Vrátí se průmysl v době pokoronavirové do starých kolejí, nebo využije nucenou přestávku ke změně, která se chystala ještě před příchodem viru? Takzvaný Green Deal, Zelenou dohodu, odsouhlasili lídři šestadvaceti zemí Evropské unie už v prosinci 2019. Podle kritiků dohody ale kvůli koronavirové krize nedává smysl investovat do obnovitelné energetiky. V Otázkách Václava Moravce o tom debatovali ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a geolog Václav Cílek z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově.
Konec uhlí do roku 2030 není podle Brabce technicky možný. Celé by to tady krachlo, upozornil
Otázky Václava Moravce 20. září – 2. část (zdroj: ČT24)
Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) to v týdnu označil za nerealizovatelný cíl a projev šéfky Komise nazval „pěknou diplomovou prací, leč student pracoval bez faktů a dat“.
Ministr životního prostředí za stejnou stranu Richard Brabec se svým kolegou souhlasí. „Co my považujeme za nejvíce ambiciózní, je hned ta první část. Zvýšení té ambice na úspory emisí CO2 do roku 2030 ze 40 na 55 procent. To, z důvodu různých jasných podkladů, které máme, považujeme za nereálné,“ řekl. Návrh šéfky Komise vnímá jako apel, ale upozornil, že bude zásadní, aby v tom Evropská unie nezůstala sama.
Geolog Václav Cílek vidí potenciál ve změně celospolečenského nastavení. „Když se bavíme o úsporách elektřiny nebo CO2, tak máme na mysli technická řešení, ale část řešení je v našem životním stylu,“ řekl. Zkritizoval ambice EU za to, že míří primárně na energetiku. „Celá Evropa se dostává do nějakého nestabilního energetického prostředí,“ varoval. Podle něj by měly vlády postupovat opatrně s odstavováním uhelných elektráren.
Projev šéfky Evropské komise k Zelenému údělu (zdroj: EBU)
Konec uhlí by mohl být někdy do roku 2032, odhaduje Brabec
Kvůli kůrovcové kalamitě Česká republika přichází o velké množství lesů, a proto nebude země moci tak lehce naplnit uhlíkovou neutralitu. Ministr Brabec to považuje za jeden z hlavních důvodů, proč Česká republika nedokáže snížit emise skleníkových plynů tak, jak Komise chce. „My jsme počítali, že bychom se mohli dostat někam ke 44 procentům, ale v té době jsme nepočítali s takovým úbytkem lesů,“ nastínil.
„Navrhneme vládě rok, kdy skončí doba uhelná, ale i okrajové podmínky,“ řekl Brabec. Hodlá se na tom domluvit s ministrem průmyslu Havlíčkem. „I kdybychom na každé střeše postavili fotovoltaické panely, tak tady máme nějakou kapacitu soustavy, která potřebuje nějaké základní zatížení, a to dnes umí jaderná elektrárna,“ dodal.
Ohledně možného roku takzvaného „konce uhlí“ nechtěl příliš spekulovat. „Já se domnívám, že to může být pro teplárenství někdy do roku 2032,“ řekl Brabec. Klimatické organizace a hnutí přitom požadovaly konec do roku 2030. „My to nevidíme jako realistické, protože by to tu celé krachlo,“ reagoval ministr. K německému cíli roku 2038 si Brabec myslí, že se Česká republika dostane určitě.
Největší znečišťovatelé v EU
Odklad konce skládkování Brabec hájí
V diskusi se věnovali také odpadu. Konec skládkování se zřejmě posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v pátek s některými úpravami schválila sněmovna. Předloha nyní zamíří k posouzení senátorům.
To vzbudilo kritiku nejen mezi ekologickými aktivisty, ale také mezi řadou starostů menších měst. Brabec zákon hájí. „Na návrh Svazu měst a obcí došlo k posunu na rok 2030. Dramaticky by vzrostla cena za odpady pro obyvatele, protože by je nebylo kam dát. Nechtěli jsme si hrát na to, že tam necháme něco, co není realistické,“ řekl Brabec.
Podle něj se konec skládkování sice posune, ale dojde k výraznému nárůstu poplatku za skládkování. „My v roce 2030 budeme skládkovat maximálně deset procent odpadů. To ekonomické donucení v zásadě odpady od skládek odkloní,“ řekl.
Podle Asociace ekologických organizací Zelený kruh se Česká republika neblíží k udržitelnému rozvoji, pokroky jsou viditelné pouze v dílčích oblastech. Vyplývá to ze zprávy Social Watch 2020, jež hodnotí dodržování Cílů udržitelného rozvoje OSN.
Podle Cílka je důležité si položit otázku, zdali se česká politika neblíží spíše k velkému byznysu. Nedá se podle něj říct, že čeští politici hájí veřejné dobro a neodolávají tlaku lobbistů. Podobně kriticky zněl na Twitteru šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.