profesní i lidská kritéria kladená na ústavní soudce a soudkyně,“ sdělil předseda komory Robert Němec. Věří tomu, že prezident do budoucna bude nominovat na ústavní soudce další osobnosti z řad advokátů.

Kühn je profesorem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zhruba 15 let je soudcem Nejvyššího správního soudu. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Kühn se v minulosti také podílel na činnosti Legislativní rady vlády, byl také asistentem soudce ÚS.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, který se stal předsedou ÚS, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. 

Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Další Pavlův nominant Simon nezískal podporu Senátu.

Zdeněk Kühn je od roku 2008 soudcem Nejvyššího správního soudu a je předsedou jeho senátu.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou školu Michiganské univerzity v USA. V letech 1997 až 2001 pracoval v advokátní kanceláři jako advokátní koncipient. Od roku 2000 působil jako odborný asistent, v roce 2006 se stal docentem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2018 byl jmenován profesorem teorie práva. Vede semináře i v angličtině. Přednášel i na Newyorské univerzitě v Praze.

Od roku 2004 byl tři roky asistentem soudce na Ústavním soudu, podílel se rovněž na činnosti Legislativní rady vlády České republiky.

V letech 2011 až 2015 byl jedním z expertů Evropské banky pro obnovu a vývoj (EBRD) na podporu právní reformy v Moldavsku. V roce 2012 působil u EBRD jako expert pro reformy v Albánii. V letech 2015 až 2017 byl hlavním expertem programu Rady Evropy (HELP) pro vzdělávání v oblasti soudcovské argumentace a aplikace Evropské úmluvy v Polsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a Bulharsku. Od roku 2007 je též ad hoc soudcem u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jako advokátka se Lucie Dolanská Bányaiová specializuje na soutěžní právo, mezinárodní právo soukromé a evropské právo, je jednatelkou a partnerkou v advokátní kanceláři Bányaiová Vožehová. Kromě toho působí u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře. Od října 2021 zasedá v představenstvu České advokátní komory.

Vystudovala pražskou právnickou fakultu, kde získala malý i velký doktorát. Má za sebou také studijní pobyty na Cardiffské univerzitě ve Velké Británii a Brandeisově univerzitě ve Spojených státech. Na UK dnes sama učí, vede semináře mezinárodního práva soukromého, přednáší soutěžní právo zahraničním studentům v rámci programu LLM a Erasmus. Hovoří anglicky a francouzsky.

Po studiích pracovala v mezinárodních advokátních kancelářích Altheimer & Gray a Salans, kde působila i její matka, uznávaná členka rozhodčích tribunálů Alena Bányaiová.

Od roku 2004 je advokátkou, v roce 2010 založila se společnicí Lucií Vožehovou vlastní advokátní kancelář. Klienty zastupovala například v řízeních před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo před Tribunálem Evropské unie, věnovala se i případům nekalé soutěže. Má zkušenosti s právem v oblastech IT, zemědělství nebo telekomunikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 8 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 9 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 9 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 10 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 16 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.