Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.
Čína před pár dny zaznamenala velký diplomatický úspěch, když v Pekingu uzavřely dohodu o obnovení diplomatických vztahů Írán a Saúdská Arábie. „Čína chce konkurovat Spojeným státům, to je v tuto chvíli její hlavní cíl. Samozřejmě se zajímá i o ropu a o obchod, ale už nejenom o ně, už se chce angažovat i v politice,“ uvádí Šámalová.
„Chce se prosadit v oblasti, která je strategicky významná a ve které po několik desetiletí dominovaly Spojené státy, aby mohla ukázat zejména zemím, které jsou tradičně zdrženlivé nebo nedůvěřivé vůči USA, že může existovat i jiný řád než podle amerických pravidel,“ dodává k čínským záměrům na Blízkém východě.
Čína tvrdí, že se chce aktivně angažovat v ukončení ruské války proti Ukrajině a představila dvanáctibodový plán, který ale straní Rusku a je nepřijatelný jak pro Kyjev, tak pro Západ, připomíná zpravodajka ČT s tím, že na čínském přístupu k Rusku se nic nemění.
„Čína dosud ani neodsoudila invazi na Ukrajinu, dokonce ani poté, co vyšly najevo masakry civilistů. Nemluví o válce, přejímá ruskou propagandu a mluví o ‚speciální vojenské operaci‘. Postoj Číny se nemění, Čína a Rusko jsou strategičtí spojenci, kteří mají stejného nepřítele, tím jsou Spojené státy. A mají také stejný terč, a tím je NATO,“ shrnuje postoj Pekingu Šámalová.
Čínský vůdce by mohl chtít udělat „něco velkého“
Čína podle ní sleduje ruskou agresi vůči Ukrajině velmi pozorně a vyhodnocuje, do jaké míry jsou USA a jejich spojenci ochotni postavit se za své další spojence, a to s ohledem na své další plány ohledně Tchaj-wanu, který Peking považuje za své území.
„Převažuje názor, že ta neúspěšná ruská operace na Ukrajině by mohla Čínu od invaze na Tchaj-wan spíše odradit. Na druhou stranu se někteří analytici domnívají, že Si Ťin-pching se ve svém třetím funkčním období bude potřebovat projevit jako silný vůdce, bude chtít po sobě zanechat nějaký odkaz, a proto se rozhodne udělat něco významného, velkého. A tím by mohl být právě útok na Tchaj-wan,“ přibližuje zpravodajka ČT.
„Pravděpodobně ne na hlavní ostrov, to by bylo pro Čínu velice riskantní a mělo by to obrovské ekonomické důsledky, ale může se pokusit zmocnit některých malých nebo neobydlených ostrůvků, které patří Tchaj-wanu,“ dodává.
Peking má také obrovský vliv na Severní Koreu, která je vzhledem k mezinárodním sankcím závislá na dodávkách zboží a potravin z Číny. Západ by proto měl v otázce KLDR o spolupráci s Pekingem zájem. „Primárním cílem Číny v této chvíli je konkurovat Spojeným státům, takže se nedá předpokládat, že by tento svůj vliv na Severní Koreu chtěla využít tím směrem, který by byl pro mezinárodní společenství žádoucí,“ vylučuje nyní možnosti kooperace Šámalová.
