Evropská komise chystá kvůli ukrajinskému obilí kompenzace pro zemědělce za sto milionů eur

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě sto milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl ve středu podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Kyjev v současné době vyváží asi o třicet procent méně obilí i dalších potravin než před ruskou invazí, vyplývá ze statistik ukrajinského resortu zemědělství.

Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce označil za „preventivní opatření“, píše Reuters. Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, obzvlášť pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.

Levné obilí z Ukrajiny zaplavilo trhy středoevropských zemí, když ho Ukrajina po loňské ruské invazi kvůli zablokovaným černomořským přístavům začala převážet pozemní cestou přes sousední země a Evropská unie zároveň uvolnila pravidla jeho prodeje na unijním trhu. Obilí přitom původně mělo směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí. Evropští zemědělci požadují po Evropské unii, aby přijala opatření, protože levnější ukrajinské obilí podle nich poškozuje domácí pěstitele.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj Šilhan k zákazu dovozu obilí z Ukrajiny na Slovensko
Zdroj: ČT24

Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a ve středu nově i Bulharsko. Bulharský prozatímní premiér Galab Donev podle rozhlasové stanice Radio Bulgaria uvedl, že za poslední rok zůstalo v Bulharsku značné množství potravin, což narušilo potravinové řetězce. „Jsme nuceni přijmout toto národní opatření, protože evropské úřady adekvátní opatření teprve zvažují,“ prohlásil.

Co se týče Slovenska, podle zpravodaje České televize Jana Šilhana se zákaz netýká pouze obilí, ale i dalších zemědělských produktů, jako je například ovoce, zelenina, cukr či med. „Slovenská vláda si od toho v první řadě slibuje ochránění svých domácích zemědělců,“ sdělil Šilhan.

O zákazu uvažuje i Rumunsko. Polsko se nicméně v úterý s Ukrajinou dohodlo na odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes své území od pátku. Česko zákaz dovozu nechystá.

Rumunský ministr zemědělství Petre Daea řekl, že Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ukrajinského obilí a olejnatých semen do 5. června, pokud pětice členů sousedících s Ukrajinou zruší jednostranné zákazy, které v posledních dnech zavedly. „Toto opatření by mohlo být uděláno během 48 hodin poté, co státy zruší svá jednostranná opatření,“ řekl Daea po jednání s místopředsedou EK a eurokomisařem pro obchod Valdisem Dombrovskisem o dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Videokonference se účastnili také představitelé Bulharska, Maďarska, Polska a Slovenska. EK chystá další jednání s těmito zeměmi.

Agrární komora nesouhlasí s návrhem Evropské komise

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že dovoz z Ukrajiny se týká kromě obilí také olejnin, drůbežího masa nebo vajec. „Návrh Evropské unie považujeme za prvoplánový, neefektivní a nesouhlasíme s ním,“ uvedl. Upozornil také, že členské státy mají jenom omezenou možnost situaci samy řešit.

„Maďarsko, Polsko a Slovensko oznámily dokonce zákaz dovozu ukrajinské produkce. Členové Agrární komory České republiky k němu vyzývají také a mluví o protestech po vzoru kolegů ze sousedních zemí,“ dodal. Komora už dříve také upozorňovala na možná zdravotní rizika u komodit dovážených z Ukrajiny, protože nesplňují standardy EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
05:14Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
před 1 hhodinou

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 2 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 2 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 11 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 14 hhodinami
Načítání...