Příjmy strana 3 z 3

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Americký Nejvyšší soud spustil dle médií revoluci v tamním univerzitním sportu. Sportovci-studenti dosud nesměli od školy pobírat plat ani jiné finanční nebo materiální bonusy. Verdikt soudců to mění a spolu s odměnami pro studenty přetváří celou povahu vysoce populárního univerzitního sportování.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Evropská komise požaduje po Česku zhruba 2,1 miliardy korun (82,5 milionu eur) za špatné vyměření cla při dovozu textilu a obuvi z Číny mezi lety 2012 až 2019. V pátek o tom informovala Celní správa. Komise požaduje peníze i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. To vedlo k nižším příjmům rozpočtu EU.

Svou ekonomickou situaci hodnotí podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi 44 procent lidí jako lepší než před dvěma lety. V porovnání s dotazováním z června 2019 je to nárůst o šest procentních bodů. Podle necelé pětiny lidí se naopak jejich ekonomický stav zhoršil.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) dodal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dokumenty o svém majetku. Potvrdily to mluvčí resortu zdravotnictví i úřadu vlády. Média v minulých dnech upozornila na nedostatky v ministrově majetkovém přiznání a další záležitosti. Arenberger je přesvědčen, že se žádného zásadního pochybení nedopustil. Jak s obsahem materiálů po víkendu naloží Babiš, je podle ministra na něm.

Cestovní ruch, pohostinství či zemědělství – všechna tato odvětví ve středních Čechách v uplynulém roce výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Například zámek Kačina se snažil dorovnat ztráty z návštěvnosti on-line prohlídkami, nejvíce mu ale pomohlo natáčení dvou filmů v prostorách památky. Utrpěli i vinaři, jejich tržby se mnohdy propadly až o polovinu, automobilky zase bojovaly s nedostatkem materiálu. Dopady pandemie na život v Česku mapuje pořad SeČTeno, tentokrát ze Středočeského kraje.

Matka samoživitelka, kuchař, servírka, nebo horník – lidé, na které epidemie koronaviru dopadla zvlášť tvrdě. Někteří přišli nejen o příjem, ale i o střechu nad hlavou. „A mnohdy si nemají ani od koho půjčit, protože často tito lidé, kteří pracovali například v gastru, mají přátele jen v rámci stejného oboru a ti jsou na tom stejně,“ přiblížila ve Studiu 6 příběhy série Život během pandemie jejich autorka, novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková. Dokument uvede od pondělí Český rozhlas Plus.

Kraje po propadech svých daňových příjmů začaly uvažovat o zdražování jízdného, škrtání jednotlivých spojů i větších změnách v dopravních systémech, které v posledních letech v regionech vznikly. Některé kraje připravují možné scénáře dalšího vývoje. ČT to zjistila z odpovědí jednotlivých krajských samospráv.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

V prvním pololetí letošního roku se platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, meziročně sice mírně klesla na 2600 korun, zároveň se však zvýšil počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu i míra jejich dodržování, vyplývá ze statistik inkasní agentury EOS KSI. Zlepšení je ale podle firmy dočasné, neboť reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až na konci roku.

Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v desítkách zemí světa.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala sněmovna. Při svém vystoupení také obvinil opozici z toho, že zneužívá koronavirus v kampani před krajskými volbami. Uvedl, že dolní komoru parlamentu o chystaných opatřeních proti další vlně epidemie koronaviru do začátku září neinformoval, protože údajně o tomto úkolu nevěděl. Poslanci na schůzi také debatovali o státní pomoci kultuře kvůli koronavirové epidemii.

Sociálním službám v Česku kvůli koronaviru klesly příjmy a vzrostly výdaje. Evidují méně klientů, uzavírají provozovny nebo nakupují zásoby ochranných pomůcek. Kvůli tomu mohou náhradu žádat od Ministerstva práce a sociálních věcí, resort pro tyto případy totiž na dotacích vyčlenil jednu miliardu korun.

Příjmy domácností v Česku rostly. Předloni měla průměrná česká domácnost k dispozici na osobu 195 100 korun čistého. Je to zhruba o 12 700 korun víc než v roce 2017, tedy o téměř sedm procent. I přesto v zemi přibývá lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Loni to byla desetina obyvatel, tedy asi 1,06 milionu. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o víc než šedesát tisíc. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ruský prezident Vladimir Putin už pošestnácté předstoupil před zákonodárce s tradičním poselstvím o stavu země. Ohlásil v něm nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka. Se sociálními podmínkami je podle průzkumů nespokojená velká část Rusů. Putin také navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství.

Nejméně jsou muži vystresovaní, když jejích ženy vydělávají do 40 procent rodinných příjmů. Pokud ale manželky překonají tuto hranici, pak se muži cítí méně komfortně. Úplně nejvíc duševně vyčerpávající pro muže ale je, když jsou jedinými živiteli celé rodiny. Ukázal to rozsáhlý výzkum na šesti tisících amerických heterosexuálních párech – vědci je sledovali po dobu 15 let.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Turistická sezona právě vrcholí. Agentura CzechTourism věří, že se počet turistů, kteří navštíví Česko a stráví tu minimálně jednu noc, přehoupne vůbec poprvé přes 22 milionů. Nejvíc lidí přijíždí tradičně z Německa, zájem o české památky ale roste mezi obyvateli Číny. Jejich počty se rok od roku zvyšují o desítky procent a už nyní čínští turisté svým počtem přeskočili ty z Ruska nebo Spojených států.

V Česku panují nejnižší příjmové rozdíly ze zemí Evropské unie. Příjem pětiny nejbohatších je tu 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, zatímco v osmadvacítce dosahuje průměrný rozdíl pětinásobku. Česko je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V Unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Výše mediánu nominálních příjmů v Česku však dosahuje jen necelé poloviny průměru evropské osmadvacítky.