Francie cestou k uhlíkové neutralitě postaví nejméně šest jaderných reaktorů

Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, oznámil prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných čtyřiceti let na padesát a více, pokud to bude bezpečné.

Nové elektrárny podle Macrona postaví a bude provozovat státem kontrolovaná energetická společnost EDF. Na financování projektů a zajištění financí EDF budou uvolněny desítky miliard eur z veřejných zdrojů. EDF odhaduje náklady na šest nových reaktorů typu EPR na přibližně 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) v závislosti na podmínkách financování.

„Naše země potřebuje obrození francouzského jaderného průmyslu. Podmínky pro to máme,“ řekl Macron při představení své nové jaderné strategie v průmyslovém městě Belfort ve východní Francii. Přislíbil také zrychlení rozvoje solární energetiky a větrných elektráren u pobřeží.

Emmanuel Macron představil jadernou strategii
Zdroj: Jean-Francois Badias/Reuters

Studie pro dalších osm reaktorů

První nový reaktor, odvozený z tlakovodního reaktoru EPR, by měl být podle Macrona spuštěn do roku 2035. Francouzský prezident dodal, že nad rámec avizovaných šesti nových jaderných reaktorů byly zadány studie na dalších osm takových zařízení.

Francie podle něj také do roku 2050 zdesetinásobí kapacitu solární energie na více než 100 gigawattů a zaměří se na výstavbu padesáti větrných elektráren na moři s celkovou kapacitou nejméně 40 gigawattů. Kapacita pozemních větrných turbín, které narážejí na silný odpor veřejnosti, se má do roku 2050 pouze zdvojnásobit.

Jaderná bezpečnost po havárii v japonském městě Fukušima stále rozděluje Evropu. Francie tvrdě lobbovala za to, aby jaderná energetika byla podle nových pravidel Evropské komise pro ekologické financování označena jako udržitelná.

Komise nakonec mezi takzvané zelené přechodové energetické zdroje zařadila jádro a rovněž plyn. Pokud budou nová pravidla v rámci Evropské unie schválena, mělo by to snížit náklady na financování projektů jaderné energetiky.

Zpoždění a technické potíže

Reaktory EPR společnosti EDF mají za sebou problematickou historii. Projekty EPR ve Flamanville ve Francii a Hinkley Point v Británii mají mnohaleté zpoždění a rozpočty překročily o miliardy. Tytéž reaktory v Číně a Finsku mají technické problémy.

Macron uvedl, že stát převezme odpovědnost za zajištění financí zadlužené EDF. To podle agentury Reuters naznačuje, že vláda může do firmy vlastněné z 84 procent státem vložit nový kapitál.

EDF tento týden snížila výhled výkonu svých jaderných elektráren na 295 až 315 terawatthodin (TWh) oproti 361 TWh v loňském roce. Zčásti tak učinila s ohledem na delší odstávky kvůli problémům s korozí v několika reaktorech. Pokud by úroveň klesla pod 300 TWh, byla by nejnižší od roku 1990.

Potíže EDF ještě zhoršuje fakt, že Macron, který bude za dva měsíce usilovat o znovuzvolení, společnosti nařídil, aby prodávala více levné elektřiny konkurentům. Snaží se tak odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii. Tento krok sníží hlavní zisk EDF v roce 2022 přibližně o osm miliard eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 14 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...