ČEZ chce urychlit dosažení uhlíkové neutrality svých provozů o deset let

Nahrávám video

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZem a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Firma podle Beneše tohoto cíle dosáhne rozvojem obnovitelných zdrojů a rozvojem jaderné energetiky. „Máme projekt nového velkého tlakovodního reaktoru v Dukovanech, ale urychlíme všechny ostatní jaderné projekty,“ uvedl. Společnost se podle něj také intenzivně věnuje malým modulárním reaktorům, první by mohl vzniknout v Temelíně.  ČEZ nadále plánuje, že do roku 2030 vybuduje obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW).

„Je to významné sdělení, je to významný signál i pro jiné firmy, i pro jiné resorty, hlavně pro ostatní znečišťovatele,“ uvedla Hubáčková.  Podle ní je možné, že ČEZ bude uhlíkově neutrální i dříve než v roce 2040. Ministerstvo chce společnosti jako ČEZ v přechodu na klimatickou neutralitu podporovat, hlavně při výstavbě obnovitelných zdrojů energie jako například inovativní fotovoltaiky a agrovoltaiky.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny

„Hodnotím to jako ambiciózní cíl, jdou touto cestou dokonce rychleji, než jim stanoví naše úkoly,“ pochvaluje si Hubáčková. 

Nové fotovoltaické elektrárny mají vyrůst na místě klasických elektráren, na výsypkách, ale může to být i na hladině vody. První taková, zkušební, už plave na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice.

„Testovali jsme hlavně mechanické vlastnosti, kdy se to hýbe spolu s hladinou, a ověřili jsme, že to nám funguje,“ potvrzuje vedoucí provozu elektráren Štěchovice Roman Pospíšil. 

Dva roky bude ještě uhlí zásadní

Beneš připomněl, že zatímco v minulých letech se sledovaly enviromentální cíle, nyní ČR a EU řeší také nezávislost na surovinách z Ruska a vysoké ceny energií provázané především s cenou ruského plynu. Jak bude vypadat blížící se topná sezona, lze podle něj těžko odhadovat.

„Je dost možné, že v nejbližším roce dvou budeme muset počítat s tím, že ještě emisní zdroje budou muset jet více, než se předpokládalo před rokem,“ podotkl. Poslední uhelná elektrárna ČEZ by podle něj mohla být odstavena v roce 2030, což Beneš považuje z pohledu války na Ukrajině za ambiciózní.

EU navíc podle něj počítá s postupným nahrazením nízkoemisních plynových zdrojů vodíkovými. Při investicích do nových elektráren a tepláren by tak podle Beneše mělo být zvoleno takové technologické řešení, které by přechod na vodík umožňovalo.  

Dohoda se státem navazuje na jinou, už z roku 2010, která se týkala hlavně snižování emisí dusíku, síry a dalších znečišťujících látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 mminutami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 9 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 9 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 15 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026
Načítání...