Příjmy strana 3 z 5

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

Končí lhůta pro elektronické podání přiznání k dani z příjmu za rok 2022. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 3. července. Termín pro podání přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem. Majitelé by také neměli zapomenout na zaplacení daně z nemovitosti. Posledním termínem je pondělí 31. května.

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi patnáct procent svého čistého příjmu. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi dvanáct procent, lidé v nájmu osmadvacet procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Třetí největší město Česka Ostrava bude příští rok hospodařit s rekordním rozpočtem téměř 14,318 miliardy korun, příjmy očekává ve výši 11,513 miliardy. K vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 2,805 miliardy město využije hlavně úspory z předchozích let a částečně úvěr od České spořitelny. Na investice půjde 4,908 miliardy, což je 34,3 procenta rozpočtu. Kapitálový rozpočet se zapojením úvěrových prostředků bude nejvyšší v historii města. Pro rozpočet hlasovalo 36 zastupitelů, 15 zastupitelů se hlasování zdrželo a dva nehlasovali.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.

Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu a výdaji 2,019 bilionu korun. Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard.

Po letní pauze ožila fotbalová hřiště a začaly soutěže, včetně těch nejnižších – okresních přeborů. Venkovské kluby překonaly zákaz covidové činnosti, teď ale čelí další hrozbě, růstu cen za energie. Kvůli nedostatku hráčů i peněz se začaly oddíly slučovat.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.