Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality svých provozů o deset let
Události: ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality (zdroj: ČT24)
Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a rozvojem jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl. Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně. ČEZ nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW).
„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková. Podle ní je možné, že ČEZ bude uhlíkově neutrální i dříve než v roce 2040. Ministerstvo chce společnosti jako ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podporovat, hlavně při výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.
Plovoucí fotovoltaické elektrárny
„Hodnotím to jako ambiciózní cíl, jdou touto cestou dokonce rychleji, než jim stanoví naše úkoly,“ pochvaluje si Hubáčková.
Nové fotovoltaické elektrárny mají vyrůst na místě klasických elektráren, na výsypkách, ale může to být i na hladině vody. První taková, zkušební, už plave na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice.
„Testovali jsme hlavně mechanické vlastnosti, kdy se to hýbe spolu s hladinou, a ověřili jsme, že to nám funguje,“ potvrzuje vedoucí provozu elektráren Štěchovice Roman Pospíšil.
Dva roky bude ještě uhlí zásadní
Beneš připomněl, že zatímco v minulých letech se sledovaly enviromentální cíle, nyní ČR a EU řeší také nezávislost na surovinách z Ruska a vysoké ceny energií provázané především s cenou ruského plynu. Jak bude vypadat blížící se topná sezona, lze podle něj těžko odhadovat.
„Je dost možné, že v nejbližším roce dvou budeme muset počítat s tím, že ještě emisní zdroje budou muset jet více, než se předpokládalo před rokem,“ podotkl. Poslední uhelná elektrárna ČEZ by podle něj mohla být odstavena v roce 2030, což Beneš považuje z pohledu války na Ukrajině za ambiciózní.
EU navíc podle něj počítá s postupným nahrazením nízkoemisních plynových zdrojů vodíkovými. Při investicích do nových elektráren a tepláren by tak podle Beneše mělo být zvoleno takové technologické řešení, které by přechod na vodík umožňovalo.
Dohoda se státem navazuje na jinou, už z roku 2010, která se týkala hlavně snižování emisí dusíku, síry a dalších znečišťujících látek.