Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
„Jsem hrdá, že jsme se dostali na 310 miliard, když si vezmu, v jakém stavu nám nechala bývalá vláda rozpočet, kolik tam bylo děr, kolik tam bylo chybějících peněz,“ kritizovala Schillerová bývalý kabinet Petra Fialy (ODS). Zmínila, že v tomto návrhu státního rozpočtu jsou seškrtané provozní výdaje a další úspory.
V předchozím návrhu státního rozpočtu, který nové složení Poslanecké sněmovny odmítlo, chyběly dle Schillerové prostředky na dopravní infrastrukturu, mandatorní výdaje, regionální školství či zemědělství. „Byly tam díry i na příjmové straně,“ tvrdí Schillerová.
Kupka v reakci vytknul významné navýšení schodku, které dle něj „skutečně zaplatí všechny budoucí generace“. Kritizuje současný kabinet za „rozhazování peněz“. Podotkl, že deficit původního rozpočtu předchozí vlády byl koncipovaný na 237 miliard korun, aby odpovídal zákonu o rozpočtové odpovědnosti.
„Na základě výjimek – oficiálně uznaných – tam byla návratná půjčka pro (jadernou elektrárnu) Dukovany v hodnotě 18,3 miliardy. Tu vláda úplně vynulovala, přesto využila peníze na to, aby navýšila výdaje státu čistě na provoz a na své další předvolební dárečky,“ kritizoval Kupka.
V předchozí verzi státního rozpočtu byla dle něj i suma téměř 31 miliard korun na navýšení obranyschopnosti. Současné snižování výdajů na obranu považuje za zásadní chybu.
Co se týče výjimek, Schillerová argumentovala částí Fiskálního paktu stability Evropské unie, která „padá na únikové doložky a na to, jak se konstruují výdajové rámce“. Výdajové rámce vypočetla na 293 miliard, tvrdí tak, že současná vláda překročila, „pokud vůbec překročila“, deficit o 17 miliard korun. Předchozí kabinet osočila, že překročil o 36 miliard.
Nižší výdaje na obranu
Moderátor Dolanský navázal, že v původním návrhu státního rozpočtu byly výdaje na obranu ve výši 2,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), současný kabinet jej snížil na 2,07 procenta. Část peněz však spadá i do dopravy – přibližně 20 miliard korun. Nyní se čeká, zda tyto výdaje NATO uzná.
Podle ministryně financí se v rámci sněmovního rozpočtového výboru schvalovalo „ozelenění“ dopravních staveb, ve smyslu jejich uznání v rámci Severoatlantické aliance. A částku pro letošek snížili dle ní proto, že to není „zazávazkovaná částka“.
Kupka souhlasil, že „je v národním zájmu, aby se podařilo započítat investice do dopravní infrastruktury – ty, které například budou sloužit i pro pohyb armády i pro pohyb armád jiných států“. Vytknul však započtení 20 miliard korun na dopravní infrastrukturu v rámci výdajů na obranu ve výši pouze 2,07 procenta HDP, nikoli původně plánovaných 2,35 procenta. „To bude pro vyjednávací pozici s NATO významně horší,“ obává se exministr.
Obnovitelné zdroje energie
Dle něj je každopádně „startovní pozice“ pro současnou vládu výrazně lepší a není prý důvod ke zvyšování schodku státního rozpočtu takovým způsobem. Rozumí prý tomu, že chce kabinet zaplatit ze státních peněz více za obnovitelné zdroje energie, peníze však dle něj půjdou bez rozdílu na to, zda jsou potřeba všem. Řekl, že za bývalé vlády pomoc mířila těm, pro které představovala cena energií „zásadní problémy“.
Schillerová upozorňuje, že ceny energií byly dlouhou dobu vysoko. Eurostat mimo jiné loni uvedl, že ceny elektřiny pro domácnosti zůstaly v Česku v prvním pololetí podle standardu kupní síly nejvyšší z celé Evropské unie, v případě plynu to bylo lepší. „My jsme se zavázali k tomu, že pomůžeme občanům a firmám,“ prohlásila ministryně. Cílenou pomoc, o níž hovořil Kupka, nazvala sociálním inženýrstvím, které prý nedává smysl. „Podívejte se, jak v Německu podporují ceny energií,“ řekla Kupkovi.
„Německo se zaměřuje právě na ty oblasti, kde pro ně vysoké ceny energií představují existenční problémy. To jsme dělali my,“ namítl Kupka. Plošnou podporu zaplatí občané, řekl s tím, že navíc zaplatí úrok z toho, že si stát bude muset více půjčit. Podotkl také, že v loňském roce zaplatilo Česko za dluhovou službu 100 miliard korun, letos by to mělo být více než 110 miliard.
