Čína může přispět k nalezení „cesty k míru“ na Ukrajině, řekl Macron v Pekingu

Nahrávám video

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ruská válka proti Ukrajině, která trvá již více než devět let, z toho přes rok jde o plnohodnotnou pozemní invazi, bude podle předpokladů jedním z hlavních bodů čtvrtečního jednání Macrona s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Třístranné schůzky se účastní také předsedkyně EK von der Leyenová.

Macron po příletu do Pekingu zdůraznil, že dialog s Čínou je klíčový. „Nemůžeme dopustit, aby dialog s Čínou vedlo výhradně Rusko,“ řekl. Francouzský prezident také uvedl, že se čím dál víc mluví o napětí mezi Východem a Západem, ale že není důvod přistoupit na „logiku dvou antagonistických bloků“.

Macron dal již dříve najevo, že návštěvy v Číně využije k tomu, aby se Si Ťin-pchingem „pracoval na návratu k míru“ na Ukrajině sužované ruskou invazí. Krátce před návštěvou Číny telefonoval Macron se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Oba státníci se shodli, že je třeba přesvědčit Čínu, aby pomohla k brzkému ukončení války na Ukrajině a nastolení trvalého míru v regionu, uved Elysejský palác.

Strategické otázky a mezinárodní krize, spolupráce tváří tvář světovým výzvám a ekonomické vztahy budou hlavními tématy jeho návštěvy, oznámil také Elysejský palác s tím, že Čína je významný hráč z pohledu demografie, ekonomiky, vědy i diplomacie. Francie i Čína jsou také stálými členy Rady bezpečnosti OSN.

Nahrávám video

Peking chce hrát roli mírotvůrce

Čínský vůdce v březnu absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v uplynulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu. Západ je ale vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska k čínskému návrhu skeptický.

„Peking by rád hrál větší roli při zprostředkování míru na Ukrajině,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Poukázala na jeho nedávno představený dvanáctibodový plán. „Problém je v tom, že Peking má strategické partnerství s Moskvou a tento plán jednoznačně straní Rusku, proto je nepřijatelný jak pro Ukrajinu, tak pro západní spojence,“ řekla zpravodajka. Čína podle ní nechce ustoupit z této pozice, přestože se pak mohou zhoršit její vztahy s Evropskou unií.

Peking vnímá Macrona – po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové – jako někoho, kdo by mohl pomoci usměrňovat evropskou politiku vůči Číně, aby nebyla tak radiální, tak rázná, jako je politika USA, a aby se Čína nedostala do izolace. „Určitě nemůžeme čekat zásadní změnu čínské pozice, to je jasné i v Bruselu, nicméně zástupci Evropské komise chtějí zapůsobit na Čínu, aby nedodávala Rusku zbraně,“ řekla Šámalová k možným výsledkům návštěvy.

Dodala, že jsou informace o tom, že Peking dodává Moskvě munici a duální technologie, které lze využít jak k civilním, tak k vojenským účelům. Například drony, které používá ruská armáda.

Borell: Čína porušuje své závazky vůči OSN

Von der Leyenová nedávno vyzvala Peking, aby sehrál konstruktivní roli při nastolení míru na Ukrajině, a uvedla, že Evropská unie je znepokojena přátelským postojem Číny vůči Rusku, které Ukrajinu před více než rokem napadlo. Peking by podle šéfky EK měl využít svých vazeb na Moskvu k omezení bojů.  

Von der Leyenová a Macron oznámili plánovanou cestu po konci summitu EU, na němž se evropští lídři mimo jiné shodli na investicích do snížení závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. 

Den před návštěvou von der Leyenové a Macrona v Číně uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, že čínská podpora Ruska během invaze na Ukrajinu je hrubým porušením závazků Pekingu vůči OSN. „Nelze se stavět na stranu agresora,“ prohlásil Borrell „Od stálého člena Rady bezpečnosti OSN se jasně očekává, že se postaví na obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech a Čína má morální povinnost přispět ke spravedlivému míru,“ dodal.

Čínský velvyslanec říká, že podpora Ruska není bezmezná

Velvyslanec Číny v Evropské unii Fu Kong řekl v rozhovoru pro The New York Times, že čínsko-ruské „přátelství bez limitů“ je jen rétorický obrat a že jeho země Ruskem vedenou válku nepodporuje. „Peking neodsoudil invazi, protože pochopil ruská tvrzení o obranné válce proti pronikání NATO a protože jeho vláda věří, že ,základní příčiny jsou složitější‘, než říkají západní vůdci,“ řekl.

Zmínil, že Čína neposkytla Rusku žádnou vojenskou pomoc a že neuznala anexi Krymu, který považuje za území Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 6 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 23 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 35 mminutami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 1 hhodinou

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 3 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 3 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.