Čínský parlament zvolil do čela země Si Ťin-pchinga na třetí funkční období. Vládnout ale může až do smrti

2 minuty
Události: Třetí období Si Ťin-pchinga
Zdroj: ČT

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Si Ťin-pching je prezidentem 1,4miliardové země od března 2013 a v čele Komunistické strany Číny stojí dokonce od listopadu 2012. Podle dříve platných pravidel by letos v úřadu hlavy státu musel skončit, parlament ale v roce 2018 z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce na dva po sobě jdoucí mandáty. Si tedy může teoreticky vládnout neomezeně dlouho.

Už loni v říjnu si zajistil třetí pětileté funkční období jako generální tajemník komunistické strany a nyní k tomu znovu přidal i prezidentský úřad, když se pro něj podle AP vyslovilo 2952 delegátů a žádný nebyl proti. Parlament Sia zvolil také za vrchního velitele Čínské lidové osvobozenecké armády.

Ke znovuzvolení mu v pátek pogratuloval ruský vládce Vladimir Putin, který zmínil, že věří v posílení jejich spolupráce v regionálních a mezinárodních otázkách. „Jsem přesvědčen, že společným jednáním zajistíme rozšíření plodné rusko-čínské spolupráce v celé řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu v telegramu do Pekingu. Si od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s Putinem a v jarních měsících by měl Moskvu navštívit.

Čína bude mít i nového premiéra

Viceprezidentem, jehož pozice je spíše symbolická, se v pátek stal osmašedesátiletý Chan Čeng, který byl v minulosti starostou mnohamilionové Šanghaje a do loňska také členem politbyra. Nový premiér bude oznámen v sobotu; podle předpokladů se jím stane třiašedesátiletý někdejší šanghajský stranický vůdce Li Čchiang.

Novým předsedou parlamentu je šestašedesátiletý Čao Le-ťi, který si získal prezidentovu důvěru jako někdejší šéf vlivné disciplinární komise čínské komunistické strany. Komise vede protikorupční tažení, jež podle názoru politologů pomohlo prezidentovi zbavit se svých odpůrců.

Letošní týdenní zasedání parlamentu se koná v problematické době pro Čínu i Sia, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí.

Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila tamní ekonomiku – růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta.

Pragmatik v „jádru strany“

Si Ťin-pching je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Značnou popularitu mezi lidmi Siovi vynesla rozsáhlá protikorupční politika, Číňané prezidentovi přezdívají „strýček Si“.

Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla, podle některých je dokonce nejsilnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 30 let a zároveň posílil vliv komunistické strany.

Si bývá označován za „jádro strany“. Takto byli v minulosti nazváni jen tři politici – zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.

Loni v říjnu si Si zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP je možné, že zůstane u moci doživotně. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pak Američané stále vyjednávají dohodu o nerostných surovinách.
05:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Polsko zpřísní kvůli slintavce kontroly na hranicích

Polsko zpřísní kontroly na hranicích se Slovenskem, Českem a Německem, aby se ochránilo před slintavkou a kulhavkou, oznámil premiér Donald Tusk. Zdůraznil, že nemoc se dosud v zemi nevyskytuje a že se vláda soustřeďuje na to, aby se do země ani nedostala.
před 20 mminutami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petra Bystroně (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 59 mminutami

Izraelský úder na předměstí Bejrútu zabil člena Hizballáhu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh Hasan Bdajr, který byl při útoku zabit. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně další tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.
06:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejdražší soudní kampaň v historii USA otestuje moc Muska

Úterní volby do Nejvyššího soudu státu Wisconsin budí v USA nebývalé emoce. Demokraté a republikáni nalili do kampaně rekordní částky, aby podpořili kandidáty, kteří mohou rozhodovat o klíčových tématech jako potraty, volební pravidla či přerozdělení obvodů v Kongresu. Místní obyvatelé mají obavy ze zpolitizování justice. Kritika míří hlavně na kampaň miliardáře Elona Muska. Demokraté z klání udělali de facto referendum o něm a politice prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Bahnitá voda se valila ulicemi. Řecký ostrov zasáhly silné deště

Silné deště ochromily řecký ostrov Paros, kde úřady uzavřely školy a omezily dopravu. V obci Naousa se ulicemi valila bahnitá voda, která unášela auta i trosky. Meteorologové varují, že nepříznivé počasí bude pokračovat a silné deště zasáhnou další ostrovy v Egejském moři.
před 3 hhodinami

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v úterý s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 8 hhodinami
Načítání...