Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání „cesty k míru“ na Ukrajině, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Macron tam dorazil ve snaze obnovit dynamiku francouzsko-čínských politických a ekonomických vztahů. Setká se s nejvyššími čínskými státními představiteli, ale také se studenty nebo investory. Části jednání se účastní rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Čína může přispět k nalezení „cesty k míru“ na Ukrajině, řekl Macron v Pekingu
Emanuel Macron navštívil Čínu (zdroj: ČT24)
Ruská válka proti Ukrajině, která trvá již více než devět let, z toho přes rok jde o plnohodnotnou pozemní invazi, bude podle předpokladů jedním z hlavních bodů čtvrtečního jednání Macrona s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Třístranné schůzky se účastní také předsedkyně EK von der Leyenová.
Macron po příletu do Pekingu zdůraznil, že dialog s Čínou je klíčový. „Nemůžeme dopustit, aby dialog s Čínou vedlo výhradně Rusko,“ řekl. Francouzský prezident také uvedl, že se čím dál víc mluví o napětí mezi Východem a Západem, ale že není důvod přistoupit na „logiku dvou antagonistických bloků“.
Macron dal již dříve najevo, že návštěvy v Číně využije k tomu, aby se Si Ťin-pchingem „pracoval na návratu k míru“ na Ukrajině sužované ruskou invazí. Krátce před návštěvou Číny telefonoval Macron se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Oba státníci se shodli, že je třeba přesvědčit Čínu, aby pomohla k brzkému ukončení války na Ukrajině a nastolení trvalého míru v regionu, uved Elysejský palác.
Strategické otázky a mezinárodní krize, spolupráce tváří tvář světovým výzvám a ekonomické vztahy budou hlavními tématy jeho návštěvy, oznámil také Elysejský palác s tím, že Čína je významný hráč z pohledu demografie, ekonomiky, vědy i diplomacie. Francie i Čína jsou také stálými členy Rady bezpečnosti OSN.
Barbora Šámalová hovořila o návštěvě francouzského prezidenta a předsedkyně EK v Pekingu (zdroj: ČT24)
Peking chce hrát roli mírotvůrce
Čínský vůdce v březnu absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v uplynulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu. Západ je ale vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska k čínskému návrhu skeptický.
„Peking by rád hrál větší roli při zprostředkování míru na Ukrajině,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Poukázala na jeho nedávno představený dvanáctibodový plán. „Problém je v tom, že Peking má strategické partnerství s Moskvou a tento plán jednoznačně straní Rusku, proto je nepřijatelný jak pro Ukrajinu, tak pro západní spojence,“ řekla zpravodajka. Čína podle ní nechce ustoupit z této pozice, přestože se pak mohou zhoršit její vztahy s Evropskou unií.
Peking vnímá Macrona – po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové – jako někoho, kdo by mohl pomoci usměrňovat evropskou politiku vůči Číně, aby nebyla tak radiální, tak rázná, jako je politika USA, a aby se Čína nedostala do izolace. „Určitě nemůžeme čekat zásadní změnu čínské pozice, to je jasné i v Bruselu, nicméně zástupci Evropské komise chtějí zapůsobit na Čínu, aby nedodávala Rusku zbraně,“ řekla Šámalová k možným výsledkům návštěvy.
Dodala, že jsou informace o tom, že Peking dodává Moskvě munici a duální technologie, které lze využít jak k civilním, tak k vojenským účelům. Například drony, které používá ruská armáda.
Borell: Čína porušuje své závazky vůči OSN
Von der Leyenová nedávno vyzvala Peking, aby sehrál konstruktivní roli při nastolení míru na Ukrajině, a uvedla, že Evropská unie je znepokojena přátelským postojem Číny vůči Rusku, které Ukrajinu před více než rokem napadlo. Peking by podle šéfky EK měl využít svých vazeb na Moskvu k omezení bojů.
Von der Leyenová a Macron oznámili plánovanou cestu po konci summitu EU, na němž se evropští lídři mimo jiné shodli na investicích do snížení závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
Den před návštěvou von der Leyenové a Macrona v Číně uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, že čínská podpora Ruska během invaze na Ukrajinu je hrubým porušením závazků Pekingu vůči OSN. „Nelze se stavět na stranu agresora,“ prohlásil Borrell „Od stálého člena Rady bezpečnosti OSN se jasně očekává, že se postaví na obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech a Čína má morální povinnost přispět ke spravedlivému míru,“ dodal.
Čínský velvyslanec říká, že podpora Ruska není bezmezná
Velvyslanec Číny v Evropské unii Fu Kong řekl v rozhovoru pro The New York Times, že čínsko-ruské „přátelství bez limitů“ je jen rétorický obrat a že jeho země Ruskem vedenou válku nepodporuje. „Peking neodsoudil invazi, protože pochopil ruská tvrzení o obranné válce proti pronikání NATO a protože jeho vláda věří, že ,základní příčiny jsou složitější‘, než říkají západní vůdci,“ řekl.
Zmínil, že Čína neposkytla Rusku žádnou vojenskou pomoc a že neuznala anexi Krymu, který považuje za území Ukrajiny.