Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.
Čínský parlament zvolil do čela země Si Ťin-pchinga na třetí funkční období. Vládnout ale může až do smrti
Si Ťin-pching je prezidentem 1,4miliardové země od března 2013 a v čele Komunistické strany Číny stojí dokonce od listopadu 2012. Podle dříve platných pravidel by letos v úřadu hlavy státu musel skončit, parlament ale v roce 2018 z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce na dva po sobě jdoucí mandáty. Si tedy může teoreticky vládnout neomezeně dlouho.
Už loni v říjnu si zajistil třetí pětileté funkční období jako generální tajemník komunistické strany a nyní k tomu znovu přidal i prezidentský úřad, když se pro něj podle AP vyslovilo 2952 delegátů a žádný nebyl proti. Parlament Sia zvolil také za vrchního velitele Čínské lidové osvobozenecké armády.
Ke znovuzvolení mu v pátek pogratuloval ruský vládce Vladimir Putin, který zmínil, že věří v posílení jejich spolupráce v regionálních a mezinárodních otázkách. „Jsem přesvědčen, že společným jednáním zajistíme rozšíření plodné rusko-čínské spolupráce v celé řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu v telegramu do Pekingu. Si od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s Putinem a v jarních měsících by měl Moskvu navštívit.
Čína bude mít i nového premiéra
Viceprezidentem, jehož pozice je spíše symbolická, se v pátek stal osmašedesátiletý Chan Čeng, který byl v minulosti starostou mnohamilionové Šanghaje a do loňska také členem politbyra. Nový premiér bude oznámen v sobotu; podle předpokladů se jím stane třiašedesátiletý někdejší šanghajský stranický vůdce Li Čchiang.
Novým předsedou parlamentu je šestašedesátiletý Čao Le-ťi, který si získal prezidentovu důvěru jako někdejší šéf vlivné disciplinární komise čínské komunistické strany. Komise vede protikorupční tažení, jež podle názoru politologů pomohlo prezidentovi zbavit se svých odpůrců.
Letošní týdenní zasedání parlamentu se koná v problematické době pro Čínu i Sia, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí.
Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila tamní ekonomiku – růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta.
Pragmatik v „jádru strany“
Si Ťin-pching je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Značnou popularitu mezi lidmi Siovi vynesla rozsáhlá protikorupční politika, Číňané prezidentovi přezdívají „strýček Si“.
Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla, podle některých je dokonce nejsilnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 30 let a zároveň posílil vliv komunistické strany.
Si bývá označován za „jádro strany“. Takto byli v minulosti nazváni jen tři politici – zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.
Loni v říjnu si Si zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP je možné, že zůstane u moci doživotně. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.