ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality svých provozů o deset let

Nahrávám video

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a rozvojem jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl. Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně.  ČEZ nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW).

„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková.  Podle ní je možné, že ČEZ bude uhlíkově neutrální i dříve než v roce 2040. Ministerstvo chce společnosti jako ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podporovat, hlavně při výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny

„Hodnotím to jako ambiciózní cíl, jdou touto cestou dokonce rychleji, než jim stanoví naše úkoly,“ pochvaluje si Hubáčková. 

Nové fotovoltaické elektrárny mají vyrůst na místě klasických elektráren, na výsypkách, ale může to být i na hladině vody. První taková, zkušební, už plave na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice.

„Testovali jsme hlavně mechanické vlastnosti, kdy se to hýbe spolu s hladinou, a ověřili jsme, že to nám funguje,“ potvrzuje vedoucí provozu elektráren Štěchovice Roman Pospíšil. 

Dva roky bude ještě uhlí zásadní

Beneš připomněl, že zatímco v minulých letech se sledovaly enviromentální cíle, nyní ČR a EU řeší také nezávislost na surovinách z Ruska a vysoké ceny energií provázané především s cenou ruského plynu. Jak bude vypadat blížící se topná sezona, lze podle něj těžko odhadovat.

„Je dost možné, že v nejbližším roce dvou budeme muset počítat s tím, že ještě emisní zdroje budou muset jet více, než se předpokládalo před rokem,“ podotkl. Poslední uhelná elektrárna ČEZ by podle něj mohla být odstavena v roce 2030, což Beneš považuje z pohledu války na Ukrajině za ambiciózní.

EU navíc podle něj počítá s postupným nahrazením nízkoemisních plynových zdrojů vodíkovými. Při investicích do nových elektráren a tepláren by tak podle Beneše mělo být zvoleno takové technologické řešení, které by přechod na vodík umožňovalo.  

Dohoda se státem navazuje na jinou, už z roku 2010, která se týkala hlavně snižování emisí dusíku, síry a dalších znečišťujících látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 16 mminutami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...