Přiveďte Rusko k rozumu, vyzval Macron Si Ťin-pchinga

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron na čtvrteční schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ ohledně války na Ukrajině a přiměje zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu. Informovala o tom agentura AFP. Macron hovořil také s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Schůzky by mohly po letech napětí naznačit, jaké budou budoucí vztahy EU a Číny, poznamenala agentura Reuters.

„Ruská agrese na Ukrajině zasadila ránu (mezinárodní) stabilitě,“ řekl Macron na čtvrteční dvoustranné schůzce se Siem. „Vím, že se na vás mohu spolehnout, že přivedete Rusko k rozumu a všechny k jednacímu stolu,“ dodal.

Čínský prezident podle médií na setkání vyzdvihl stabilitu čínsko-francouzských vztahů. Čína a Francie mají schopnost a odpovědnost překonat „spory a překážky“ v době, kdy svět prochází hlubokými dějinnými změnami, prohlásil Si. „Čínsko-francouzské vztahy zůstávají stabilní a pozitivní,“ dodal. 

Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, s Ruskem má ale silné vazby. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.

Peking se rovněž snaží vystupovat jako potenciální mírotvorce, nedávná návštěva čínského prezidenta v Moskvě ale podle agentury Reuters zdůraznila stále užší vztahy mezi Ruskem a Čínou. Si v březnu v Moskvě se svým ruským protějškem podepsal rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci.

Krátce před zahájením třídenní návštěvy Číny telefonoval Macron se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Oba státníci se shodli, že je třeba přesvědčit Čínu, aby pomohla k brzkému ukončení ukrajinské války a nastolení trvalého míru v regionu, uvedl Elysejský palác.

Čína a Francie odmítly použití jaderných zbraní na Ukrajině

Čína a Francie se shodly na tom, že jaderné zbraně by měly být z ukrajinského konfliktu vyloučeny, uvedl Macron podle agentury Reuters po setkání se svým čínským protějškem. 

Macron zdůraznil, že Rusko by nemělo rozmísťovat jaderné zbraně v Bělorusku, které s Ukrajinou sousedí. S poukazem na ruskou invazi na Ukrajinu dodal, že jeden z členů Rady bezpečnosti OSN porušil Chartu OSN, což je nepřijatelné. Čínský prezident vyzval všechny země, aby respektovaly dohodu o nešíření jaderných zbraní.

Podle čínského prezidenta Čína a Francie rovněž apelovaly na mezinárodní společenství, aby nedopustilo vystupňování ukrajinské krize. Si také vyjádřil naději na co nejrychlejší zahájení mírových rozhovorů na Ukrajině a nalezení politického řešení konfliktu. Později se oba státníci sešli i s předsedkyní Evropské Komise (EK) Ursulou von der Leyenovou.

Předsedkyně EK ve čtvrtek uvedla, že vyzvala čínského prezidenta, aby navázal kontakt s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřila se i k situaci okolo Tchaj-wanu, stabilita v Tchajwanském průlivu má podle ní zásadní význam.

Nikdo by neměl jednostranně měnit status quo hrozbou síly v daném regionu a napětí by mělo být řešeno prostřednictvím dialogu, dodala von der Leyenová po dřívějším setkání s čínským prezidentem.

„Čína a EU by měly nastolit vzájemné porozumění, vyhnout se nedorozuměním a chybným hodnocením,“ po jednání s von der Leyenovou řekl Si Ťin-pching a doplnil, že Evropa se může i nadále podílet na „dividendách“ z rozvoje Číny, napsala agentura Reuters.

Nahrávám video

Rozdílný přístup Macrona a von der Leyenové

Macron a je na návštěvě Číny společně s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou, nemají ale vždy společný program. „V tomto ohledu se zmiňovalo, že Ursula von der Leyenová zastupuje jakéhosi zlého policistu a Macron hodného policistu, protože mají odlišné pojetí toho, co můžou v Pekingu vyjednat,“ řekl sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis. Podle něj budou evropští politici se svými čínskými hostiteli jednat o válce na Ukrajině i o obchodních stycích mezi Evropskou unií, samotnou Francií a Čínou.

Právě v obchodu hledá Evropa křehkou rovnováhu s Čínou. Nechce být nebezpečně otevřená v oblasti technologií ani závislá na čínských strategických komponentech. Zároveň nechce největšího obchodního partnera vehnat do hlubších vazeb s Moskvou. Čína zájem o Evropu má. „Čína je připravená se otevřít dokořán a sdílet se světem nové příležitosti, které její rozvoj přináší,“ prohlásil Si Ťin-pching.

Gardáš upozornil na komentář předsedkyně EK z minulého týdne, který se týkal čínského geopolitického postavení v dnešní době. Podle sinologa v něm stálo, že se Čína stala represivnější na domácím poli a asertivnější na poli mezinárodním.

Emmanuel Macon má vůči Číně mírnější postoj. „Říká, že se nemůžeme od Číny odpojit, a naopak musíme hledat nějaké možnosti zapojení, s čímž se jednoznačně dá souhlasit,“ řekl Gardáš. Podle něj francouzský prezident projevil i jistou míru naivity ohledně role Číny v jednání o míru v ukrajinsko-ruské válce.

„Kdyby byla Čína hlavním aktérem (mírových rozhovorů), tak za současné situace to vypadá, že by to nebylo úplně rovnovážné pro Ukrajinu a že by převažovala jakási výhoda pro ruskou stranu,“ doplnil sinolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 13 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 5 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.